Vážení návštěvníci, uživatelé a čtenáři Oranžových stránek,

přeji vám všem hodně pohody, zdraví, lásky a štěstí v Novém roce 2025!

Vážení čtenáři a uživatelé Oranžových stránek, astrologové, kartáři, esoterici, ale i naprosto normální návštěvníci těchto podezřelých stránek

Přeji vám všem krásné Svátky a také hodně pohody a štěstí v Novém roce 2024!

Barušku, úžasnou morčecí dušičku jsem si koupil od kamarádky před téměř šesti lety. Potřeboval jsem tenkrát chovnou samičku a čokoládová slečna se této role ujala se ctí sobě vlastní. Tři roky poté umřel její bráška na rakovinu břišních orgánů a já jsem u Barušky zvýšil pozornost, protože dispozice pro zhoubné choroby rozhodně nelze podceňovat. Na konci léta roku 2022 se mi při pravidelné kontrole bříška a uzlin podařilo nahmatat maličkou bouličku, zhruba poblíž žaludku. Na několika klinikách krčili rameny, že je to prý cysta na vaječníku, což jsem rozporoval informací o kastraci v jednom roce věku a nelíbila se mi ani sonografie, protože karcinomy mají specifický způsob odrazu zvukových vln. Nakonec jsem navštívil doktora Valeše v pražském H-Vetu. Tento vynikající chirurg se rozhodl samičce otevřít bříško a přesvědčit se tak o povaze a umístění zmíněného útvaru, který mezitím narostl na velikost zhruba dvou šípků těsně za sebou.

Vážení čtenáři a uživatelé Oranžových stránek, milí přátelé a klienti, astrologové, kartáři, esoterici a další krajně podezřelé osobnosti, chtěl bych vám tímto popřát (nejenom) do Nového roku hodně štěstí, zdraví (které je se štěstím spojeno) a klidnou a pohodovou mysl! Protože jak se cítíte uvnitř sebe sama, je jenom vaše věc a nikdo na světě vám jí nemůže vzít! Je to ovšem ale věc naprosto klíčová.

Ten poznatek není nový, jenom o něm neexistuje širší povědomí. Určitě je ale důležité, aby existovalo a proto vznikl tento článek. Humor stranou, nedávno byla veřejnost svědkem obzvláště odporného a cynického projevu japonského strážce české rasové čistoty, který blekotal a žvatlal o tom, že na Ukrajině vlastně zabíjí ukrajinští a nikoli ruští nacisté a že přijímáme ekonomické a nikoli válečné uprchlíky. Ponechme nyní stranou hnědý mozeček Pitómia, protože to je samostatná kapitola, pakliže vůbec nějaký má. Zaměříme se na jednu klíčovou skutečnost a to sice na fakt, jak se vyvíjí mozek člověka v normálních, bezpečných podmínkách a jak v okamžiku primárního ohrožení. Znalost těchto procesů nám totiž docela dobře vysvětlí nejenom osudy jednotlivců z našeho okolí, ale také osudy některých národů, což je v dnešní době rovněž podstatné. Jak správně tušíte, předmětem článku bude i pokus o vysvětlení kontrastu chování západních zemí a Ruska v dlouhodobém horizontu, ale nejenom to.

Vážení čtenáři a uživatelé Oranžových stránek, milí přátelé a klienti, po roce vám opět přeji jenom pozitivní věci, události a situace, hodně štěstí, zdraví, optimismu, víry, lásky a naděje! Doufám a věřím, že většina z vás přežila letošní nelehký rok ve zdraví!


A protože k Vánocům rozhodně patří i mystika, určitě doporučuji přečíst si hodně, ale opravdu hodně silný článek, který jsem převzal z Respektu, z odkazu https://www.respekt.cz/tydenik/2021/51/posledni-den-pandemie. A který mě tedy opravdu přivedl k slzám! Text si můžete zobrazit i tady, viz Celý článek

(Nejenom) český kyberprostor je plný naprosto zjevných blábolů, které zde obvykle šíří prosťáčci, jejichž častým poznávacím znamením je maličká CZ vlaječka ve facebookovém profilu. Jeden naprosto absurdní nesmysl mi nedávno poslala dokonce vysokoškolsky vzdělaná osoba (rovněž s vlaječkou), což mi přišlo ještě absurdnější. Akademický titul viditelně základní sociální inteligenci nedodá. Samotný dezinfo blábol naleznete níže. Dovolil jsem si jenom lehce upravit nadpis hoaxu: "Chlastejte a je po vás!"

Vážení čtenáři a uživatelé Oranžových stránek, milí přátelé a klienti, přeji vám všem do Nového roku hodně štěstí, zdraví, pohody a spokojenosti. Samozřejmě také optimismus a lásku, ať máte okolo sebe jenom ty pozitivní, láskyplné energie, plné radosti, bohatství a životní spokojenosti. Pokud se máte dobře, nezapomínejte za to být vděční a myslete také na ty, kteří toto štěstí nemají.



Letošní rok jsem si navíc dovolil napsat maličké a čistě subjektivní zamyšlení nad českou vánoční tradicí, díky které se nedočkavé děti jednou za rok těší, až se v tajemné atmosféře rodinné pohody konečně rozsvítí vánoční stromeček, pod kterým jim tajemný Ježíšek zanechal lákavě zabalené krabice a krabičky

Obrázky šílenců, radostně dovádějících v plavkách mezi ledovými krami, mně vždycky připadaly, jako naprosté sci fi. A to až do okamžiku, kdy jsem si tuto proceduru sám nedobrovolně vyzkoušel v lednové, rozvodněné Vltavě. Díky tomu jsem zjistil dvě věci:
1) dvanáct minut ve vodě o nulové teplotě se dá přežít i bez předchozího tréninku
2) po rozmražení na Bulovce jsem se několik dní cítil nesmírně dobře a to i přes to, že jsem měl na noze omrzliny druhého stupně
Na sklonku léta jsem se tedy rozhodl pokračovat v započatém otužování, tentokrát raději dobrovolně. Vltavu mám pět minut chůze od svého bytu, v ní je příjemná, písčitá zátoka, bylo rozhodnuto.

V neděli 30.12.2019 jsem v deštivém lese, s těžkým ruksakem na zádech, vlekl v každé ruce patnáct kilo suchých, smrkových větví, což logicky budilo zájem a zvídavé dotazy protijdoucích turistů. Pršelo opravdu hustě. Navíc jsem nedávno na Heuréce s cynickým smíchem zaznamenal dotaz zájemce o koupi spacáku Sir Joseph Himalaya, jestli v něm lze spát přímo na dešti. Tento článek je určen všem, kdo chtějí utratit dvacet tisíc za spacák a naivně očekávají, že za ty peníze už nemusí vůbec nic řešit!

V sobotu ráno je ještě dostatek času do Vánoc, uspokojuji tedy základní životní potřeby čtyřech drsně nadávajících morčecích samiček a jedu si do Prahy pro nákup, zapomenutý v ledničce v kanceláři. Konsternovaná ochranka mě se smíchem pouští dovnitř a hle - potraviny na mě kupodivu počkaly, ukrajinské uklízecí čety evidentně dorazí až později V pankráckých Arkádách bloumám mezi prázdnými regály za zvuků reklam o bohatém vánočním stole, který prý naplníte právě v tomto obchodě. Raději jedu zpět domů, sbalím si těžký ruksak, nakrájím zachráněný Uherák a odjíždím na jeden a půl dne do tichých, kokořínských lesů.

Advent je v plném proudu a vydat se nyní do ulic, vyžaduje značnou otužilost a také odvahu Lidé zuřivě nakupují, makající Andrej Babiš rychle a zběsile odstraňuje všechny nepohodlné úředníky a většině lidí se už dávno vytratil pravý smysl Vánoc. Neříkám, že vám ho tímto článkem vrátím Ale jednu věc byste zkusit mohli, uděláte s ní totiž takovou radost, že si to ani neumíte představit. A vlastně stačí, když počkáte až po Vánocích, abyste nedejbože nespálili kapra a do salátu nenalili příliš mnoho octa