Jak správně vyprat péřový spacák...

Nastává zimní období a i když by dle mínění různých šarlatánů i vědců z ČHMÚ letos čistě teoreticky nemělo udeřit žádné lokální sibiřské klima, vyloučit se to úplně nedá. Příroda si nenechá poroučet, dokonce ani od prezidenta naší republiky ne a že to už je nějaká klimatologická váha. Je tedy dobré být v pohotovosti a řádně se na zimu připravit. Na co že to potřebujete spacák, když se nehnete celou zimu od TV Nova a svařáku? Vy na nic. Tento článek je pro ty, kteří tráví svůj volný čas jinak a neradi u toho zbytečně mrznou

Volba správného spacáku je věčné a vděčné téma všech outdoorových diskuzí. Nevěřili byste, kolik legrace se dá užít s dobrým spacákem a naopak. Jak je to tedy doopravdy? Jednoduše ? záleží jenom a pouze na vaší fyzičce, velikosti ruksaku a prosté fyzice Proč?

1) Spacák sám o sobě nehřeje, spacák "pouze" izoluje vaše vlažné tělo od okolního mrazivého vesmíru.

2) Nikdo zatím nevymyslel syntetickou náhradu peří se stejnými vlastnostmi. Péřový spacák má při stejném výkonu poloviční objem a hmotnost

3) I pro běžnou českou zimu musíte mít dostatečně účinný spacák - péřový zhruba o váze 1,6 kg, sbalitelný do běžného ruksaku, nebo dutovlákno s váhou 3,2 kila a zcela nesbalitelné. Nevěříte? Zajděte do Hudy, Humi, Alpinsportu nebo kamkoli jinam a nechte si vedle sebe položit péřovou Himalayu od Rakoncaje a dutovláknovou Montanu. Pak je oba sbalte. Pochopíte. Ve zmíněných pytlích se vyspíte ve zhruba stejném komfortu. Nicméně pro transport prvního nepotřebujete jeřáb a přívěsný vozík, nebo psí spřežení. Pro přesuny druhého ano.


Nemohu ale dutovláknu jenom křivdit - v navlhlém peří se nevyspíte, ve vlhkém dutovláknu bez problémů. Co z toho plyne? Péřák je komfortní varianta na jednu noc, dutovlákno na mnoho nocí. Jak to řeším já? Jednoduše - ohněm Pokud nemá být hezky, tedy slunečno a větrno, musím vědět, že spacák po první noci vysuším. Jestliže to nevím, nemohu v něm plánovat dvě a více nocí. Suché zimy u nás nejsou. Nikdy. V Antarktidě prý ano, nevím, já jsem tam nebyl. Vy ano? Pak nepotřebujete tento článek. Že budete spát ve stanu? Cha, tak potom počítejte s dvojnásobným množstvím dřeva. Vážně. Moderní stany v zimě prostě nevětrají a ráno můžete pytel ždímat, sušit celé dopoledne na chladném zimním slunci, nebo mnoho minut u ohně (což nedoporučují 4,98 z pěti výrobců).


Neodradil jsem vás od peří? Výborně, pak vítejte do klubu Máte spacák dva a více roků a souběžně pocit, že už to není, co bývalo? Váš dojem je správný a není to věkem - peří se prostě po čase zdrcne, zamastí a neizoluje zdaleka tolik, jako dříve. Co s tím? Ideálně koupit nový. Aha, nemáte zbytečných dvanáct tisíc? Já také ne a proto jsem svůj původní spacák vypral dle návodu na zakoupeném přípravku. Teprve potom jsem byl nucen rozbít prasátko, vybrat zmíněnou částku a běžet rychle pro nový. Proč? Protože nemám doma tu televizi Takže jak to udělat správně, dobře se vyspat a ušetřit?


Nejprve moje osobní zkušenost. Zakoupil jsem drahý prací prostředek, vyslechl odborný návod prodavače, přečetl originál a pustil se do akce. Polovina vany teplé vody, rozpustit přípravek, položit spacák na hladinu a - nic. Spacák si plaval, předstíral, že se ho to netýká a tvářil se velmi voododpudivě. Byl to ještě poctivý výrobek socialistického Javozu, dnešní materiály vodu přímo přitahují, čím dražší, tím více, to je přímá úměra. Hodinu jsem promačkával a nadával, pak voda náhle zmizela. Bohužel ne odtokem, ale do spacáku. Následující tři hodiny jsem střídavě zoufale vymačkával vodu a máchal. Když jsem skončil, došlo mi, že dneska se koupat rozhodně nebudu. Pytel absorboval asi dvě stě litrů vody a nějak se jí nechtělo ven. Spacáku také ne. Z vany. Tedy možná se mu chtělo, ale já nejsem Rambo. Ani Zaremba Teprve po pěti dnech jsem s hekáním pytel rozvěsil na lyžařské hůlky, vzpříčené nad vanou. To už snížil hmotnost na pouhých sto kilo a já jsem ho zvládl. Za další týden se mi povedlo obtočit mokrou nestvůru okolo masivních trubek ústředního topení. V tu dobu se již šířil mým nebohým bytem odporný zápach, velmi podobný důkladně shnilému hadru na podlahu. Asi za měsíc pytel konečně vyschl a přestal páchnout. Ale běda když navlhne. Nicméně - letos jsem v něm úspěšně a pohodlně přežil noc na Gerlachu. Poučení? Musí se to dělat jinak.


Následující postup funguje, ale je potřeba jej dodržet přesně

1) Klíčová je předpověď počasí. Čtete Oranžovky, tedy jste na internetu, otevřete si stránky Českého hydrometeorologického ústav a pokud tam nevidíte sluníčko a vedro na dva týdny dopředu, odvolejte akci. Bez legrace.

2) Sežeňte si pevný koš na prádlo a silného chlapa, ideálně dva. Dejte mu (jim) tři hodiny volno.

3) Zakupte prací prostředek (nikdy nepoužívejte nic jiného, zničíte peří), rozpusťte jej ve vaně v teplé vodě a vložte spacák. Mačkejte a mačkejte, dokud voda nezmizí uvnitř. Vejde se tam celá vana. Čím dražší spacák a vodoodpudivější materiál, tím rychleji vám vodu vstřebá. Důležité - začněte brzy ráno a ideálně o víkendu!

4) Vyndejte špunt z již suché vany a pokuste se vymačkat alespoň trochu vody.

5) Napusťte opět vanu vlažnou vodou a vymáchejte. Vraťte se k bodu 4) a opakujte asi desetkrát, dokud vám ze spacáku nepřestanou vytékat zbytky pracího přípravku. (Programátorsky se tomu říká smyčka, za číslo pět se vloží příkaz GOTO LABEL 4) a cyklus se opakuje do zblbnutí. Abyste nezblbli úplně, nezapomeňte do cyklu vložit podmínku "If sleeping_bag=clear then exit" )

6) K mokré mase látky a peří vložte koš a opatrně do něj nahrňte spacák, nepoužívejte násilí, potrháte si vnitřní šité spoje komor.

7) Ve dvou a více lidech vyneste těžký koš na slunce, rozložte spacák na nějakou látku (staré prostěradlo) a dále vymačkávejte vodu, jak je to jen možné. Ano, sušit na slunci se peří nemá, ale vy nemáte jinou možnost. Takže hezky celý den promačkávejte a vypuzujte vodu. Tím vám zároveň peří nezhrudkovatí. Další den už můžete pracovat ve stínu - pokud lze pytel pověsit, udělejte to a každou půl hodinu ho důkladně protřásejte, aby náplň získala původní objem.

8) Snažte se spacák vysušit do několika dní, viz bod 1) Omezujte ale jeho pobyt na přímém slunci, které škodí látce i peří. Vypraný a usušený pytel vám bude další dva roky (nebo cca dvacet až třicet nocí) sloužit téměř jako dříve. V našich podmínkách, samozřejmě, na Himálaje nemyslete. Ani náhodou! Pozor - v žádném případě nepoužívejte pračku!! Spacák v ní zničíte vždycky a pračku v polovině případů, motor tu hmotnost prostě neutáhne a peří beznadějně zhrudkovatí. Znáte lepší variantu? Já ano - za každou noc venku vložte do prasátka čtyři stovky a po třicáté noci pak použijte kladívko a prodejnu sportovních potřeb. Zdá se vám to drahé? Gratuluji, máte dobrou intuici Je dutovlákno levnější? Ano je, ale životnost bývá stejná a hmotnost i objem dvojnásobné...


Pokud o nákupu spacáku teprve uvažujete, opravdu doporučuji Ajungilak. Je to absolutní světová špička a to i přes horlivé ujišťování všech ulhaných tuzemských prodejců, kteří sice Ajungilak inzerují, ale nemají ho a pak se vám pokusí vnutit výrobek jistého domácího výrobce s tím, že je prý mnohem lepší. Skvělý marketing na nepříliš skvělou věc. Získáte tak drahý a údajně vodoodpudivý výrobek, který je nekvalitně ušitý, spoje povolují, v kapuci je málo náplně, tepelný komfort v skutečnosti naprosto nesouhlasí s deklarovaným a navíc vodu doslova přitahuje. To je osobní zkušenost. Nepříjemná.


Na závěr snad komická příhoda z letošního Silvestra: v tomto období si obvykle užívám již kultovní třídenní výlet v romantické zimní divočině středočeského Kokořínska. Letošní mráz byl opravdu krutý: mínus dvacet šest stupňů a na Vlhošti sněhu nad kolena. Když jsem ve tmě ztratil turistickou značku, už se mi nechtělo brodit sněhem zpátky, pustil jsem se tedy prudkým svahem přímo dolů. Po hodinovém vyčerpávajícím boji, kdy jsem místy zapadal i s ruksakem po prsa do závějí jsem se konečně ocitl v pustině na jakési cestě, ale v mlze jsem absolutně netušil, kde to vlastně můžu být a GPS v mrazu selhala. V tom se z mlhy vynořil tramp, s lehkým ruksáčkem, zajásal jsem a zeptal se ho, jak je daleko nejbližší rozcestník. "Támhle vole, asi sto metrů" ukázal mi s despektem "a kam vlastně jdeš?" "Na Orion pod převis" odpověděl jsem. "Hmmm", s uznáním mi podal prochladlou ruku, považoval jsem to za vyznamenání Ve spacáku bylo až do rána příjemně, jenom voda mi beznadějně zmrzla na kost a musel jsem si jí do kastrůlku na čaj nařezat pilkou na švýcarském noži Viktorinox


Rád bych ještě upozornil čtenáře tohoto článku, že za jakékoli výsledky praktické aplikace výše uvedeného textu absolutně odmítám nést hmotnou, právní i morální zodpovědnost. Spací pytle se velmi liší použitým materiálem a kvalitou, ale pokud máte svého miláčka dlouhá léta a jeho výkon vás již neuspokojuje, vypráním se můžete pokusit jeho původní vlastnosti obnovit. Jestli budete úspěšní lze však jen těžko odhadnout. Pevně však věřím, že vám bude výše uvedený postup nápomocný