Napsáno jako reakce na článek "Máme pro vás vstupenku..."
Na článek s názvem "Máme pro vás vstupenku..." jsem zcela náhodou narazila na internetu a jeho obsah byl pro mě opravdu zajímavý. Autorem článku je totiž člověk, který nemá nic společného s lesnictvím, ale ani s "ekologickými" organizacemi. Jeho pohled na les je subjektivní, nezaujatý pohled běžného návštěvníka lesa, turisty, člověka, který má rád přírodu, les, staré stromy... Moc ráda jsem si tenhle názor přečetla a děkuju za něj. Zároveň ale nemůžu mlčet, neboť mě při čtení tohoto článku napadla spousta věcí, co bych se chtěla pokusit objasnit ze svého pohledu - z pohledu člověka, jehož oborem je lesnictví (prozatím na škole, v budoucnu snad i jako zaměstnání) a současně má blízký vztah k přírodě - ne, tohle se opravdu nevylučuje |
Souhlasím, že zdaleka ne všechno, co se děje v našich lesích, je v pořádku. Bylo by špatné zavírat oči nad problémy a plácat se po ramenou, jak jsme jako lesáci dobří... Ale zároveň - nesdílím extrémní názory některých lidí, kteří tvrdí, že je všechno špatně a že lesáci nerozumí lesu, přírodě, své práci... Svět není černobílý. Bohužel však v tomhle světě vládnou peníze - a lesnictví není výjimkou. Nejspíš ani nemůže být...
Ano, les není jen továrnou na dříví. Ale - jen za dříví dostanete peníze. A z nich musíte zaplatit VŠECHNO!! A není toho zrovna málo...
Nechci se tady zabývat lesnickou politikou státu. Přiznávám, že do těchto záležitostí ani příliš nevidím. Spíš bych ráda napsala něco k tomu, co můžete v lese vidět jako běžný návštěvník. Někdy totiž i věci, co se na první pohled zdají být špatné, mají svůj lesnický význam - a už na druhý pohled můžete vidět všechno úplně jinak...
První věcí, co zde prostě musím napsat, je: Proč vlastně v lese provádíme těžbu? Vysvětlení je jednoduché - potřebujeme dřevo. Všichni víme, že dřevo je důležitá surovina s širokým využitím v mnoha odvětvích lidské činnosti. A zároveň má tahle surovina jednu obrovskou výhodu oproti ostatním - je obnovitelná!! Při rozumném využívání lesů tady lesy budou pořád - a pořád bude dostatek dřeva jako suroviny. To například o uhlí nebo ropě tvrdit nemůžeme... Dřevo by se nejspíš dalo nahradit jinými materiály, ale - proč nahrazovat snadno obnovitelnou surovinu něčím, co obnovitelné není?! Dřevo by se dalo dovážet ze zahraničí, ale nemyslím si, že jsme tak bohatá země, abychom si to mohli dovolit... Moje otázka zní: Myslíte si, že je těžba dříví něco špatného?
Autor článku "Máme pro vás vstupenku..." píše:
1.
" ... lesy mizí poměrně děsivou rychlostí (mám na mysli opravdové lesy se starými stromy, příjemnou atmosférou a půdou, po které se dá chodit) ..."
Já k tomu říkám:
Maximální výše těžeb v lesích je dána lesními hospodářskými plány (LHP) a osnovami (LHO), schvalovanými na každé desetiletí, a je závazná pro vlastníky lesů (včetně lesů státních). Znamená to, že ani ve svém vlastním lese nemůžete vytěžit víc dříví, než vám povolí úřady...
Samozřejmě, pro těžbu se vybírají právě staré porosty. Stromy stejně jako všechno živé rostou, dospívají, stárnou a postupně umírají. Pro každý druh dřeviny platí určitý věk (= mýtní věk), kdy je vhodné těžit. Necháme-li stromy v porostu delší dobu, tak už výrazně nepřirůstají, ale postupně stárnou, chřadnou a dřevo ztrácí na kvalitě. A každý strom jednou zemře...
2.
" ... se čím dál více rabují kvalitní staré lesy s mohutnými tvrdými dřevinami a na jejich místo se vysazují rychle rostoucí, nekvalitní a často nevhodné sazenice stromků s měkkým dřevem (převažují jehličnany) ..."
Já k tomu říkám:
Ano, souhlasím, umělá obnova stylem SM100 (smrkové sazenice - 100 %), případně BO100 (borovice) není dobré řešení... Důvod, proč tomu tak je - peníze. Stačí nahlédnout do ceníku dříví a zjistíte, že nejvíc peněz dostanete za smrkové dříví (teď pomíjím např. dříví třešně, ořešáku a podobné nepříliš časté záležitosti...) a dá se předpokládat, že ceny dříví se jen těžko někdy změní ve prospěch listnáčů... Další výhodou smrku ve srovnání s listnatými dřevinami (např. bukem) je jeho snadnější výchova a to, že při výsadbě postačí nižší počet sazenic na hektar než v případě listnáčů - zase jde o peníze. Zde je potřeba hledat vhodné kompromisy, neboť ani jeden krajní případ (100 % smrku nebo 100 % listnáčů) není zcela vhodný... Tedy, není nic špatného na tom, vysadit 100 % listnáčů, pokud vám na penězích až tak nezáleží... Ale upřímně - kdo z nás by to udělal??
Pozn.: Teď nemluvím o stanovištích, která jsou pro smrk (borovici, nebo naopak např. pro buk) úplně nevhodná, ale o běžných stanovištích středních poloh...)
"nekvalitní a často nevhodné sazenice"
K tomu bych chtěla říct jen to, že rozumně uvažující lesák nekoupí nekvalitní sazenice, protože ty se hůř ujímají (při větší úmrtnosti sazenic je nutné vylepšovat - nahrazovat je novými sazenicemi, a to něco stojí) a pomaleji rostou - je nutné je delší dobu chránit proti zvěři a buřeni (trávám, maliníku apod.), protože jsou menší, než by mohly být (a v tom jsou zase peníze)... Vhodnost sadebního materiálu z hlediska nadmořské výšky a přírodní lesní oblasti (PLO) je dána vyhláškou. Jiná vyhláška zase upravuje to, na která stanoviště můžete vysadit jaké druhy dřevin.
3.
"průmyslový les"
Já k tomu říkám:
Co si představit pod slovy "průmyslový les?" Já si představím jakýkoliv les, kde se lesnicky hospodaří a který bude v budoucnu vytěžen... Z tohoto pohledu "průmyslový les" je vlastně každý hospodářský les - les, jehož hlavním posláním je poskytování dřeva. Jen v lesích účelových a lesích zvláštního určení je na prvním místě jiná funkce než funkce produkce dřeva... Znamená tedy slovní spojení "průmyslový les" něco špatného? Je snad špatné lesnicky hospodařit v lesích?
4.
" ... hustý, prakticky neprostupný porost, kde kromě větví zabraňuje chůzi také rozrytá půda ..."
Já k tomu říkám:
Zde jsme u samotné podstaty pěstování lesa. Chceme-li vypěstovat kvalitní porost s rovnými kmeny, nepříliš zavětvenými (to blízce souvisí s kvalitou dřeva - suky ve dřevě v místě větví), pak musíme při umělé obnově vysadit sazenice v přiměřeně hustém sponu. Minimální počty sazenic pro jednotlivé druhy dřevin jsou dány vyhláškou a smysl téhle vyhlášky je ten, že při řídkém sponu sazenic při výsadbě (= při nízkém počtu sazenic na hektar) se nám nikdy nepodaří vypěstovat kvalitní lesní porost (jinou možností je vyvětvování - ale tento postup není v našich krajích zcela běžný, proto jej zde pomíjím). V průběhu pěstování se pak provádí výchovné zásahy, při kterých se některé stromy odstraňují, aby jiné mohly lépe růst... Tím se porost postupně prořeďuje.
Možná máte pocit, že pěstování porostů v hustém sponu je proti přírodě, ale není tomu tak!! Navštívíte-li nějakou přírodní rezervaci (teď nemám na mysli zrovna nejvyšší polohy ČR, ale takové ty běžné střední polohy...), spatříte tam dospělé stromy, staré stromy, odumírající stromy, stojící mrtvé stromy, ležící kmeny a velké množství mladých stromů z přirozené obnovy. Tyto mladé stromy rostou tak hustě u sebe, že mezi nimi jen stěží projdete...
To je příroda
Je něco špatného na tom, když se při pěstování lesa snažíme přírodu napodobit?
5.
"Dřívější vlastníci lesů - většinou příslušníci šlechtických rodů, si vybírali a školili své lesníky velmi pečlivě a dosud zachované, nádherné lesy například na Šumavě nebo v Krkonoších svědčí o prozíravosti hraběte Harracha i rodu Schwarzenbergů. ..."
Já k tomu říkám:
Vážím si práce našich předků, lesníků v dávných dobách. Většinou (výjimky se vždy najdou, tak jistě i tehdy) to byli lidé, kteří rozuměli lesu, své práci a vykonávali ji tak, jak nejlíp uměli v souladu s tehdejšími zákony a tím, co se o přírodě a jejích zákonitostech vědělo... Ale žádné velké iluze o minulosti zde nejsou na místě.
Rozsáhlé smrkové a borové monokultury vznikaly už koncem 18. století!! A problémem je i původ osiva. Nikdo si tenkrát moc nelámal hlavu s genetickým původem osiva, s tím, z jaké oblasti a jaké nadmořské výšky vlastně pochází... A tak k nám bylo v minulosti dováženo osivo např. z Rakouska a používalo se i ve zcela jiných přírodních podmínkách, než odkud pocházelo!!!
Dá se smrková nebo borová monokultura nazvat "nádherným lesem?" Z hlediska produkce dříví snad, ale z pohledu přírody určitě ne... (Chápu, autor článku měl možná na mysli spíše Žofínský prales nebo tak něco...) Současné problémy Šumavy s kůrovcovou kalamitou souvisí mimo jiné s tím, že zde byla v minulých dobách necitlivě změněna původní dřevinná skladba ve prospěch smrku... (Ale problémy Šumavy zde nechci řešit...)
Podívejte se na současné staré porosty. Tím myslím hospodářské lesy v mýtním věku, před těžbou... Často se jedná o rozsáhlé jehličnaté monokultury. (Monokultura je stejnověký porost dřevin jednoho druhu...) To znamená (pravděpodobně), že tyto porosty byly v dávných dobách obnoveny holou sečí - a největší výměra holin tehdy nejspíš nebyla 1 ha (výjimečně 2 ha na určitých stanovištích) jak je tomu dnes. Jaký je rozdíl mezi holosečí před 100 lety a dnes? Snad jen ten, že tenkrát dříví tahali z lesa koně a dnes na to máme techniku...
Ano, uznávám, po předcích nám zde v mnohých případech zůstaly i zachované, nádherné lesy - ty jsou však ve srovnání s monokulturami v menšině...
6.
" ... hustě vysázené semenáčky jehličnanů a dalších rychle rostoucích dřevin na rozryté půdě nikdy nádherné, původní lesy nemohou nahradit ..."
Já k tomu říkám:
Zde vidím jen jediný problém - druhová skladba. Jestliže původní les byl např. bučina a po jejím smýcení byl vysazen SM100, pak ano - vysazené jehličnaté sazenice nikdy nemohou nahradit původní listnatý les.
Jinak nevidím žádný důvod, proč by nově vysázené stromky nemohly nahradit původní lesy. (O hustotě porostů jsem psala už výše...) Kdyby lidský život byl delší a za 100 let bychom mohli procházet stejnými místy, kde teď vidíme paseku s "hustě vysázenými semenáčky", s velkou pravděpodobností bychom šli dospělým lesem a jen těžko bychom si uměli představit, že tenkrát před 100 lety tady byla paseka...
Stromy rostou, dospívají, stárnou a umírají - v neustálém koloběhu. To je příroda. Představme si, co by se stalo, kdybychom nechali les svému osudu - zestárnout a zemřít. Ano, je to možné. Tedy, ve smrkovém lese by se nám pravděpodobně přemnožil kůrovec - to by nebylo dobré. Představme si raději bučinu. Stromy budou stárnout, chřadnout a postupně umírat. Všechny časem spadnou a zetlejí. Mezitím se porost bude přirozeně obnovovat ze semen starých stromů - bude zde spousta mladých stromků... Tím chci říct jen to, že i kdybychom stromy nekáceli, nechali je svému osudu, tak stejně nebudou žít věčně, ale zemřou a zetlejí... Jejich dřevo by zůstalo nevyužito - pro člověka. Když tyhle staré stromy pokácíme dřív než zemřou, můžeme jejich dřevo využít. Opravdu je špatné kácet staré lesní porosty? Ano, jsou nádherné, ale - v přírodě nic netrvá věčně...
7.
" ... při klasickém a ohleduplném využívání dřeva se většinou vykácí malá část ve formě uzavřené mýtiny, která se následně urovná a osází novými semenáčky, zejména původními druhy ..."
Já k tomu říkám:
Při klasickém využívání - ano, souhlasím. Ale ohleduplnějším využíváním je přirozená obnova. Při přirozené obnově nevysazujeme na paseku sazenice vypěstované v lesních školkách, ale využijeme semena lesních dřevin, které se vyskytují v porostu určeném k těžbě nebo v porostech okolních. Chci tím říct je tohle: Při přirozené obnově jehličnanů (jejich semena jsou unášena větrem do určité vzdálenosti) můžeme postupovat holosečí (vhodné velikosti) a semena na paseku nalétnou z okolního porostu. Často se na pasece ponechávají tzv. výstavky - jednotlivé stojící stromy (kvalitní) za účelem produkce semen... Při obnově buku a dubu (a některých dalších listnáčů) tohle není možné, protože jejich semena jsou těžká a jen spadnou na zem pod stromy. Přirozená obnova těchto listnáčů se uskutečňuje tzv. clonnou sečí, kdy se porost postupně prořeďuje (více světla, vláhy, rychlejší rozklad humusové vrstvy... - pro vzcházení semen) a úplně se smýtí až v době, kdy už pod ním rostou malé stromky...
Při přirozené obnově se dělá přesný opak urovnávání, půda se tzv. zraňuje. Cílem je zabezpečit to, aby semena dopadala přímo do půdy a měla větší šanci ujmout se a vzejít...
Pozn.: Přirozenou obnovu nelze provádět všude, záleží na stanovišti (!), druhové skladbě stávajícího porostu (přirozenou obnovu smrkového porostu dostanete zase smrkový porost...) a jeho kvalitě (nemá smysl obnovovat tímto způsobem nekvalitní porosty, protože genetické dispozice nového porostu budou stejné jako v případě porostu mateřského)... Další záležitostí je např. výskyt semenných let u jednotlivých druhů dřevin...
Moje komentáře k fotografiím v článku "Máme pro vás vstupenku..."
1. Ano, nelze než souhlasit, spadlá oplocenka by měla být co nejdříve opravena - tohle je špatně...
2. Ano, i sem časem přijdou těžaři. O tom není pochyb. Na kácení stromů není nic špatného. Otázkou zůstává jen to, JAK se provádí těžba... Velkoplošná (velikost holiny 1 ha, zároveň šířka holiny menší než dvojnásobek výšky těženého porostu... atd. - viz zákon 289/1995 Sb.) holá seč není jediná cesta, je ale nejsnadnější a nejlevnější takhle těžit. Čím menší je paseka, tím obtížnější a dražší je těžba. (Přirozená obnova je z hlediska těžby možná vůbec nejobtížnější a nejdražší...) Zde je třeba hledat kompromisy... Ale těžba dříví jako taková není špatná věc. Nebo snad ano?
3. Tohle ale není velká paseka. Tedy jestli je na obrázku celá... Jestli ano, pak bych se nebála nazvat tohle citlivým hospodařením. Zajímalo by mě, ve kterou denní dobu byla fotografie pořízena - kvůli tomu stínu. Všimli jste si? Když paseka není příliš velká a široká a je vhodně umístěna vzhledem ke světovým stranám, můžeme dosáhnout toho, že na ni po většinu dne padá stín okolního porostu a to je důležité pro pěstování některých spíše stínomilných dřevin, jako je např. jedle a buk. Dalšími výhodami oproti širokým pasekám může být to, že zde není takové sucho, není zde tolik větrno, v zimě je menší mráz, je zde méně světla pro "plevely", které jsou konkurencí pro vysazené stromky... Takové podmínky jsou dobré pro růst sazenic
4. Tady se vám pravděpodobně nelíbí ty podivné brázdy a z nich čouhající kousky větví. Je to tak? Když smýtíme les a odvezeme z lesa dřevo, ochuzujeme tím les o hmotu, která by za normálních podmínek zůstala v lese, rozložila se a obohatila by půdu. Tak to probíhá v rezervacích (ponechaných bez lidských zásahů): strom odumře, časem spadne a ležící kmen je rozložen dřevokaznými houbami a mikroorganismy...
V lese nám po těžbě zůstávají tzv. těžební zbytky - větve a tenké vršky stromů. Můžeme je odvézt taky, seštěpkovat a spálit ve spalovně - stanou se zdrojem tepla. Můžeme je na pasece sesbírat do hromad a spálit - tím shoří bez užitku. Nebo je můžeme nechat ležet a rozložit - tím obohatíme půdu o živiny. Často při tom bývají těžební zbytky lehce zapraveny do půdy, aby mohla být na ploše provedena obnova lesa - přirozená nebo umělá.
Je tohle špatné?
5., 10., 17., 24., 25. Nenazvala bych to "zničenou" cestou... Už jsem v lese viděla mnohem hlubší koleje v cestách... Řekla bych, že tahle cesta je jen lehce poškozená, není žádný velký problém ji opravit a to by také mělo být v nejbližší době uděláno - teď věřím, že nejsem příliš velký snílek a vlastníci to opravdu udělají...
Ano, cesty bývají při těžbě často poškozovány. Jak ale chcete dopravit dříví ven z lesa bez použití cest? Za tímhle účelem jsou lesní cesty budovány, aby sloužily k dopravě dříví. Nějakému poškození většinou nejde zcela zabránit, stroje nejsou dokonalé a lidi taky ne. Zde bych poprosila o toleranci...
6. Ano, jsme zvyklí na smrkové monokultury a připadá nám to normální... Ale právě tohle si možná zaslouží označení "průmyslový les" víc než cokoliv jiného!! Navštívíte-li někdy přírodní rezervaci, spatříte v ní mnoho stromů - dospělých, stárnoucích, odumírajících, mrtvých stojících, ležících kmenů... Pohyb tam vůbec nebude snadný - ale to je příroda
7., 8. Ano, tohle je borový porost po provedeném výchovném zásahu. V borovém porostu tohoto věku se odstraňují přednostně podúrovňové, špatně rostoucí, nekvalitní, nemocné a poškozené stromy. Takový výchovný zásah se provádí proto, aby kvalitní stromy mohly lépe růst, měly více prostoru... Na zemi leží větve - buď ještě nebyly odklizeny (všechno se nedá udělat hned) nebo zde budou ponechány z důvodů obohacení lesní půdy o živiny (podobně jak jsem to popisovala na obr. č. 4).
Je na tomhle něco špatného?
9. Tohle není zničená půda. Byla zde provedena mechanická příprava půdy. Podle této fotografie nedokážu přesně říct, zda se jedná o přípravu půdy pro přirozenou obnovu nebo pro obnovu umělou (výsadba sazenic). Každopádně, příprava půdy se nedělá jen tak, vždycky má nějaký účel - kdo by do toho jinak investoval, kdyby to bylo zbytečné?? Hlavním důvodem je zde to, aby se na této pasece podařilo založit dostatečně hustý mladý porost - jako základ budoucího kvalitního porostu... Za pár let v lese nepoznáte, že byla někdy příprava půdy provedena - příroda si s tím poradí...
11. Ano, souhlasím. Určitě by se dalo umístit dříví mimo cestu pro turisty - tohle je špatně!!
12., 13. Těžba dříví jako taková není nic špatného. A tady byla podle všeho provedena s rozmyslem, zodpovědně a ten člověk ví, co dělat a jak to dělat. Problémem by na tomhle stanovišti mohla být eroze - přece jen je to docela strmý svah, na pískovcích... Na fotce jsou dobře vidět příčné brázdy na svahu - ty právě zabraňují erozi a zajišťují lepší podmínky pro obnovu lesa. Díky tomuto opatření by zde neměl být problém s obnovou lesa. Tohle není špatně!! (Za předpokladu, že se shodneme na tom, že těžba jako taková není nic špatného...)
14., 15. - na fotografiích je vidět jen malá část lesa, nedovolím si komentovat...
16. Ano, tohle je borovice a pro pěstování kvalitního borového porostu je opravdu zapotřebí (v podmínkách ČR - jiná situace je např. na některých stanovištích na severu Evropy) zakládat porosty v hustém sponu - až tady budete procházet za pár desítek let, možná budete obdivovat právě ty rovné kmeny borovic... Pěstovat borovici v řídkém sponu nemá smysl - ani z pohledu turisty.
18. Spáleniště - pravděpodobně zde byly těžební zbytky (vršky stromů a větve) sesbírány do hromad a spáleny, to se dělá. Jiné možnosti jsou sesbírání a seštěpkování těžebních zbytků nebo jejich ponechání nějakým způsobem na ploše (to by ale na tomto svahu asi značně ztížilo práci). Opět vidíme příčné brázdy - ochrana půdy před erozí. Paseka se zdá být docela velká - ale to asi souvisí i právě s těmi brázdami - větší paseka je výhodnější pro nasazení lesní techniky.
19. Jen na základě této fotografie si nedovolím hodnotit...
20. Tohle není špatně. Tahle paseka není příliš velká a lesní porost zde vznikne přirozenou obnovou. Tam, kde nad paseku zasahují bukové větve, se může nasemenit buk (přijde-li včas úroda semen), v ostatních částech paseky dojde k nalétnutí semen borovice. Vidíte ty jednotlivé ponechané stojící borovice? To jsou výstavky. Jejich prvotním účelem je produkce semen - jako výstavky se ponechávají kvalitní plodné stromy. Jejich semena pak dají základ nově vznikajícímu porostu. Výstavek může být následně vytěžen (není to jednoduché - nesmí při tom dojít k poškození mladých stromků z přirozené obnovy) nebo se nechá dožít...
Tohle je z mého pohledu příklad citlivého hospodaření v lesích - přírodě blízký způsob obnovy lesa.
21. Souhlas, tohle není dobře. Doprava dříví zde nejspíš mohla být provedena líp...
22., 23. Vzhled krajiny jako celku. Po těžbě se v krajině objevují holiny tam, kde jsme byli zvyklí vídat les... Naskýtá se nám jiný pohled. Když zde lesáci budou provádět těžbu rozumně, postupně sem budou vkládat holiny a zalesňovat je (přirozená nebo umělá obnova), za několik let se budete dívat na rozmanitou mozaiku porostů různého stáří a s různou dřevinnou skladbou. Ten pohled bude zajímavější, než pohled na stejnověký smrkový nebo borový porost na velkých plochách - jak to nezřídka vídáme v lesích dnes...
26., 27. Starý bukový les - jestliže není součástí nějakého chráněného území (ponechaného zcela nebo částečně bez zásahů), bude i tento bukový porost časem vytěžen. Otázkou zůstává jen to, JAK bude těžba provedena. Jedná-li se o kvalitní bukový porost na stanovišti vhodném pro přirozenou obnovu, měla by zde být přirozená obnova realizována přednostně, a to ve formě clonné seče - tak, jak je v případě buku obvyklé...
Jsem (snad) budoucí lesák, ale zároveň i člověk, který si občas zajde do lesa jen tak na procházku. Stejně jako vy mám i já ráda krásné staré stromy. Také se ráda dotýkám jejich kůry, pohladím rukou jejich mohutný starý kmen, zadívám se vysoko do koruny... Líbí se mi, když jsou některé JEDNOTLIVÉ staré buky nebo jiné druhy listnáčů ponechávány v porostech k dožití. Poskytují útočiště nejrůznějším druhům živých organismů - ptákům, hmyzu, houbám, mikroorganismům...
Ponechávání celých porostů ale z mého pohledu nemá smysl. Od toho máme v České republice vyhlášeno mnoho chráněných území (teď mám na mysli především ta maloplošná - ne národní parky a CHKO), v nichž často bývají lesní porosty ponechávány zcela bez zásahu člověka za účelem sledování přírodních procesů. Ponecháte-li starý bukový porost svému osudu, stejně v průběhu let budou tyto (dříve krásné) stromy chřadnout a odumírat, až nakonec zemřou všechny... Zároveň zde bude postupně probíhat přirozená obnova ze semen těch starých stromů. Ale z pohledu turisty, zvyklého vídat spíše smrkové a borové monokultury nejspíš takový les nenazvete "krásným"... V přírodě nic živého netrvá věčně. Všechno se s časem mění. Všechno živé je součástí neustálého koloběhu života a smrti... Každý strom jednou zemře, ale les jako celek zůstává. To je příroda...
Závěr
V žádném případě o sobě netvrdím, že vím o lese všechno. K tomu, abychom porozuměli všem zákonitostem přírody, nestačí celý lidský život, byť by trval 100 let. To, co jsem se dozvěděla (prozatím) během studia mi ale umožňuje nesoudit podle toho, co spatřím na první pohled, ale vidět věci v širších souvislostech... Lesnictví je krásný, zajímavý a složitý obor - takový je totiž i les, příroda.
Tímto článkem jsem chtěla říct především to, že na hospodaření v lesích, jehož nedílnou součástí je i těžba dříví, není v zásadě nic špatného. Pokusila jsem se zde vysvětlit některé lesnické postupy, které se na první pohled mohou zdát špatné a proti přírodě, ale ve skutečnosti je tomu třeba právě naopak. Doufám, že se mi to alespoň částečně podařilo... Věřím totiž, že návštěvníci lesa a lesáci nemají zcela odlišné zájmy, co se týká lesa, a mohou najít společnou řeč.
Zároveň - nemůžu a ani nechci tvrdit, že všechno, co se děje v našich lesích, je správné. Tak jako mezi námi existují různí lidé, tak stejně i lesáci mohou být dobří nebo špatní... A i dobrý lesák někdy může udělat chybu...
Tak už to na světě chodí.
Svět není černobílý!!
Vencík
(Omlouvám se, že používám jen přezdívku...)
Autor: Vencík | Počet komentářů: 0 | Sdílet na: | | |