Návod na použití péřového spacáku

V neděli 30.12.2019 jsem v deštivém lese, s těžkým ruksakem na zádech, vlekl v každé ruce patnáct kilo suchých, smrkových větví, což logicky budilo zájem a zvídavé dotazy protijdoucích turistů. Pršelo opravdu hustě. Navíc jsem nedávno na Heuréce s cynickým smíchem zaznamenal dotaz zájemce o koupi spacáku Sir Joseph Himalaya, jestli v něm lze spát přímo na dešti. Tento článek je určen všem, kdo chtějí utratit dvacet tisíc za spacák a naivně očekávají, že za ty peníze už nemusí vůbec nic řešit!

Nejprve si ujasněme jednu základní věc. Péřový spacák Himalaya má deklarovaný tepelný komfort mínus dvacet devět stupňů a extrém pak mínus padesát. Také mě to kdysi zmátlo, ale po deseti letech užívání si již mohu dovolit uvést věci na pravou míru. Takže:

- na světě neexistuje nic, co by spolehlivě nahradilo poctivé husí peří

- husí peří ale tepelně izoluje pouze v případě, že je suché

- spacák s husím peřím je vynikající výrobek do suchého, arktického mrazu

- nic takového, jako je suchý, arktický mráz, se v ČR nikdy nevyskytoval, nevyskytuje a vykytovat nebude. Naše krajina je plná polí, lesů, luk a vody a i v tuhých mrazech je zde vždycky vysoká vlhkost vzduchu!

- péřový spacák je drahá a choulostivá věc, s poměrně krátkou životností. To mějte vždycky na paměti, než utratíte spoustu peněz a zažijete v lepším případě zklamání a v horším pak drama, daleko od civilizace, kdy se budete modlit, abyste se dožili ranního světla, podobně jako jej zažil autor tohoto článku.

Balení mokrého spacáku do kompresního obalu vždycky výrazně snižuje jeho životnost!

Z toho plyne jednoduchá věc - používání nesmírně drahého, péřového spacáku v české kotlině má svá úskalí, rizika a tisíc možností zklamání. Aby se vám to nestalo, připravil jsem několik rad a reálných situací, po dlouhých letech užívání zmíněného výrobku. Nejdříve si probereme variantu jedné noci.


Březen 2012 - mínus 28 stupňů, autor se sbaleným expedičním stanem, sněžnicemi a spacákem, se vydává na dvoudenní hřebenovku v Krušných horách. Na horách je vánice, mínus třicet dva stupňů. Večer si autor staví stan na vichrem bičované pláni, v péřové bundě usedá do spacáku a vaří si čaj. Po večeři spokojeně usíná v teplém pytli. Idyla skončí o půlnoci. Šílená zima, vlhkost, ve spacáku mrzne láhev s vodou, autor i potraviny. Ztuhlá zombie ráno s obtížemi balí plechový spacák i stan, zjišťuje, že voda, plyn i potraviny jsou zmrzlé na kost a vztekle, hladový a žíznivý, vyráží na čtyřhodinovou cestu do Litvínova na tramvaj. O týden později si zkušenost zopakuje při stejném mrazu, pouze stan je v ruksaku nahrazen lopatou a sněžnice běžkami.. Noc v závěji je příjemná, teplá a suchá, ráno se spokojený běžkař vydává na cestu do civilizace. Jak je to možné? Stan zkoncentroval vlhkost vzduchu a spacák přestal fungovat. Závěj v mrazu naopak absorbovala vodu ve vzduchu a suché peří pak hřálo přesně dle certifikace.


Dodneška nechápu, jak jsem tu nejdelší noc v životě mohl přežít. Takže jak je to doopravdy? Sir Joseph Himalaya je technicky úžasná věc. Prostorný, výkonný, výborně sbalitelný. Jenom nesmí navlhnout! Pak opravdu vůbec nehřeje, ani v plus deseti. Co s tím? Musíte vědět, v jakém počasí a kam jdete! Nejhorší je mlha. Svrchní látka zmíněného spacáku saje vodu, jako houba, i když výrobce říká opak. Mlha vás okamžitě promočí a není před ní úniku. Mlha je vražda při jakékoli teplotě a nic vás před ní neochrání. Stan už vůbec ne. Jestliže se nepotíte, můžete zkusit žďárák, což je nepromokavý vak, do kterého si lehnete i s péřovým spacákem. Takových lidí je ale málo, v noci se potí v podstatě každý. Za dvě hodiny tak spolehlivě zmrznete i při teplotě okolo nuly. V českých podmínkách tedy do mlhy raději nepůjdete. Je li dostatek sněhu, ochrání vás sněhový záhrab. Lopatou si vyházíte jeskyňku v závěji, na dno položíte nafukovací karimatku, na ní spacák a jste v pohodě. Kdy jste však naposledy viděli dostatek sněhu? Já před pěti roky a ještě s odřenýma ušima! Máte li stan, ať vás ani nenapadne jej na noc zavírat! Bavíme se o zimních horách. Natočte jej vchodem po větru, nezavírejte a vyspíte se v relativním suchu (záleží na okolních podmínkách). Biologická vlhkost se ztrácí otevřeným vchodem, teplotu řešit nemusíte, od toho máte kvalitní spacák, pokud zůstane suchý.


Další kapitolou je stan u zimní vody, řeky, jezera, rybníku. Tady je jediná možnost - svíčky. Stan zavřete, necháte otevřené větrací otvory a na podlahu dáte alespoň čtyři svíčky. Že to je nebezpečné a zakázané? Jistě, ale jiná možnost není. Použijte svíčky v plastovém obalu, vydrží hořet dlouho a částečně vysuší vzduch ve stanu. Svažte si je k sobě, ať se vám v noci nepřevrátí a neuhoříte. Pozor - ve spacáku si během noci vytvoříte mikroklima, kdy jste v suchu a svrchní obal je mokrý, svíčky nesvíčky. Základem úspěchu je v noci nevylézat ven! Jakmile to uděláte, můžete se rovnou zabalit a pokračovat v cestě, jinak byste do rána zmrzli. Vadí vám světlo? Žádný problém, použijte magické, černé svíčky. Když vám bude zima, můžete požádat Ďábla o zahřátí. Zapálí vám stan a za odměnu si hned vezme vaší duši Nejlepší počasí je jasné a větrné. Při větru, pokud není mlha, se nemusíte bát rychlého provlhnutí spacáku, do rána vydržíte. Déšť bez mlhy také tolik nevadí, pokud jste někde pod střechou, či pod převisem. Počítejte ale s jednou věcí - v tomto výrobku vám zpočátku vždy bude vedro i při mínus pěti a za chvíli jej propotíte. Okolo druhé ranní začnete pociťovat chlad, zejména pokud se otočíte na druhý bok a propocenou část zvednete z karimatky. Ještě si pořád chcete koupit péřák? Dobře vám tak, pojďme na variantu "dvě noci v přírodě".


V případě, že chcete venku strávit dvě noci v péřovém spacáku, musíte jej hned ráno po prvním přespání vysušit jakýmkoli způsobem. Úměra je přímá - čím větší mráz, tím horší šance. Pokud důvěřujete rosničkářům a má být krásně, i zimní slunce a tepoty do mínus pěti dokáží spacák do jedné, až dvou hodin docela slušně zbavit vlhkosti. Při mrazu okolo deseti stupňů a níže na to ale rovnou zapomeňte! Neplánujete li tříhodinovou návštěvu vyhřáté hospody se sálajícím krbem, potřebujete oheň. Proto jsem nesl ty otepi palivového dřeva Ovšem potřebujete alespoň metrový plamen, abyste byli úspěšní. Je nutné použít nepříliš silné a rozhodně suché větve. Mě se také jednoznačně osvědčil technický líh. Naliju půl litru na připravenou hranici, zapálím a suším cca deset minut každou stranu. A to samé i zevnitř. Větve hoří rychle, musí jich být dost. Upozornění - přílišný žár speče materiál a můžete jít rovnou domů. Za další, v mrazu okolo dvaceti stupňů nezapálíte ve vlhkém zimním lese oheň ani litrem napalmu. Vyzkoušeno a opět můžete jít domů. Navíc jak už jsem psal výše, sbalení mokrého péřáku do kompresního obalu zásadně snižuje jeho životnost. A ta se pohybuje v řádu maximálně třiceti nocí. Ale už po cca dvaceti nocích budete pociťovat snížený tepelný komfort. Jedna noc vás tak vyjde zhruba na tisíc korun. A to už se vyplatí


Abych nebyl jenom negativní, zmíněný spacák používám desátý rok. Snažím se o něj starat, jednou jsem jej vypral, jednou jsem doplnil slehlé komory peřím z polštáře. Do mrazu pod devět stupňů bych si s ním už ale netroufl. A proč si vlastně nekoupit mnohem levnější dutovlákno? Můžete, ale zatímco péřák do mínus padesáti váží kilo a půl, jeho syntetický ekvivalent má hmotnost tři a půl kila! Rozměry jsou třikrát takové. Ještě nějaké dotazy? Žijeme v přírodě, která je odlišná od té, do které je nejenom Sir Joseph Himalaya určen. Počítejte s tím při plánování vašich dobrodružství, rozhodně se vám to vyplatí. A ne, s tímto spacákem skutečně není možné spát na dešti, ani při sněžení


Shrnutí:

- nejideálnější je suchý mráz, ten ale u nás potkáte pouze stěží

- nejhorší je mlha, před tou vás stěží ochrání i velmi kvalitní stan. Noc v mlze si raději nejprve vyzkoušejte poblíž záchranného ubytování a se svíčkami ve stanu vedle sebe.

- druhá nejhorší kombinace je silný mráz a uzavřený stan. Čím větší mráz, tím rychleji spacák navlhne vaší vlastní vlhkostí. V mrazu nikdy nezavírejte vchod stanu. Natočte jej po větru a nechte otevřený. V silném mrazu doporučuji spát ve sněhovém záhrabu, nebo pod širákem. Ale nikdy ne v malém a uzavřeném prostoru stanu!

- špatný je i mokrý, jarní sníh. Funguje stejně, jako mlha a to i v jasném počasí. Navíc spolehlivě promočí i goretexové boty a to do třech hodin. O podlážce staršího stanu ani nemluvím.

- při teplotách okolo nuly si na noc nikdy neutahujte kapucu kolem hlavy, nechte jí zcela volně, aby mohlo tělesné teplo okolo ramen odcházet do okolí. V opačném případě spacák propotíte a ten přestane hřát.

- je li to možné, nebalte ráno mokrý spacák do kompresního obalu, zkuste jej alespoň částečně vysušit. I deset minut na slunci je lepší, než nic. Stlačené, vlhké peří rychle ztrácí svoji provozní životnost.

- případné použití žďáráku si raději vyzkoušejte v bezpečné vzdálenosti od záchranné civilizace, ideálně v mrazu okolo deseti stupňů. Pokud se hodně potíte, bude vám zima do čtyřech hodin po ulehnutí.

- plánujete li ve spacáku strávit druhou noc, musíte ho dobře vysušit!

- péřák doma skladujte volně rozložený, aby se peří nestlačovalo.


Přeji všem dobrodruhům jenom příjemné zážitky v zimní přírodě, která má svojí neopakovatelné kouzlo. Jenom si prosím uvědomte, že některé zážitky nejsou určeny úplně pro každého