PF 2021 a malé vánoční zamyšlení nad dětským Ježíškem

Vážení čtenáři a uživatelé Oranžových stránek, milí přátelé a klienti, přeji vám všem do Nového roku hodně štěstí, zdraví, pohody a spokojenosti. Samozřejmě také optimismus a lásku, ať máte okolo sebe jenom ty pozitivní, láskyplné energie, plné radosti, bohatství a životní spokojenosti. Pokud se máte dobře, nezapomínejte za to být vděční a myslete také na ty, kteří toto štěstí nemají.



Letošní rok jsem si navíc dovolil napsat maličké a čistě subjektivní zamyšlení nad českou vánoční tradicí, díky které se nedočkavé děti jednou za rok těší, až se v tajemné atmosféře rodinné pohody konečně rozsvítí vánoční stromeček, pod kterým jim tajemný Ježíšek zanechal lákavě zabalené krabice a krabičky

Když jsme u zmíněné subjektivity, jsem opravdu rád, že nás rodiče nepřipravili o tu úžasnou vánoční atmosféru, o napjaté čekání na zvoneček, na rozzářený stromeček, pod kterým jsme vždycky našli spoustu krásných překvapení. Obvykle jsem nemohl ani dospat, jak už jsem se těšil na druhý den, abych si konečně nadílku užil. I poté, co jsem se dozvěděl, jak neúprosná je realita, mě radost z Vánoc neopustila. A proč by také měla? Rodiče měli skvělý odhad na dárky a každoroční rituál se mi vždycky opravdu moc líbil. Proč si jednou za rok nedopřát tu krásnou iracionalitu, kterou navíc dětská duše tak potřebuje?

A teď přichází to podstatné, podívejme se na spory okolo Ježíška a lhaní dětem okem astrologa. Dnešní doba přinesla jednu pitomost a tou je snaha, dělat z dětí něco, co nejsou. Přistupovat k dítěti s úctou a respektem, jako k dospělému a svéprávnému člověku, zní jistě velmi dobře hlavně rodičům, kteří jsou příliš zaměstnaní, než aby si na své ratolesti našli dostatek času. Moji rodiče se nám věnovali hodně a bylo to to nejlepší, co nám mohli dát. Nepotlačovali v nás dítě, brali v úvahu, že máme svůj dětský svět, nebrali nám iluze. Když jsme dělali něco špatně a neposlouchali dobře míněné rady, dostali jsme prostě přes držku Za to vše jsem jim vděčný, protože dítě ve většině případů není ani zvyklé, ani zvědavé na to, aby z něj někdo dělal předčasně dospělého a bral mu tak to nejhezčí, co má - jeho dětství. Samozřejmě jsou děti, které jsou iracionalitě otevřené mnohem více a na druhé straně se některým malým jedincům mohou vánoční obřady jevit, jako naprostá pitomost a ztráta času. Z pohledu astrologie rozlišujeme pragmatická a iracionální znamení a na dětech je to samozřejmě znát. Zcela jinak bude vnímat Vánoce malá Rybička s Měsícem ve Váhách a proti ní postavme třeba Býka s Měsícem v Panně, či ve Štíru. To je jedna z možností naprosto rozdílného vnímání tajemna a rodičovské snahy, která bude pro první dítě krásná a magická, zatímco druhý jedinec se uzívá nudou k smrti, aniž by se snažil pochopit, proč to ti dva jinak racionální rodiče vlastně dělají a k čemu je to proboha dobré.

A aby to nebylo tak jednoduché, dejme teď prvnímu dítěti do třetího astrologického domu Uran a druhému Saturn. A rázem máme zcela odlišnou situaci. První dítě bude nadšené první rok za ojedinělý zážitek, ale ten další rok bychom si jako rodiče měli dát pozor, abychom vánoční rituál udělali úplně jinak, než loni. Uran ve třetím domu si potrpí na všechno, jenom ne na opakování přesných rituálů! Oproti tomu budou pro druhého jedince stále stejně opakované Vánoce zdrojem pocitu bezpečí a vnitřní jistoty, že je život pořád ještě v pořádku Neberme dětem to hezké, protože v jejich věku jim trocha tajemna a mystiky opravdu neuškodí! Nikdy jsme Ježíška nebrali teologicky, pro nás to bylo tajemné cosi, co přinese dárky a postará se o jedinečnou atmosféru. Jsem svým rodičům vděčný, že to pro nás dělali a necítím se deprivovaný za to, že nám vlastně lhali. Proč ne? Život není černobílý!

Na závěr jeden maličký příklad z mého okolí. Ti rodiče byli tak odlišní, že to bylo těžké pochopit. Paní měla veselou povahu a dokázala si užívat života. Pán byl suchopárný vědec, kterého jsem snad nikdy neviděl s úsměvem na tváři. Jejich dcery byly dokonalými kopiemi svých rodičů, jedna po matce, druhá po otci. Ve výtahu jsem jednou zaslechl, jak paní říkala sousedce, že mladší dceři řekli už dávno, že Ježíšek neexistuje, protože je příliš racionální, kdežto ta starší na něj stále ještě věří. Jako dítěti mi tenkrát přišlo té mladší strašně líto. A dneska? Starší dcera si užívá života naplno, z mladší se stala vědkyně, suchá, jako její otec, bez úsměvu a radosti. A podobně jako její otec, i ona trpí nebezpečnou a nepříjemnou, neurologickou chorobou. Nikdy nepodceňujte význam citů a emocí, neberte dětem tajemno, čím více se vám jeví, jako dospělí a bez smyslu pro humor, tím více byste jim měli dávat najevo, že jim v životě nic neuteče. Život přeci není o honbě za úspěchem, je o radosti, o lásce a o štěstí. To ostatní přijde samo a když ne, štěstí vám nikdo nesebere. Jestliže se vám dostalo lásky a pohody v dětském věku, budete toho mít dostatek i v dospělosti. Pokud pak tyto hodnoty umíte předat i svým dětem, potom pro ně uděláte víc, než si vůbec dokážete představit! Přeji vám krásné a pohodové Vánoce!