Zajímavosti

Záchrana potápěče na volném moři po ztrátě vztlaku

Můj prozatím bezpochyby nejhorší zážitek při potápění v moři

Na potápěské dovolené jsem si s mým potápěčským partnerem - buddym naplánoval menší navigační ponor, který spočíval v naplavání po hladině k cca 300 metrů ke kamenitému útesu a v návratu zpět pod hladinou podle kompasu, při případné ztrátě orientace pak v plavání podle pobřeží, které nebylo nijak daleko od zamýšlené trasy. Náš plán ještě podpořil vítr, který zvedl vlny a vytvořil lehký proud, směřující přímo k našemu útesu. Instruktor nám zajišťoval dozor na břehu, my jsme si oblékli výstroj, skočili do vody a v slabém proudu jsme se pohodlně svezli až k útesu. Občas nám stříkla vlna vodu do obličeje, ale s tím jsme si nedělali těžkou hlavu. První menší problém nastal až u zmíněného útesu...





Zde byl proud o něco silnější a bylo třeba dlouho neváhat se zanořením, aby jsme se zbytečně nenechali zanést za okraj kamene na jeho druhou stranu. Již metr pod hladinou však voda neproudila a my jsme zvolna klesli asi do devítimetrové hloubky. V tu chvíli jsem ještě netušil, že mého buddyho nutnost rychlého zanoření poněkud vystresovala a na klidu mu nepřidalo ani rozsáhlé pole tmavé trávy pod námi v hloubce asi patnácti metrů. Po chvilce poklidného plavání nad travnatým polem mi partner náhle signalizoval, že musí nahoru, sice s lehkým náznakem, že nemá dostatek vzduchu, ale přistroj mu fungoval normálně a on se dokonce zastavil ve třech metrech na bezpečnostní zastávku, vyžadovanou našimi konzervativními potápěčskými počítači. Z toho jsem usoudil, že mu plavání pod vodou prostě nevyhovuje a rozhodl jsem se vynořit těsně po něm, rovněž po dokončení zastávky. V tu chvíli pod námi byla asi patnáctimetrová hloubka a zmíněná tráva, která se zvolna vlnila. Můj buddy se bez náznaku problému dostal těsně pod hladinu, uchopil hadici inflátoru, aby nafoukl kompenzátor a náhle jsem zaregistroval, jak hadici odhodil, vyrazil pomocí ploutví k hladině a tam zoufale kopal nohama a mával rukama. Nečekal jsem ani vteřinu, prudce jsem nafoukl svůj kompenzátor a vystřelil s výdechem na hladinu.


Zde se mi naskytl děsivý pohled, ale to nejhorší ještě teprve mělo přijít. Můj partner se v absolutní panice plácá na hladině ve vlnách s prázdným kompenzátorem, polyká a vdechuje vodu a s vytřeštěnýma očima zoufale křičí, že nemá vzduch. Okamžitě skáču po jeho inflátoru a stisknu tlačítko napouštění. Nic, žádný výsledek. Usuzuji, že asi opravdu selhal jeho přístroj a pokouším se mu nafouknout kompenzátor ústy. Ihned se však na mne vrhá a začíná po mě doslova šplhat. Mizím pod hladinou a začínám se sám topit. Zoufale se snažím strčit si do úst záložní automatiku, ale nejprve musím prudce odkopnout mého buddyho, protože mé zásoby vzduchu v plicích docházejí. Se záložní automatikou v ústech se na něj zaměřuji zezadu a cpu mu do úst moji hlavní automatiku. Zbytečný pokus, nepřijímá ji, vystrkuje ji jazykem a opět se se mnou pere tak úspěšně, že si znovu lokám slané vody a mizím pod hladinou. Situace se stává kritickou a přestávám jí zvládat. Vdechuji vodu a začínám se dávit. Dochází mi, že nás ve vlnách těžko někdo zahlédne a než přijede pomoc, budeme dávno oba mrtví dole na dně. Podruhé odkopávám svého partnera, křečovitě kašlu a zvracím vodu. Když se trochu stabilizuji, je hladina prázdná. S hrůzou si rychle beru automatiku, vypouštím kompenzátor a klesám dolů. Můj buddy nehybně padá do hloubky, asi ve třech, nebo ve čtyřech metrech zachytávám jeho láhev a prudce napouštím svůj kompenzátor. V zápalu boje se rychle nadechuji a plním manuálně hadici jeho inflátoru. Po čtvrtém výdechu je konečně nahoře. Rychle mu ústy dofukuji křídlo, ale leží obličejem ve vodě. Páčím mu nohou zezadu pod kolena a rukou tlačím na jeho prsa. Konečně se zvrátí dozadu s hlavou nad hladinou a na mě padá naprostá beznaděj a děs z výjevu, který mám před sebou. Oči má v sloup, zástava dechu i tepu, z jeho otevřených úst vytéká bílá pěna. Začíná zoufalý boj o jeho život a nikdo jiný to v tuto chvíli za mě neudělá...


Vrážím svému buddymu tři brutální facky, třikrát se zhluboka se nadechuji a vyprazdňuji obsah svých plic do jeho úst. Křičím na něj, ať se sakra vrátí a že tady dneska rozhodně neumře. Znovu ho fackuji a dýchám do jeho plic, po třetím pokusu konečně naskakuje, pokouší se sám nadechnout, oči se vrací do normální polohy a začíná tiše naříkat. Opět ho fackuji a pokračuji s umělým dýcháním. Jakmile slyším, že naříká, mávám a řvu hlasitě směrem k základně o pomoc. Situaci ještě komplikují vlny, které nám zalévají obličeje. Snažím se chránit ústa svého partnera rukavicí a obracím ho zády k vlnám. Konečně vidím instruktora, jak se řítí do člunu. Mezitím mi však můj partner znovu odchází. Další dvě pořádné facky a tři vdechy, co mi stačí plíce. U něj však náhle nastává křeč a nejsem schopen mu otevřít ústa. Vrážím tedy své klouby palců do jeho čelistních jamek a tlačím. Naříká a otevírá ústa, jazyk má naštěstí nahoře, vydechuje, znovu vdechuji a už je u nás rychlý člun. Dva muži zkušeně vtahují potápěče dovnitř, jeden mu strhává výstroj a druhý rychle míří přídí k základně. Mě vyzvedávají chorvatští rybáři a vezou mě za člunem. Sedím na přídi, tečou mi slzy a starší rybář mě utěšuje. Na břehu okamžitě vyskakuji a řítím se nahoru k domu, kde mezitím začala masívní záchranná akce. Jedna paní nařizuje držet nohy nahoře, začíná s masáží hrudníku, další pán drží kyslík, konečně začíná utonulý jevit známky života a zvrací slanou vodu i předchozí svačinu. Otáčíme ho do stabilizované polohy, ale opět nám odchází. Kdosi mu zase vráží tři facky, naskakuje, dýchá kyslík, začíná naříkat a slabě prohlašuje, že umřel. Lidé rychle donášejí deky a osušky, instruktor přepouští další kyslíkové láhve a volá záchranku. Zlý sen však ještě nekončí, lidský život má totiž v Chorvatsku jinou cenu, než u nás...


Můj buddy nám potřetí odchází, fackuji ho po obličeji, opět naříká, že ho bolí ucho, sláva, stále z něho vychází pěna, ale není růžová, z toho jsem měl největší strach, na obávané barotrauma plic to tedy nevypadá. Instruktor opět volá záchranku, vrtulník je na cestě, ale lékař prostě nepřijede. Po půl hodině (!) nám telefonují ze střediska, že si musíme postiženého dopravit sami. Všichni nadávají, kdosi přináší vysazené dveře, rychle transportujeme mého partnera do dodávky a začíná šílená jízda do vesnice, kde mezitím přistál vojenský vrtulník. Místo obvyklé půl hodiny jsme na místě za patnáct minut, cestou můj buddy stále zvrací, naříká, že má žízeň, dáváme mu střidavě kyslík a cucat osušku, namočenou do vody. Zmíněná paní na něj neustále křičí, ať ty oči nechá otevřené. Právě ona mu tímto zcela bez pochyby zachránila život. Na středisku je mladá lékařka, která mu nasazuje kyslíkovou masku, říkám jí, že dehydratacija, dává infuzi a sanitka převáží postiženého na hřiště k vrtulníku. Nechápeme, proč nepřijeli s ambulancí s vybavením až na místo nehody, ale jiný kraj, jiný mrav. Nakládáme mého partnera do obrovského MI-8, pokládáme nosítka na podlahu a lékařka nejeví žádný zájem o let do Splitu. Nakonec se rychle rozhoduje instruktor, protože jediný je oblečený, má mobil a rozumí chorvatsky. Ještě stačím říci pilotovi, aby letěl nízko, pak nahazuje motor a bez ohřívání okamžitě odlétá, s absencí jakéhokoli lékařského vybavení a personálu na palubě. Po celou dobu letu musel instruktor držet lahev s infuzí v ruce, zatímco u otevřených dveří vrtulníku seděl voják v baretu a soustředěně mířil rotačním kulometem kamsi do tmy. Ve Splitu se našeho zachráněného konečně ujímají profesionálové, poskytují nezbytnou pomoc, zařizují řadu specializovaných vyšetření, instruktor ještě sestavuje zprávu o nehodě, volá Dr. Gošoviče, specialistu na barotraumatické příhody a konečně se situace relativně uklidňuje.


Přijíždí policie, vyslýchá všechny zúčastněné, nakonec se do případu vložila i kriminálka, zabavila přístroje, sepisovala stohy papírů, zajímavé je, že na rozdíl od zdravotnictví právě toto funguje na první pohled přebujele. Celou noc nespím a ráno vyrážím do Splitu do nemocnice. Můj domácí mi předtím telefonicky domluvil na jednotce intenzívní péče, že se mohu stavit na návštěvu. Předpisy se při jízdě příliš nezabývám a v Bosně mě zastavuje místní policie, že prý mám veliký problém, protože jsem na čtyřicítce jel rychlostí 96 km/h. Mé napjaté nervy konečně povolují, nepříčetně na ně řvu, že díky jejich zas...... zdravotnictví mám partnera s těžkým barotraumatem plic ve Splitu na ARu, beze slova mi vracejí doklady, popřejí šťastnou cestu a jeden z nich mi ještě vysvětluje, že oni nejsou Chorvati, ale Bosňáci, ale že to u nich také není o moc lepší. Ve Splitu na mě hluboce zapůsobí milý a ochotný nemocniční personál, jehož přístup ostře kontrastuje s plesnivými a otlučenými zdmi starého špitálu. Můj buddy leží vysíleně s hadičkami v nose na intenzivce, ale je stabilizovaný a bez následků. Padá ze mě balvan, ale starosti nekončí. Začínají další výslechy na kriminálce, ptají se na všechno možné, jestli prý instruktor porušuje předpisy, čí si myslím, že to je vina atd. Začínám chorvatský stát nesnášet. Vedoucí kriminalista je ale velmi korektní a je vidět, že celá procedura je pouze nařízenou rutinou. Když se rozčileně zmiňuji o tom, že zcela selhal jejich záchranný systém, krčí rameny, že prý jsme na Balkáně. Ruská filozofie "nas mnogo" evidentně pronikla i na chorvatské pobřeží.


Můj buddy byl prouštěn v pondělí a ve středu jsme se značnými obtížemi dojeli domů. Jeho stav se ale rychle zlepšuje a plíce přestávají zlobit. Slaná voda logicky neudělala jeho plicním sklípkům příliš dobře. Příčina problému spočívala v tom, že napouštěcí středotlaká hadice nebyla na svém místě, pravděpodobně si jí potápěč zapoměl nasadit, i když jinak si výstroj vždycky pečlivě kontroluje. Když těsně pod hladinou zjistil, že kompenzátor nefunguje, tak namísto toho, aby se jej pokusil naplnit ústy, nebo mi v klidu sdělil posunky podstatu problému a já bych to udělal za něj, zpanikařil a s prázdným kompenzátorem se pokoušel dostat na hladinu. To se mu pochopitelně nemohlo podařit, došlo k panickému stavu, následnému tonutí a nekontrolovatelnému jednání, které vedlo k vdechnutí slané vody do plic. Paradoxní na celé věci bylo, že jeho dýchací přístroj bezvadně fungoval a poskytoval dostatek vzduchu z obou druhých stupňů, tedy nebezpečí utonutí, či zadušení nehrozilo. Ke vzniku paniky jistě významně napomohly i vlny, které se nám občas přelévaly přes hlavu a nepřispívaly k potřebnému klidu. V případě plánovaného plavání po hladině tato skutečnost nijak nevadila, ale při vzniku nestandardní situace měla zřejmě podstatný vliv na nastartování paniky.


Mé poděkování patří všem lidem na potápěčské základně, kteří se obětavě a nezištně zapojili do záchrany mého potápěčského partnera, instruktorovi, který velmi rychle a zkušeně zařídil nejenom transport postiženého z moře, ale všechny další náležitosti včetně zásob kyslíku a převozu vrtulníkem, paní, kterou zde nebudu jmenovat, ale která perfektní a rychlou organizací zvládla situaci a ještě stačila držet potápěče při vědomí neustálým naléháním, aby nespal a v neposlední řadě jistě jak chorvatské armádě, která rychle poskytla stroj k přepravě, tak i personálu nemocnice ve Splitu a Dr. Gošovičovi za obětavou konzultaci a osobní návštěvu pacienta na oddělení. Za zcela tragický pak ovšem považuji přístup zdravotníků v jisté nejmenované vesnici na jistém nejmenovaném poloostrově na jihu Chorvatska, protože nejenom, že nijak nezajistili rychlou první pomoc a odborný transport k vrtulníku, ale dokonce pacienta v kritickém stavu ani nedoprovázeli na palubě stroje do nemocnice. Z celé přihody lze vyvodit poučení, že pokud má potápěč dostatek dýchacího média, nikdy není důvod k panice, protože ta má pak téměř zaručeně fatální následky a přitom zcela zbytečně. Za zmínku snad ještě stojí milá příhoda, kdy nám při návratu z nemocnice bosenský policista na hranicích podal ruku a s úsměvem říkal, že vidí, že všechno dobře dopadlo. Byl to jeden z těch, kteří se stali zcela nevinnými oběťmi mého cholerického výbuchu nervového napětí při silniční kontrole. Jejich lidský přístup velmi oceňuji, protože se se mnou logicky vůbec nemuseli bavit, můj dopravní přestupek byl totiž zcela jasný a závažný.


Když si v duchu rozebírám celou situaci znovu a znovu, zpětně mi přijde prakticky nepochopitelné, že jsme nakonec oba neskončili dole v trávě jako potrava pro ryby. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by se pohybovali ve vodě jako delfín a například kalná, vířící voda na vodních dílech mi působí vysloveně fóbii. Jedno možné vysvětlení se mi ale nabízí. V zimě jsem chodil poctivě každý týden na hodinu do mělnického bazénu a sám jsem si cvičil všechno, co mě napadlo, od sundavání masky a plavání pod vodou bez masky, odkládání přístroje na dně a vracení se pro něj pod hladinu po nafukování kompenzátoru ústy a precizní vyvažování. Napotápěl jsem takto v chráněné vodě přes dvacet hodin. Jistě by celá řada zkušenějších potápěčů prohlásila, že to je nuda. Ano, je, ale naučil jsem se klidu ve vodě a vím, co mohu v které situaci čekat. Můj potápěčský partner si například nikdy nafukování kompenzátoru ústy prakticky ani nevyzkoušel. Zatímco on tak svoji nastalou (a přitom triviální) situaci považoval pravděpodobně za zcela bezvýchodnou a řešil jí silou, pro mě bylo nafouknutí jeho kompenzátoru svými ústy vlastně jen otázkou podvědomé rutiny, o které jsem ani nepřemýšlel. Já svůj čas, strávený pod vodou, nijak nepodceňuji a nepovažuji za ztracený. A vy? ...



Autor: Zbyněk Slába | Počet komentářů: 19 | Sdílet na: | | |


Napsat komentář

(Registrace nového uživatele)

  *Napište číslicemi jednadvasedm:


  *Jméno:


  Heslo: (Pouze pro registrované)


  *Titulek:


  *Text zprávy:




24.10.2006 17:30
Titulek: potápko

Od: vecer


Blahopřeji ke šťastnému konci, napínavě napsáno.

25.10.2006 08:13
Titulek: Ufff

Od: Bumby


No síla, hlavně že to dobře dopadlo. Pepek

31.10.2006 11:24
Titulek:

Od: sotlík


Uff,taky jsem si oddechla.Muselo to být dost hustý.Taky jsi to Zbyňku napsal tak detailně, že mě Tvůj příběh vyloženě strhl do děje a bojovala jsem s Vámi oběma. Dobře to dopadlo, to je důležitý.J.

5.11.2006 17:43
Titulek: No tak trošku jinak

Od: Bumby


Zbyňku, vrátil jsem se z HR a snad náhoda tomu chtěla, že jsem byl na stejné základně kde jste ";potápěli" a zejména se delší dobu znám s těmi, u kterých jste byli s tvým buddym ubytováni. Rovněž jsem měl možnost dát si kafe s klukama od Chorvatské policie a musím říci, že tvůj příběh je dobře napsaný, nicméně je to sci-fi. Poté, co jsem si vyslechl verzi tohoto příběhu asi od 20 přímých účastníků a zjistil jsem, že se liší pouze v časových údajích a to o vteřiny, jsem požádal kluky z kriminálky o nahlédnutí do spisu a byl jsem dost překvapen. Zbyňku, ty lžeš a ještě si to dáš na stránky ! Myslím si, že můžeš být velmi rád, že tvůj buddy na tebe nepodal trestní oznámení pro ublížení na zdraví. Já bych to udělal a přinejmenším bych se postaral o tom, aby ti někdo dal přes hubu ! Ty vole vždyť si ho mohl zabít ! To je vše co jsem ti chtěl napsat a tvůj buddy si snad nejde lepšího partnera a zejména Budyho pro potápění. Josef Záhora

6.11.2006 14:25
Titulek: Re: No tak trošku jinak

Od: Zbynek Slaba


Josefe, děkuji za Tvůj názor, zřejmě máš lepší informace, než já, určitě mi rád vysvětlíš, proč by na mě můj buddy měl podat trestní oznámení a proč jsem ho mohl zabít. Předem díky. Zbyněk

7.11.2006 15:20
Titulek: ještě jednou

Od: Josef Záhora


Milý Zbyňku, pokusím se tedy o inteligentnější rozbor Vaší nehody. Položím ti asi několik doplňujích otázek a snad se dobere nějakého výsledku. V závěru bych si po tvém vzoru dovolil malé shrnutí a vyhodnocení příčin vzniku této potápěčské nehody, avšak bez astrologického rozboru. Nejprve zareaguji na tvůj poslední příspěvěk vůčí mé osobě.

1. co má co společného IP adresa počítače s tím co jsem napsal ? Nic, řádně jsem se podepsal, tudíž je zcela jedno odkud píšu a je to adresa mého notebooku, který mám wifi připojen v kanceláři.

2. že jsem použil ?zasvěcenou rétoriku ? ? Když dva nebo více lidí říká jednu věc po pravdě jak se stala, tak je to rétorika ? Né to je prostě skutečné a pravdivé vylíčení věci

3. neříkal jsem, že v době mého pobytu na základě bylo 20 lidí ! Nepřekrucuj mé sdělení ! Psal jsem, že jsem si vyslechl verzi asi od 20 přímých účastníků ! Jen pro tvoji informaci ? p. Nahodil a ještě jedne pán, byli přítomni i v době mého pobytu na základně, s panem Štěti

7.11.2006 15:21
Titulek: Cenzura ?

Od: Josef Záhora


nejde mi sem vložit větší článek, tak jak mám udělat rozbor ?

8.11.2006 08:29
Titulek: Větší prostor

Od: Josef Záhora


Tak jak Zbyňku ? Uděláš tu větší prostor pro rozbor té nehody ? Nebo to radši necháš pěkně u ledu ? Pepek

Sem se vejde velmi malý odstaveček a já to mám na dvě stránky A4

8.11.2006 09:47
Titulek: Re: Větší prostor

Od: Zbynek Slaba


Josefe, s prostorem databáze nepohnu, rozděl to prostě na více částí, případně mi to pošli e-mailem a mohu to vystavit jako článek, vyber si, prostoru Ti posktynu, kolik potřebuješ:-)

8.11.2006 23:52
Titulek:

Od: ferdyš


Po přečtení článku jsem nevěřícně žasl,kolik lží a sebechvály se zde píše.Baron Prášil je proti autorovi tohoto choromyslnému výplodu trapný břídil.Nejvíce mě ale zaráží,že nikde jsem nenašel ani zmínku,že zminovaný buddy byla autorova přítelkyně nebo kamarádka.Byla píši záměrně,protože doufám,že jí tato nehoda a barvité vylíčení této nepříjemné události,

9.11.2006 00:08
Titulek:

Od: ferdyš


přimějí k lepšímu výběru buddyho.Přeji hodně štěstí potápěčům,kteří se s autorem setkají na ponoru,zvláště jeho buddym.

10.11.2006 13:28
Titulek: Re:

Od: Zbynek Slaba


Pro Ferdyše platí to samé, co pro Josefa: místo nepodložených urážek určitě všichni přivítají jasný a konkrétní rozbor, který jeho slova podloží fakty. Napadat a urážet je jednoduché, svá tvrzení zdůvodnit zřejmě již tolik ne. Tedy, míč je na jeho straně hřiště....

14.11.2006 00:45
Titulek:

Od: mirek


Akčně napsáno,skutečnost asi bohužel jiná!Docela rád bych zde našel názor na popsanou nehodu od ostatních zůčastněných,nejlépe samotného budyho!

15.11.2006 10:22
Titulek: Re:

Od: Zbynek Slaba


Mirku, pokud si myslíš na základě dvou předchozích diskuzních příspěvků, že byla skutečnost "asi jiná", tak si Tvoji konstruktivně napsanou verzi poslechnu stejně rád, jako v případě Josefa i Ferdyše (kteří ji logicky nedodali, plivat je ale jednoduší). Buddy se nemůže vyjádřit více, než k okamžiku svého pokusu o výstup s prázdným kompenzátorem, protože od té chvíle si pamatuje až na příjem ve Splitu. Jiní zúčastnění v okamžiku události přímo ve vodě nebyli, běh věcí na břehu jsem popsal tak, jak jsem je aktuálně vnímal.

16.11.2006 00:39
Titulek:

Od: mirek


Nevím,jak dlouho se potápíš a hlavně kolik máš ponorů mimo bazén,ale předpokládám,že podle až učebnicově přesnému popisu situace to budou stovky.Co tedy vzájemná kontrola před ponorem?Mohla všemu předejít.Jak zkušený nebo spíše nezkušený je tvůj budy?Kde dělal proboha kurs,že nezkoušel nafukovat žaket usty.Mimo realitu mi připadne historka s bosenskými policisty a chorvatskými kriminalisty-že by se nechali seřvat?To opravdu čtu po prvé.Ale pokud se tento příběh udál v podstatě beze svědků,těžko se něco dokazuje nebo vyvrací.M

16.11.2006 08:55
Titulek: Re:

Od: Zbynek Slaba


Něco okolo padesátky ponorů, tedy žádné zvláštní zkušenosti nemám. Buddy asi 25. Kontrolu si děláme a těžko by se buddy zanořil do devíti metrů a pak pokračoval plynule do pěti, pokud by měl hadici vypadlou od začátku. Není nám to jasné, ale možná si jí vyhodil vlastní neopatrností při výstupu, těžko říci. Tvrdí, že při ponoru fungovala. Zkoušeli jsme to dodatečně a drží dobře. Chorvatští kriminalisté mě na padesátce nestavěli, ale u Bosňáků mi prostě ujely nervy, naštěstí jsem vypadal po té noci dost špatně, červené oči a tak, takže mému závěrečnému, již klidnějšímu vysvětlení asi věřili. Opravdu mě pustili bez dalších problémů. Konec obce konec padesátky v Bosně pravděpodobně neznamená...

20.11.2006 15:17
Titulek: Omluva

Od: Josef Záhora


Za některé své výlevy na tomto webu se Zbyňkovi Slábovi omlouvám, byl jsem mylně informován, ale jak píšu, pouze za některé a zbytek jsme si snad vyvětlili se Zbyňkem. Pepek

20.11.2006 16:04
Titulek: popis nehody

Od: zdenek


Zdravím diskutery, připojil jsem se na tuhle diskusi po krásně pokračující diskusi na konfeře, takže o průběhu nevím nic, resp. vycházím z toho, co je psáno tu. Zaujalo mě několik momentů, které pan Zbyněk popsiuje. Jeden: vlnící se tráva v 15 m a relat. vlny před zanořením. Jestli se tráva vlnila v 15 m, tak v 9 metrech se to muselo houpat taky dost. To bych radši spadnul co nejhlouběji a tam pokračoval- 15 meterů není snad nějak dramatických.Jak to vypadá, tak buddy, možná i oba chytli trošku kinetosu , která buddyho rozhodila hned na začátku.
Že zaplavala do 9 m a potom do 5 mi nepřipadá až tak nereálný i bez fungujícího žaketu /žena letos absovovala prakticky asi 14 ponorů bez fungujícího inflátoru / závada/, byla sice připravená na dofouknutí pusou, ale při dobrým vyvážení to nepotřebovala ani jednou, já jsem s ní schválně držel basu a žaket jsem nepoužil taky ani jednou / pro štouraly křídlo, 12l ALU láhev, 5 kg zátěž+ baterka + foták/, takže myslím, že to jde a při stresu

20.11.2006 16:12
Titulek: pokračovani

Od: zdenek


si toho nemusela ani všimnout.
To další je už jenom klasicky rozjetej řetěz- stres... hyprventilace....hysterická rekace... napití a aspirace mořské vody. Hlavně popis chování buddyho po vytažení mi do tohohle zapadá.
trochu mi neladí, jestli jsem dobře pochopil z popisu PK, že doporučil ponor blízko base / třeba věděl proč- vlny, vítr, proudy, zkušenosti, dohlednost ze břehu a na břeh, a vše dohromady/ a opis aktera- naplavání 300m na moře, náměr, zanoření a návrat podle azimutu.
Každopádně ocenuju snahu účastníka o popis / i když třeba nepřesný/ a odvahu to zveřejnit- co by sním asi udělali na konfeře? i když to dobře dopadlo.
Poučeních je z toho hodně, ale asi se sem nevejdou. nechám prostor dalším.


Diskuse - hlavní str.

Diskuse o energiích  Diskuse o astrologii  Diskuse o Tarotu  Diskuse o léčení, mystice




Související články:

Baruška (1.11.2023 04:50)
PF 2023 (24.12.2022 04:47)
Dvě cesty vývoje lidského mozku a jejich dopady (2.6.2022 14:00)
PF 2022 (24.12.2021 05:19)
Chlastejte Tuzemák a rychle sdílejte, než to smažou! (15.2.2021 15:20)
PF 2021 a malé vánoční zamyšlení nad dětským Ježíškem (24.12.2020 09:31)
Zimní otužování očima přímého účastníka (30.1.2019 17:42)
Návod na použití péřového spacáku (4.1.2019 09:47)
Tradiční malá PéeFka:) (23.12.2018 14:25)
Lehké vyčištění jater (7.6.2018 17:13)
Vánoční přání a také malý tip na netradiční dárek (22.12.2017 16:50)
Svépomocné řešení aktuální máslové krize (27.9.2017 18:13)
Léčení Alzheimerovy choroby (26.6.2017 20:52)
Změny na Oranžových stránkách (13.3.2017 16:52)
Zázrak české farmacie v praxi (29.1.2017 18:34)
Nedobrovolný kurs přežití ve volné přírodě (7.11.2016 18:48)
Skrytá rizika energetických nápojů (1.11.2016 15:29)
Zánět močových cest a přírodní farmacie (23.10.2016 17:35)
Těžké nemoci a konopí (14.10.2016 14:19)
Náboženství a fanatismus v praxi (29.9.2016 20:56)
Jak jsem hledal brýle pod vodou a jak to dopadlo (30.5.2016 14:34)
Změny na Oranžových stránkách (27.5.2016 11:21)
Jak (ne)léčit rakovinu (20.3.2016 10:34)
Jak na chřipku II. (17.11.2015 12:29)
Čínská medicína - ano či ne? (17.11.2015 11:20)
Dobročinná, (nejenom) vánoční sbírka (11.12.2014 12:13)
Jak účinně (a nesmyslně) zkrátit život vašeho morčátka (18.6.2014 21:06)
Jak na kuří oka? (3.2.2014 21:25)
Chce to klid a nohy v teple (3.2.2014 21:21)
Jak na tělesnou termogulaci? (26.1.2014 21:12)
Oranžové stránky miliónové:-) (3.1.2014 22:03)
Jak na lehké vyčištění těla po Svátcích? (1.1.2014 21:10)
Stáří a choroby (5.12.2013 21:21)
Když nám příroda dává mat (29.9.2013 12:01)
Neobvyklé setkání na staré E55 (24.8.2013 10:06)
Odpovědi na dotazy čtenářů v komentářích - k 15.6.2013 (15.6.2013 20:16)
Poděkování za pomoc dětskému domovu (19.12.2012 22:08)
Malá vánoční pomoc opuštěným dětem (22.11.2012 19:48)
Úplněk 31.8.2012 (1.9.2012 14:53)
Léčivé vzpomínky (25.8.2012 17:03)
Když udeří mrazy... (9.4.2012 18:34)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.7.2011 (7.1.2012 12:20)
Jak správně vyprat péřový spacák... (27.11.2011 18:09)
Teplický léčitel Jaroslav M. Pešek (3.7.2011 16:39)
Putování s pejskem (1.3.2011 21:07)
Úplněk 24.8.2010 (27.8.2010 07:25)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.3.2010 (6.3.2010 12:54)
Klidně bych tam své dítě nechala (28.2.2010 11:34)
Až jednou budete umírat... (5.12.2009 11:04)
Já tu knížku ale opravdu potřebuju!! (31.5.2009 19:01)
Fotogalerie autora Oranžových stránek (3.4.2009 21:22)
Měla si tu blbou krávu poslat do prdele... (7.3.2009 10:08)
Magie Vánoc (20.12.2008 22:01)
Jaká je současná úroveň slušnosti a úcty k hodnotám v "malém českém rybníčku" ? (4.12.2008 21:23)
Myška (28.3.2008 15:18)
Jak jsem kupoval zrcadlovku (25.3.2008 21:13)
Vyjádření vedoucího Správy CHKO Kokořínsko (11.1.2008 15:23)
Svět není černobílý (19.12.2007 14:42)
Poslední jízda na trati č. 132 (14.12.2007 18:36)
Máme pro vás vstupenku... (22.6.2007 14:44)
Lze léčit neplodnost astrologickými metodami? (25.1.2007 20:20)
Jak se dají zdarma pořídit svaté obrázky... (29.12.2006 19:08)
Magicko-astrologický závod ve Staré Praze (21.11.2006 20:02)
Zvláštní setkání pod vodou (1.8.2006 14:44)
Zajímavosti o toxoplasmóze (24.4.2006 18:03)
Ptačí chřipka - hrozba nové pandemie? (6.3.2006 15:29)
Faraónův holící strojek (2.12.2005 13:54)
Nebojte se Nostradama (2.12.2005 13:40)
Backster efekt (2.12.2005 13:33)
Éčka v potravinách (2.12.2005 11:30)
Deodoranty vs antiperspiranty (2.12.2005 11:11)
Chřipka - opravdu trvá devět dnů? (1.12.2005 19:23)