Chlastejte Tuzemák a rychle sdílejte, než to smažou!

(Nejenom) český kyberprostor je plný naprosto zjevných blábolů, které zde obvykle šíří prosťáčci, jejichž častým poznávacím znamením je maličká CZ vlaječka ve facebookovém profilu. Jeden naprosto absurdní nesmysl mi nedávno poslala dokonce vysokoškolsky vzdělaná osoba (rovněž s vlaječkou), což mi přišlo ještě absurdnější. Akademický titul viditelně základní sociální inteligenci nedodá. Samotný dezinfo blábol naleznete níže. Dovolil jsem si jenom lehce upravit nadpis hoaxu: "Chlastejte a je po vás!"

POZOR: následuje text hoaxu, který je v příkrém rozporu s názory autora tohoto článku!

Chlastat a je po něm.

KDYSI JSEM ČETLA - KDYŽ EU ROZHODOVALA, ZDA POVOLÍ TUZEMSKÉMU RUMU TENTO NÁZEV, ŽE SE TATO LIHOVINA NESMÍ JMENOVAT RUM, PROTOŽE OBSAHUJE KYSELINU MRAVENČÍ (KTERÁ PRÁVĚ RUMU DODÁVÁ TU JEHO CHARAKTERISTICKOU CHUŤ) , KTERÁ V RUMU NESMÍ BÝT A ÚDAJNĚ SE NESMÍ PŘIDÁVAT DO ŽÁDNÝCH POTRAVIN - PROTO SE ZMĚNIL NÁZEV NA TUZEMÁK A DOSTAL VYJÍMKU NA TU KYSELINU - DLE VÝROBCE, JE JÍ TAM TAKOVÉ MALÉ MNOŽSTVÍ, KTERÉ NENÍ ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ. TAKŽE SI MYLÍM, ŽE PRÁVĚ TATO SLOŽKA MÁ TYTO NÍŽE UVEDENÉ ÚČINKY. TAKŽE VÁŽENÍ, JEDINĚ NÁŠ RUMÍČEK NÁS MŮŽE ZACHRÁNIT PŘED COVIDEM.
O.

Česká regionální potravina Tuzemák (dříve rum) se díky britské studii zařadila mezi látky, které mají potenciál bojovat proti koronaviru. Vyjímečný český výrobek by mohl snížit úmrtnost hospitalizovaných pacientů až o 80 procent, uvedl virolog Andrew Hill z univerzity v Liverpoolu.
Jen u nás vyráběná a cizinou zatracovaná pochutina by mohla pomoci v boji s koronavirem. Hill k závěru došel na základě analýzy jedenácti různých studií, kterých se zúčastnilo přes 1400 dobrovolníků. Výsledky ukázaly, že podání tuzemáku dokázalo u pacientů snížit smrtnost o osmdesát procent oproti těm, kteří dostali placebo, a navíc se s jeho pomocí dokázalo tělo koronaviru zbavit rychleji (zhruba do pěti dnů oproti obvyklým deseti). Podle vědecké databáze Science Direct, nabízející odborné články z recenzovaných časopisů a knih, je tuzemák schopen za 48 hodin dosáhnout významné redukce virové RNA. Vyjímečná česká lihovina je navíc schválena evropským Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Většina těchto studií proběhla v rozvojových zemích a pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Konečné závěry studií by měly být k dispozici až v následujících měsících. Pokud ale budou tyto trendy pokračovat, můžeme hovořit o transformační léčbě, věří Andrew Hill.
Američtí vědci, kteří nyní tuzemák studují, věří, že je schopný ochromit nervový systém koronaviru a zabránit jeho replikaci.

(Převzato z agentury CNN)

KONEC TEXTU HOAXU!


Nevědomost zabíjí a obrázek to říká naprosto jasně! Posláním těchto stránek je vědomosti přinášet, výjimečně to tedy zkusím i u alkoholu. Především se podíváme na zmíněný nesmysl, který opravdu nemá ani hlavu, ani patu. Do české výčepní lihoviny, zvané Tuzemák, se samozřejmě žádná kyselina mravenčí nepřidává, nejenom proto, že je jedovatá, ale i z toho důvodu, že její chuť je všechno, jenom ne dobrá. Některé likérky své Tuzemáky ochucují etylesterem kyseliny mravenčí. Zde tedy vznikl výše popsaný nesmysl, který dobře vystihuje hloupost české dezinformační scény. Zmíněný etylester je chemikálie, schválená pro potravinářské účely a nemá žádný pozitivní vliv na odolnost vůči virům, či v léčbě jakýchkoli viróz! Žádná světová laboratoř se samozřejmě nezajímá o taková svinstva, jakými jsou české výčepní lihoviny, (alkoholici prominou). A pozor - "mravenčan" je ještě docela dobrá varianta, řada výrobců do svých patoků dává mnohem, mnohem horší věci, které sice výrazně voní, ale v civilizovaných zemích jsou už dávno zakázané. Například jedna z přísad některých lihovin se vyrábí zahříváním dřevného pyrolýzního oleje, ke kterému se přidávají líh, oxid manganičitý a kyselina sírová. Vzniklá mňamka má výrazný rumový zápach (o vůni mluvit nelze) a pozor - západní laboratoře u ní mají již delší dobu podezření z genotoxických účinků. Co to znamená? Že na rozdíl od (zejména vlaječkáři) obávaných vakcín proti koronaviru, může mít tato chemikálie opravdu mutagenní účinky, pokud je podávána dlouhodobě. Začíná vám svítat? Jistě že ne, Tuzemák je přeci náš, levný a dobrý. Levný ano, ale dobrý? No fuj, teda jako.


S alkoholem je to křišťálově jednoduché. Za a) organismu škodí vždycky! Za b) organismu nejvíce škodí pravidelnost a nekvalitní alkohol. Tedy přesně to, čím si ničí zdraví většina alkoholiků a to i příležitostných! Co je to nekvalitní alkohol? Správná otázka! Pojďme se na ní podívat a zůstaňme hned u zmíněného Tuzemáku. Za předchozího režimu podléhala centralizovaná výroba lihovin striktním normám. Tehdejší rum měl jasně dané složení a hlavně povinnou koncentraci alkoholu, která činila krásných a v té době normativních čtyřicet procent! Dneska seženete Tuzemák v koncentraci třicet šest až dvacet devět procent! Jaký je rozdíl mezi pitím směsi lihu a chemikálií v koncentraci třicet šest a dvacet devět procent? Takový, že slabšího Tuzemáku musíte vypít o třetinu více, abyste docílili stejného účinku, jako u silnější varianty!! Tím do sebe ovšem dostanete mnohem více chemie a méně lihu. Proč to výrobce dělá? Jednak platí nižší daň a za další, zvyšuje si tím spotřebu! Dotaz: je směs lihu a chemikálií opravdu zdravá? Je to kvalitní alkohol? Třeba už někomu začíná svítat? Ale ne, na zázraky už dávno nevěřím. O dalších "regionálních pochutinách" už snad raději ani nemluvím. Nicméně třeba s takovou Zelenou můžete zažít spoustu legrace! Uvařte jí se želatinou, přidejte trochu Tuzemáku (návody jsou na internetu), než to ztuhne, naplňte směsí čokoládové bonbóny a uložte v lednici. Vzniklý produkt se chová podobně, jako koláčky s trávou, tedy účinek nastoupí později a překvapí vás jeho síla. Jestliže to ale přeženete, nebude síla to jediné, co vás překvapí!! Mluvím o následcích a není o co stát! Na citáty "Maruš, dej mi ještě jeden, vono to vůbec nic nedělá", si dejte opravdu pozor! Vono to totiž dělá, jenom musíte chvíli počkat!


Technologická odbočka: alkohol vyrábíme dvěma způsoby. Tradičně přírodním kvašením a průmyslově pak synteticky. Syntetický alkohol se v potravinářství používat nesmí, (ale běžte to vysvětlovat do chudé ruské vesnice). Věnujme se proto variantě potravinářské. Víte, co pijí Indiáni na obrázku? Raději to snad ani vědět nechtějte. Přírodní kmeny vyráběly a dodnes vyrábějí alkohol tak, že ženy rozžvýkají něco, co bude kvasit, ať už ovoce, nebo palmovou dřeň. Žvýkají a plivou směs do kádě, kde pak nevábný obsah kvasí a pije se při domorodých slavnostech. Toto je skutečně tradiční výroba alkoholu a věřím, že většina současných Čechů dá jednoznačně přednost čemukoli jinému. Vývojově pokročilejší společnosti vyráběly a vyrábějí celou řadu alkoholických nápojů, přičemž mezi ty opravdu starověké patří pivo a víno. To jsou nápoje s nižším obsahem alkoholu, který vznikl přírodním kvašením Víno může obsahovat maximálně čtrnáct procent lihu, protože vyšší koncentrace už kvasinky zabíjí. (Portské má přes dvacet procent proto, že se do něj přidává brandy.) Rozlišujeme tedy přírodně kvašené alkoholické nápoje a destiláty. Nápoje s vyšší koncentrací se vyrábí zejména destilací, méně tradičně pak vymrazováním zkvašeného produktu. A nyní se pojďme podívat na důležitou věc a tou je metabolizace a kvalita alkoholu.


Na obrázku jsem záměrně zobrazil srdce a ne játra, i když ta příjmem alkoholu trpí také. (O mozku snad raději ani nemluvím, ale to je u pokročilejších alkoholiků stejně jedno). Vypijeme li nějaké množství alkoholu, ten se rychle dostává do krevního oběhu a tím způsobí kýžený stav změněného vědomí, v kostce. Problém je v následném mechanismu jeho trávení, protože ten se v organismu rozkládá na acetaldehyd a následně škodí prakticky všem orgánům, nejvíce však srdci, mozku a játrům. Nyní ale přichází to podstatné - zdravotní následky jsou nepřímo úměrné kvalitě vypitého alkoholu! Čím kvalitnější alkohol, tím menší následky a naopak. Velmi kvalitní alkoholy se metabolizují mnohem lépe, než laciná svinstva. Nevěříte? Ale to je naprosto jednoduché, ověřte si to sami! Jeden den si kupte sedmičku vína v ceně od pěti set korun výše a vypijte jí celou. Další den udělejte to samé s krabičákem z Vietnamské večerky za dvacku. Jednak vám po předchozím zážitku nebude vůbec chutnat a za další, druhý den budete mít kocovinu, jak z ruského filmu. Nyní se plácněte přes kapsu a kupte si solidní skotskou whisky. Vypijte jí dle vašeho nastavení, klidně půl láhve. Další den, nebo ideálně až za dva dny totéž udělejte s lacinou vodkou z večerky. Jakpak vám bylo po skotské a jak po vodce?? Není nad osobní výzkum, že?

Asi by nemělo smysl si zde rozepisovat jednotlivé typy alkoholů, ale zkuste se držet jednoduchého pravidla. Pivo se pije na žízeň, víno na chuť ve společnosti a destiláty pak při různých příležitostech. A nyní další důležité pravidlo, jestliže se potřebujete nutně opít, potom k tomu vždycky používejte kvalitní destilát bez přidaných látek a hlavně BEZ CUKRU. Cukr a přídatné látky v alkoholickém nápoji vždycky způsobí mnohem horší trávení acetaldehydu, tečka. Opijte se zmíněnou skotskou, (doporučuji patnáctiletou Macallan, nebo osmnáctiletou Glenlivet) a později učiňte totéž třeba s Captain Morganem. Opravdoví sebevrazi mohou vyzkoušet šedesátiprocentní Tatranský čaj. Pokud to přežijí, už to nikdy neudělají. Proč nebudete mít po kvalitní skotské téměř žádné následky a po Morganovi a nedejbože po zmíněném likéru vás poveze sanitka na ARO? Protože skotská whisky neobsahuje žádný cukr a přídatné látky a navíc je opravdu, ale opravdu kvalitní. Však si to vyzkoušejte a uvidíte.


V mladém věku jsem trávil hodně času v lyžařském oddílu a také v Horské službě. V obou institucích se hodně pilo, nárazově, ale hodně a samozřejmě - to nejlevnější. Rum, borovička, vodka, zelená, stará myslivecká a podobně. Zvláště markantní to pak bylo v Horské služně, kde na jednom okrsku byla parta skutečných alkoholiků, zatímco druhý okrsek byl složen z lidí vysokoškolsky vzdělaných, zejména z lékařů, inženýrů atd. Zde se nepilo skoro vůbec, možná už jenom proto, že se sloužícími muži trávily čas i jejich rodiny. Z tehdejší party alkoholiků už není naživu téměř nikdo, nebo se jedná o lidi s fatálními zdravotními problémy. Mrtvice, infarkty, cirrhózy, bypassy, rakoviny atd. Přeživšího alkoholika často čeká zoufale nekvalitní a též zoufale dlouhé stáří, kdy netrpělivě čeká na vytouženou smrt, která však nepřichází a nepřichází. To jsou docela časté konce nezřízené konzumace alkoholu. Problém je jenom v tom, že si člověk v mladém věku nikdy nepřipustí, jak náročné může stáří být! Mezi kvalitním a nekvalitním stářím jsou zcela zásadní rozdíly, podobně jako mezi kvalitním a nekvalitním alkoholem. Že je to ještě daleko? Ale kdeže, stáří, či nemoc přijdou najednou a strašně rychle, bez legrace. Jenom mimochodem - jednoho kolegu z "nealkoholického" okrsku Horské služby jsem nedávno potkal v mlze a vichřici na krušnohorské pláni po třiceti letech. Jel na skialpových lyžích, byl v uniformě, ve formě a vypadal pořád stejně. Co dodat.


Alkohol ale občas opravdu pomoci může! Kdysi jsme mívali moc milou samičku zakrslého králíčka a také koberec. V kuchyni. Králíček si do kuchyně chodil nejenom pro pamlsky, ale také nenápadně ohlodával koberec, až jsme najednou zjistili, že nám odmítá nejenom pamlsky, ale i seno a zeleninu. Veterinář pak zjistil, že králičí bříško je plné čehosi tvrdého a po bezvýsledné aplikaci Deganu, Ranitalu, Catosalu a Tympanolu nám jako poslední instanci doporučil Fernet. Jeden mililitr třikrát denně. První dávku jsem do protestující samičky nacpal násilím, druhou už zvědavě ochutnávala a pro třetí si mrcha přišla sama. A hle, další den vybobkovala koberec a nakonec s námi byla krásných osm let! Fernetem se ale nikdy neopíjejte a Becherovkou také ne. Proč zmiňuji právě Becherovku? Protože si drží kvalitu už desítky let! Kvalitu a 40%. Na opití ale určená není!


Pokud bych měl shrnout důležité zásady, je to jednoduché:

- nikdy nepijte pravidelně - pijte pouze kvalitní alkohol - pijte pouze občas, pro radost, ale nikdy se neopíjejte do bezvědomí! To je úplně nejhorší, co můžete udělat!

Slovo autora na závěr: nad řadou nesmyslů, které mi posílají často vysokoškolsky vzdělaní lidé, mi opravdu zůstává rozum stát. Tuzemák se nejmenuje rum proto, že není vyráběn destilací kvasu z cukrové třtiny a naprosto nesplňuje přísné normy pro výrobu pravého rumu. Bohužel však větší část národa slepě věří všemu, co jim kdo předloží, hlavně když to není složité, hlavně když v tom není věda, atd. atd. Popsaný hoax je samozřejmě čistá smyšlenka a lež. Dopředu je mi líto každého, kdo jí podlehne a zničí si tak zdraví. Na druhou stranu, jak často říkával jeden můj cynický kolega, "alespoň nebude šířit blbé geny"
Autor článku vám tímto přeje řadu příjemných zážitků při umírněné konzumaci alkoholu, ideálně v partě dobrých přátel!


(Článek byl napsán s laskavou, tvůrčí podporou dvou sklenek Viňa de Tarapaca Special Reserva 2014 a slovenské neúděné Parenice)