V sobotu ráno, po uspokojení všech přirozených potřeb mých čtyřech morčecích slečen, jsem s běžkami a těžkým ruksakem vyrazil na další přechod hřebene Krušných hor - z Komáří Vížky nad Teplicemi do Lesné nad Chomutovem. Počasí bylo tentokrát opravdu krušnohorské - mráz, hustá mlha a silný vítr. Což drsným mužům, uvyklým na nepohodlí nevlídného světa nijak nevadí, ovšem pouze do okamžiku, kdy něco tragicky selže:-) A přesně to se mi stalo. Po patnácti kilometrech pohodové jízdy v mlze a vánici mi podjely nohy na ledovém zmrazku a mých sto kilogramů živé i neživé váhy dopadlo na pravou hůlku. Ozvalo se charakteristické duralové lupnutí a já nevěřícně zíral na tři běžecké hole, z nichž použitelná byla ovšem pouze jedna. A to na běžkách opravdu nestačí, navíc s dalšími padesáti kilometry trasy před sebou.

Vážení čtenáři, milí klienti a přátelé. Do nadcházejícího roku bych vám rád popřál, ostatně jako ve všech uplynulých letech, zhruba toto:

Muži mívají roztodivné nápady. Alespoň někteří. Zejména pak Střelci, jejichž astrologické Slunce se nachází poškozené v prvním domu. Takže když se předpověď počasí na listopadový víkend konečně umoudřila, uzrál v hlavě amatérského vodáka nápad na důkladné vyzkoušení nového kajaku Helios 2 z břeclavského Gumotexu. Vodák je vodákem od letoška a tekuté médium ho zaujalo natolik, že se propracoval k nové lodi. Datum nevadil, změna času také ne - vody je přeci dost, ujet do setmění čtyřicet osm kilometrů bude pouhá nenáročná zábava. A tak se strojvůdci motoráčku do Loun naskytl zábavný pohled. Podivné monstrum s obřím ruksakem, z něhož trčela pádla a na jehož přední straně viselo sedmnáctikilové pouzdro se člunem, se pokoušel vecpat do jeho vagónku. Nakonec se podařilo, byť za cenu šrámů na vnějším plášti vlaku. Legrace mohla začít.

Nedávno vedle mě na křižovatce zastavilo propagační auto jedné nejmenované firmy, vyrábějící energetické nápoje. Dvě rozesmáté slečny mi hodily do auta plechovku a stejným způsobem obdarovaly zbytek fronty aut v ranní špičce. Není to špatný marketing, ale pozor, s těmito prostředky bychom měli zacházet rozhodně s rozumem. Určitě by to neměla být věc denní potřeby a už vůbec ne prostředek, používaný pro řešení permanentní únavy, nebo následků nemocí!! Proč? Pojďme se na tuto problematiku podívat.

Kdo někdy zažil zánět "močáku", jistě ví, jak je to "příjemné". Dole nás pálí, každou chvíli potřebujeme na záchod, ale vyprazdňování nám příliš nejde. A navíc je velmi bolestivé. Toto akutní stádium vždy patří do rukou lékaře! Pojďme se však podívat na mírnější formy těchto zánětů a na to, co s nimi můžeme udělat pomocí návštěvy nejbližší lékárny. A ne, opravdu nejsem farmaceutickým reprezentantem:-) Pouze by byla škoda se o své zkušenosti nepodělit, protože mohou pomoci všem.

Někdy vše začíná nenápadně a pomalu, jindy se ráno probudíte a najednou je něco jinak. Jste unavení, nohy vám neslouží a ztrácíte rovnováhu. Při snaze dojít na záchod zakopnete o práh. Do života člověka právě vstoupila neurologická choroba. Například roztroušená skleróza, parkinsonova nemoc, primární, v horším případě amyolaterální skleróza, nádor na mozku atd. Váš život se zhroutil a přemýšlíte, co budete dělat dál. V první řadě se samozřejmě svěříte do rukou kvalitního neurologa, na alternativu je většinou času dost. ( I když opravdu skvělý léčitel určitě neuškodí!) Po důkladném vyšetření, často zahrnujícím i drahou magnetickou rezonanci, máte "konečně" v kapse nález a lékař vám naznačí další vývoj. Pojďme se nyní podívat na jednu zajímavou, i když nelegální možnost, pomocí níž lze zmírnit potíže při jmenovaných nemocech.

V poslední době se slůvko fanatismus skloňuje ve všech pádech (a médiích) - zejména v souvislosti s muslimskými zoufalci, ale možná bychom si nejprve měli zamést na vlastním dvorku. Proč? Protože křesťané nejsou o moc lepší. Ostatně posuďte sami. Jedním ze specifik v podstatě každého náboženství, zejména těch "tradičních", je odpor k fyzickému tělu. Do absurdity jej zřejmě přivedli v muslimských zemích, ale katolíci jsou v podstatě totéž, pouze se o tom tolik nemluví. Podstatu přiložených fotografií vysvětlím níže, protože je neuvěřitelně symbolická!

Minulý rok jsem měl ve znamení hurá akcí ve smyslu "spadly mi do vody drahý brejle a ty máš potápěčský průkaz, že jo??" Průkaz a výbavu sice mám, ale občas i zbytky zdravého rozumu, ovšem ten musel jít ve dvou případech poněkud stranou:-) Ale popořádku, neboli jak říkají vědci, "chronologicky":-)

Své internetové prezentaci se věnuji již patnáct let, zhruba před jedenácti lety jsem zvolil (tehdy moderní) redakční systém PHPRS. Určitě mi udělal neocenitelné služby, byl rychlý a spolehlivý, ale pokrok jde kupředu a bylo nutné nezamrznout době kamenné. Už jenom proto, že autor zmíněného systému rezignoval na další vývoj a přestal komunikovat s majiteli jeho výrobků. Když mi bylo nedávno doporučeno, abych se začal zajímat o Wordpressy, Joomly a další redakční systémy, naprosto mě odradila jejich složitost a hlavně nutnost přepisování článků a stávající struktury odkazů atd. A pak mě přivedl kamarád Honza Řeha na myšlenku doslova geniální:-)

Díky svým stránkám mám velmi bohatou (nejenom) mailovou komunikaci na nejrůznější témata, v podstatě o všem, čím se zabývám. Téma, kterému bych se rád věnoval v tomto článku, je léčba rakoviny a motivovalo mě k němu značné množství "zaručených" návodů, které neustále dostávám. Co je na nich nejnebezpečnější? Fakt, že prakticky vždy obsahují dvě zásadní věci. Jednak tvrzení, že právě tento návod je ten pravý a zaručeně vyzkoušený a že se zatím neprosadil jenom proto, protože se to nehodí zlé farmaceutické lobby. A za druhé, nikdy prý nesmíte podlehnout tlaku lékařů a nechat se ničit jejich jedovatými prostředky. Jaká je ale skutečná realita?

Jak říká můj zkušený šéf: "máte tři dny zdravotního volna. Dámy jej mohou použít pro léčení smrtelných nemocí, pánové pak i v případě rýmičky":-) Jistě to znáte, cloumá s námi brutální horečka 37,5, z nosu kape a nejradši bychom skočili z Nuseláku, (alespoň Pražáci), protože se to už prostě nedá vydržet:-) Jestliže se chcete cítit lépe a zároveň omezit přísun "oblíbeného" paracetamolu, můžete vyzkoušet následující, lehce smrtící nápoj, který rozhodně není pro každého!

V permanentním sporu mezi lékaři a léčiteli mě nedávno zaujal názor předního českého kardiologa, profesora Pirka. Pan profesor se vyjadřoval k otevření nového oddělení hradecké nemocnice, které bude poskytovat zájemcům léčbu pomocí tradiční čínské medicíny. Špičkový český kardiolog k tomu napsal:

Já bych se do tohoto centra nevypravil se žádnou chorobou. Myslím, že fakultní nemocnice by se alternativní medicíně věnovat neměla. Připadám si jako v jiříkově vidění, peníze na platy našich zdravotníků nejsou a pokud lze věřit deníku MF Dnes, má tam lékař plat, jako jinde profesoři. To, že nějaká léčebná metoda je stará čtyři tisíce let neznamená, že je zázračná. Je to čtyři sta čtyřicet let, co byl Rudolf druhý korunován českým králem, tomu předepisovali téměř denně na nejrůznější obtíže klystýry. To by někdo mohl přijít s myšlenkou, že tehdejší metody zavedeme jako alternativní metody třeba v IKEM.

Vážení čtenáři Oranžových stránek, jistě ne náhodou se mi dostal do ruky neveselý článek o rodinách s těžce, nebo smrtelně nemocnými dětmi. Vydal ho prosincový Respekt a pokud byste obětovali několik korun z vašeho mobilního kreditu na jeho přečtení, pak jej naleznete na adrese http://respekt.ihned.cz/c1-63221550-v-pravem-rohu-nebe Stojí opravdu za vidění! Samotný autor článku má doma holčičku, postiženou těžkou formou autismu a jeho jarní reportáž zanechala v mé duši hlubokou stopu. Proč se článek jmenuje právě takto? To napadlo rodiče umírajícího chlapečka, který plakal, protože měl strach, že ho jednou maminka v nebíčku nenajde. Ta mu slíbila, že se shledají v pravém rohu nebe a tím ho uklidnila...

Při léčení kamarádčina morčátka (viz předchozí článek) jsem na nějakém blogu narazil na dost otřesné video, na kterém se majitelka morčecího kluka chlubí jeho plaveckými schopnostmi. Ty spočívaly v zoufalém kroužení vyděšeného zvířátka podél stěn dětského bazénku a marným hledáním úniku. Dotyčná se s řadou smajlíků chlubila, že je to úžasná zábava. To možná je, ale tak maximálně pro její kamenné srdce. Co s naším chlupatým kamarádem takové pokusy dělají fyziologicky? Pojďme se na to podívat trochu z blízka.

Kuří oka dovedou potrápit. Ta menší odstraní speciální náplast, větší pak pedikérka. Ovšem někdy je kuří oko úporné, s hlubokými kořeny a pak máte co? Smůlu. Náplast nezabírá, na pedikúře křičíte bolestí a nakonec vás vystresovaná majitelka salónu vyhodí bez placení, ale s přetrvávajícím problémem. Trpěl jsem také, ale to se změnilo. Jak? Použitím primitivních přírodních prostředků.