Tři významné turistické cíle v Liberci

Libereckou ZOO a přilehlou botanickou zahradu jsem navštívil už v dobách raného mládí a i když je pravda, že dnešní podoba obou zahrad se nedá s dřívejší srovnat (došlo k výraznému zlepšení), vždycky to bylo místo, kde jsme strávili prohlídkou značný počet hodin. Zahrady leží v klidné čtvrti a pokud budete někdy plánovat sobotní či nedělní výlet, rozhodně se sem zajeďte podívat. Vstupné do obou objektů vás vyjde na sto korun pro dospělého, dítě platí myslím poloviční cenu. Já jsem navíc měl letos, tj. v červenci 2002 veliké štěstí - viděl jsem totiž mláďata velmi vzácných bílých tygrů...

Areál zoologické zahrady je z části v mírné stráni, opatřené kvalitními chodníky. Většina pavilónů je přístupná i v zimě, takže pokud se dostanete do Liberce právě v zimních plískanicích, vždycky zde většinu zvířat uvidíte bez problémů. U vchodu se nachází žirafy, hroši a zajímaví jelínci Muntžaci. Pamatuji se na jednu kamarádku, která si důvěřivě hladila malého jelínka skrze mříž až do doby, kdy zjistila, že neškodně vyhlížející drobeček má tesáky jak šavlozubý tygr) Je ale možné, že si jelínek pouze odmítá brousit zuby a ty mu přerostly stejně tak, jako se to stává u domácích králíků.


Sloni se nachází hned za žirafami, dokonce tu mají myslím dva indické a jednoho afrického. Oba druhy k sobě pravděpodobně nechovají přílišnou lásku, protože jsou od sebe vždy odděleni, v pavilónu bytelným zábradlím a do výběhu je pouštěn vždy jen jeden druh. Přímorožci a antilopy mají svůj veliký výběh až o něco dále. Nového potomka přímorožce vidíte na fotografii níže. Jednou jsem podlehl svodům prosebných očí malého kůzlete a obětavě jsem vytáhl salát z doma připravené housky. V tom okamžiku se dostavil boží trest v podobě agresívní stařenky s holí, kterou pravděpodobně hodlala zlomit o mou nešťastnou hlavu za pokus o vraždu nevinného tvora. Nepodařilo se mi jí vysvětlit, že kůzle skutečně nezahyne po konzumaci listu salátu, nicméně zvířata v ZOO opravdu nekrmte, mohli byste je nevhodně volenou stravou zabít stejně, jako kdysi zabili lidé chlebem nešťastnou losí rodinku v chomutovském Podkrušnohorském zooparku.


Hlavní část celé ZOO se nachází ve spodní části malého údolí. Jsou zde prosklené výběhy, rybník, lidoopi, ptáci i nádherný tropický pavilón. V bazénu dovádí lachtani a vedle se čeká fronta na rychlé občerstvení. Pokud jste příznivci zdravé výživy, vezměte si s sebou jídlo vlastní - párek v rohlíku či mražená pizza ohřátá v mikrovlnce vás rozhodně neuspokojí.


Novinkou je tropický pavilón, ten se libereckým opravdu povedl. V dvoupatrové budově uvidíte nejrůznější akvária i tropické ptáky a malé opičky, vše prorůstá bujná vegetace. Je zde sice poměrně teplo, ale příjemně. Ve spodním patře jsou nádherné dravé želvy a vodní plazi, jejich život můžete sledovat přímo skrze silné sklo a to pod vodou i na suchu. V akváriích je dostatek světla i pro případnou fotografii.


Za tropickým pavilónem jsou klece s dravými ptáky a také orangutani a bílí tygři. Vzpomínám si na úsměvnou příhodu, kdy jsme stáli s kamarádkou u skla a pozorovali zuřícího tygřího samce, který hlasitě vrčel a tlapy měl opřené o sklo. Vedle kamarádky byl pootevřený roh klece, který samozřejmě nikam nevedl, ale zlákalo mě to k cynickému žertu. Slečnu, která zaujatě sledovala mohutnou kočkovitou šelmu jsem nenápadně upozornil na otevřená dvířka a otevřel jsem je dokořán. Polekaný výkřik na chvíli vyděsil i tygřího samce, který překvapeně usedl a mžoural na ty dva tvorečky, kteří se mu dívali do očí několik centimetrů za silným sklem, které nás od něho dělilo. Prohlídku můžete ukončit u rybníčku s vodotryskem, který se nachází za klecemi s dravými ptáky. Je tam příjemné posezení, pouze v zimě vodotrysk samozřejmě nefunguje) Východ ze ZOO je nad rybníčkem a vyvede vás prakticky přímo před botanickou zahradu.

Botanická zahrada je tvořena skleníky i venkovními expozicemi a troufám si tvrdit, že se jedná o nejlepší českou zahradu. Pozor si dávejte na otevírací dobu, ta je v létě do šesti a v zimě pouze do čtyř hodin odpoledne. Zejména zimní doba je kratší z důvodu světla - ve sklenících není umělé osvětlení z důvodu úspor elektrické energie a také proto, aby se zachoval přirozený cyklus střídání světla a tmy. Směr prohlídky zvolte dle stávající teploty - v létě si nechte skleníky na večer a začněte venku, v zimě nejprve vymrzněte venku a pak se ohřejte ve sklenících)


Venkovní expozice opravdu stojí na jaře a v létě za shlédnutí. Pestrobarevné květy, rybníčky s lekníny, jehličnany a všude můžete posedět na lavičkách, kterých je zde dostatečné množství. Cestičky i záhony jsou vzorně upravené a váš celkový dojem bude určitě velmi pozitivní. Vzadu za skleníky se nachází malé rybníčky s lekníny a dále pak malý pavilón s výstavou bonzají. Myslím, že tu byla i v loňském roce, ale funguje asi pouze v létě. Mají tu skutečně krásné exponáty, včetně dvě stě let staré čínské borovice, která se považuje za evropský unikát. Fotografie nahoře a dole jsou z autralského pavilónu (červený květ a písek). Pravý dolní snímek zachycuje malou skalku v oddělení masožravých rostlin.


Skleníky jsou rozděleny dle jednotlivých klimatických pásem. Jsou zde subtropické i tropické pavilóny, květnice, ostrovní pásma i mexická poušť a Jižní Amerika. Obří listy na hladině se dají přejít, ale raději to nezkoušejte. Vzhledem k tomu, že z akvária zmizel dravý kajman, moc bych za to nedal, že je používán jako přirozená ochrana obřích listů před turisty)


Mezi pavilóny je třeba zavírat dveře - vládnou zde totiž značné rozdíly teplot a také vlhkosti. Libereckým zahradníkům se podařilo velmi citlivě propojit expozici jednotlivých klimatických pásem tak, aby střídání teplot vyrovnalo i tělesné nepohodlí. Nestane se vám tak, že byste strávili hodinu ve třech velmi teplých pavilónech a pak naráz přešli do chladna.


V subtropickém pavilónu mají krásně udělaný vodopád, který je asi čtyři metry vysoký. Můžete se na něj dívat buď z výšky prvního patra, nebo zezdola. Dá se zde v šumění vody odpočívat a přenést se v myšlenkách do krajů, kam se příliš často nedostaneme, pokud právě nemáme na bankovním účtu volné statisíce korun)


Botanická zahrada měla tradičně výbornou expozici exotických ryb, ale v polovině devadesátých let dokázali liberečtí postavit doslova zázrak. Tím je průchod do akvarijní části, který je tvořen skleněným tunelem. Procházíte tak přímo skrze akvárium se sibiřskými jesetery, které má obsah neuvěřitelných deset tun vody!!! Schválně zkuste přiblížit oči těsně ke sklu a uvidíte skutečný rozměr ryb i hloubku akvária. V místnosti jsou pak další akvária s poměrně vzácnými druhy ryb a také s rejnoky. Nechybí ani tropické mořské akvárium a jedovatí perutýni.


Liberecká botanická i zoologická zahrada rozhodně stojí za shlédnutí, je ale třeba si vyhradit opravdu celý den na prohlídku. Děti ocení zejména zoo, ale dostatečné množství nádherných rostlin je zaujme určitě také. Po posezení ve venkovní části zahrady můžeme ještě navštívit známou horu Ještěd, na kterém je postavený vysílač, který svým tvarem získal řadu mezinárodních ocenění.

Na Ještěd se můžete dostat třemi způsoby - jednak autem až na vrchol, případně lanovkou a zvlášť otužilí jedinci mohou vyjít i pěšky, nebo na kole. Pěšky jsem to zatím nezkoušel, ostatní metody fungují vcelku spolehlivě. Počasí se k večeru trochu zkazilo a tak jsou snímky trochu tmavší. Na levém je typický tvar vysílače a na pravém pak vidíte pohled na Liberec.


Na poslední fotografii je pohled z Ještědu na jihozápad, směrem k České Lípě. Je to romantický kraj s množstvím lesů a pískovcových skal, ráj trampů, ale i cyklistů a pěších turistů. Pokud jste vyjeli nahoru lanovkou, musíte si ohlídat provozní dobu, abyste nebyli nuceni sestoupit zpět do Liberce pěšky. Pokud stihnete ZOO, botanickou i Ještěd v jediném dni, budete mít o zážitky a případně o množství fotografií opravdu postaráno.