Chorvatsko - fauna

Po moři i souši v Chorvatsku plave, běhá i létá celá řada živočichů a záleží jen na lokalitě a vaší šikovnosti, s kolika zástupci místní fauny se tu vlastně potkáte. Již obyčejné ploutve, brýle a šnorchl vám otevřou pohádkový podmořský svět, který vás ohromí svou krásou a množstvím ryb, ježků, krabů i chobotnic.

Já osobně ryby nelovím, připadá mi poměrně brutální, zarážet těm němým tvorečkům háčky do tlamiček, ale mí přátelé jednu chytili a než ji pustili zpět do moře, pořídil jsem horní fotografii. Je zde poměrně málo škeblí slávek, na které ryby výborně berou. V Bulharsku jimi byly opsypané všechny útesy a tady se pěstují téměř výhradně uměle na speciálních bójkách s řetězy, které jsou obrostlé koloniemi škeblí.


Kraby zde potkáte různě veliké. Ty menší druhy jsou ještě nezkušené a proto se vám doslova motají pod nohama, kde se dá. Musíte být opatrní, abyste na ně nešlápli. Jeden malý drzounek mi dokonce při opalování na útesu dvakrát vlezl do vlasů. Když mi nakonec skončil na hrudníku, kde se blaženě vyhříval, musel jsem ho s citem vrátit zpátky do moře, protože se neustále přesouval a jeho ostré nožičky mě pekelně lochtaly)


Větší krabi (na horních fotografiích) ale už příliš žertovní nejsou. Pod vodou vám většinou utečou, ale nesmíte na něj nečekaně šlápnout, jinak si říkáte o amputaci prstu u nohy. Kamarád jeden veliký exemplář vytáhl a aby byl vůbec schopen mu zaměstnat nebezpečná a rychlá klepeta, nechal ho zakousnout do potápěčského nože. Když jsem ho pak pustili zpět do moře, stále na nás vyhrůžně cvakal klepety a přitom obezřetně couval do vody. Jinak jsou to ale stvoření zajímavá a když jsem jednomu podal kousek Uheráku, šťastně si jej držel v klepetech a mohli jsme ho nerušeně hladit po krunýřku - chutnalo mu tak, že vůbec nic nevnímal.


Větší hvězdice jsou nezbytnou ozdobou Jadranského moře, většinou je ale musíte lovit poněkud hlouběji. Bývají přilepené na skále a vyhovují jim hloubky okolo pěti až deseti metrů. Jsou to krásná stvoření, i když například koráli se s nimi nesnášejí - hvězdice je totiž požírá stejně, jako slimák zahradní salát. Po vylovení, které není jednoduché, protože hvězdice bývají dokonale přisáty, si jí můžete bez problémů vyfotografovat a pak ji prosím zase pusťte zpět do vody. Je přeci škoda tak krásného živočicha zabíjet z důvodu trofejí, na které se nám pak práší kdesi v obývacím pokoji. A až jí budete mít na ruce, počítejte se tisíci malými přísavkami, které budete od dlaně velmi obtížně odtrhovat, pokud nechcete hvězdici poškodit.


V Jaderském moři žije i žralok a to nejrůznějších rozměrů. Na obrázcích vidíte menší druh, který dorůstá délky maximálně třiceti centimetrů, ale lze potkat i téměř metr a půl veliké příšerky, které jsou ale velice plaché a v zásadě by člověka neměly napadnout. Chorvaté je neloví a pokud se jim to náhodou povede (případ našeho žraločka), většinou je vyhazují, protože jejich maso není chuťově dobré.


Zvláštní ještěrka albínka se s námi dělila o pokoj a neměli jsme srdce jí vyhodit, ostatně nám nijak neubližovala a setrvávala na svém obvyklém místě na zdi. Stonožka byla také velmi zajímavá, občas se přemístila, osahala stěnu svými dlouhými tykadly a zase nehnutě spočívala třeba na stropě. Naše "domácí" zvířátka nám nijak nevadila a sdíleli jsme s nimi místnost bez jakýchkoli potíží.


Chobotnice patří k nejzajímavějším živočichům Jaderského moře. Pokud však nechcete podstoupit vyčerpávající boj pod hladinou v hloubce okolo pěti metrů, prakticky nemáte šanci ji vidět. Patří totiž k nočním živočichům a přes den bývá dobře schovaná ve skalních děrách. Chcete li si jí prohlédnout, musíte počítat s tím, že tato roztomilá potvůrka je majitelkou osmi šikovných chapadélek, kterými dokáže pomocí kamenů zadláždit otvor do jeskyňky a navíc vám permanentně stříká do obličeje černý inkoust. To ovšem až v případě, že jí její obranné prostředky odeberete, což není jednoduché. A pozor, dokáže s nimi i uhodit) Jinak je to ale tvoreček zranitelný a pokud ji z jejího pelíšku vydolujete, vraťte ji tam potom prosím zase zpátky a její kamínky jí podejte také. V opačném případě by se mohla stát snadnou kořistí některé dravé ryby. Chobotnice jsou zajímavé i svojí schopností prudce měnit barvu dle podkladu, na kterém se momentálně nacházejí. Na pravé fotografii vidíte chobotnici světlou, ale protože byla na suchu, špatně viděla a proto nebylo její přizpůsobení tak dokonalé. Jakmile jsme jí však ponořili do lagunky s tmavým podkladem, okamžitě ztmavla také. Tento živočich má inteligenci vyšší, než kočka a já přímo nenávidím sadisty, kteří je loví harpunami a to i přes přísný zákaz a vysoké pokuty.


Ve svých popisech nemohu samozřejmě zapomenout na oblíbené ježovky. Seznámíte se s nimi většinou nedobrovolně, pokud vám vaše nezkušenost dovolí vkročit do vody bez plavacích bot, ploutví či sandálů. Tím se také seznámíte důvěrněji s chorvatským zdravotnictvím a antibiotiky, protože ostny se z nohy vyndavají velmi těžko. Já s oblibou používám levné plastové sandály od Vietnamců, stojí stovku a vydrží vám na dvě dovolené. Přesto se snažím na ježovky nešlapat, jsou to nejenom ostrá, ale také křehká stvoření a proč je zbytečně vraždit, navíc se vám ostny zapíchnou hluboko do podrážek a zalomí se v nich. Ježovku na obrázku jsem vylovil z asi pětimetrové hloubky, kde ležela bezmocně na písečném dně a z legrace jsem jí položil kamarádce na záda. Ježeček se okamžitě vděčně přisál ostnatou tlamičkou na pevný podklad, což se ovšem majitelce podkladu příliš nelíbilo, takže s vřískotem sklepala nebohého ježka na deku) Nakonec jsme ho umístili pod kámen a tak mohl konečně zaujmout odpovídající polohu na útesu, kam svým založením patří. Vlaštovky patří ke koloritu každé vesnice a koncem srpna se již začínají houfovat na drátech. Létá jich tu hodně a i když se pohybovaly po celou dobu pobytu kaskadérsky při zemi, počasí bylo nádherné a teplé)


Mušle, škeble, klepýtka a krunýřky, různobarevná pouzdra od ježovek, to vše tu můžete nalézt v poměrně značném množství, záleží pouze na tom, do jaké míry je pláž navštěvována a případně jak hluboko se dokážete potopit. Ty lepší druhy se nacházejí od čtyř metrů níže a tam se běžný rekreant nedostane, takže ploutve a brýle vám zajistí dostatek vhodných trofejí. Není zde problém získat až půl metru velikou barevnou škebli s nádherným perleťovým vnitřkem. Nesbírejte je ale živé, protože se do nich stejně nedostanete a zbytečně byste je při otevírání poškodili...