Chorvatsko - národní park Mljet

O chorvatském ostrově Mljet jsem se dozvěděl z různých zdrojů, všechny zprávy však hovořily o tomto národním parku jako o skutečné perle v Jadranském moři. Vzhledem k tomu, že z mé oblíbené dovolenkové lokality Pelješac jezdí na Mljet sezónní lodní linka, na jeden z mých rekreačních pobytů v HR jsem si vzal větší rezervu finančních prostředků a hned prvním červnovým trajektem vyrazil na průzkum ostrova za účelem ověření pravdivosti informací.

Ráno v půl deváté jsme se nalodili za 40 KN na trajekt ve vesničce Trstenik. I přes relativně vysokou cenu jízdného za auto se za chvíli loď osobními vozy zcela zaplnila. My jsme si vybrali strategické místo pod kapitánským můstkem a já se zájmem sledoval odpoutávací procedury. Kapitán zkušeně vymanévroval na relativně mělké zátoce a za chvíli již trajekt uháněl závratnou, téměř osmikilometrovou rychlostí k Mljetu. Marně jsem si lámal hlavu, na jakém principu funguje řízení této lodi, ale její dráha byla neuvěřitelně křivolaká. Kapitán se však tvářil, že je všechno v pořádku a s rukama na pákách plynu dvou dieselů upíral svůj ostražitý pohled neochvějně kupředu Domnívám se, že se loď řídí pouze změnou výkonu motorů, ale opravdu nejsem námořní technik. Za zhruba hodinu a půl jsme již proplouvali mezi dvěma skalními útesy do zátoky, na jejímž konci leží místní přístav Polače. V zátoce kotvily lodě různých národností - od Skandinávců po Turky a na jedné velmi bohatě vybavené jachtě parkoval dokonce nejmodernější vrtulník. Trajekt zakotvil v přístavu a většina cestujících kamsi zmizela. My jsme si zakoupili vstupenku do rezervace za neuvěřitelných 90 KN na osobu ! a malou dodávkou se vydali do přístavu lodí na Velikom Jezere, odkud jezdí každou hodinu pravidelná linka na ostrůvek Sv. Maria. Doprava z Polače na ostrůvek a zpátky je v ceně vstupenky.


Chorvatský kapitán asi třicetimístné lodi odvážným manévrem vycouval a vyrazil doprostřed laguny Veliko Jezero k ostrůvku s klášterem. Na lodi jsme byli sami, ani v přístavu kromě anglicky hovořícího strážce nikdo nebyl. Ostrůvek si nás ale zcela získal svou atmosférou, když si odmyslíme restauraci v malém přístavu. Inu, turistiku je třeba podporovat za každnou cenu. Co kdyby náhodou připadalo hodinové čekání na loď někomu příliš dlouhé? Většina turistů se ale asi raději věnuje sportům, ať už horským kolům, nebo kajakům, které lze zapůjčit za velmi slušné ceny a tak zde bylo prázdno. V klášteře se neplatí žádné vstupné a ačkoli se celý objekt opravuje, v klášterním kostele panuje velmi zvláštní klid. Poseděli jsme v lavicích skoro půl hodiny a relaxovali. Při odchodu jsme zanechali drobný finanční dárek na podporu obnovy kláštera v kasičce u vchodu. Před vchodem do kostela je pamětní tabule se jmény mnichů, kteří zde byli v roce 1941 brutálně mučeni a pak povražděni. Kým, to se na tabuli nepíše, nicméně by mě opravdu zajímalo, které skupině sadistů vlastně vadili nevinní chorvatští mniši, kteří si žili svůj uzavřený život ve zdech tichého kláštera. Je však také možné, že se zde ukrývali uprchlíci z válkou postižených zemí bývalého Jugoslávského království.


Vnitřek kláštera nyní není přístupný z důvodu rekonstrukce, ale procházka po obvodu ostrůvku je neméně zajímavá. Dýchne tu na vás atmosféra klidu, pod stromy jsou tesané kamenné lavice a několik opravených kapliček, kde se můžete skrýt před pálícím sluncem. Podobně jako na ostatních chorvatských ostrovech i zde běhají ještěrky v hojném počtu. Marně jsem pátral, jestli na ostrůvku existují od vzniku biologických druhů na Zemi, anebo si sem prostě doplavaly Jsou však velmi dobře vychované a rády vám zapózují, pokud máte v ruce fotoaparát. Prostě typicky proklientský přístup


Voda v okolní laguně je průzračná prakticky stejně, jako v moři. Nikdo vám nebude bránit v koupeli, pokud se pro ni rozhodnete již zde na ostrůvku, já však mohu doporučit návrat lodí zpět na "pevninu", tam se dát po silnici doleva a dojít až na místo styku Velikého a Malého jezera. Zde si pak můžete plně vychutnat zdejší přírodní zázrak, kterým obě laguny jsou. Mezi zmíněnými vodními plochami je úzký kanál s neustále proudící vodou, Veliké Jezero se tak vlévá do Malého a otázkou je, co tento zajímavý fyzikální jev vlastně vyvolává, zejména vezmeme li v úvahu, že výška hladiny je stejná jak v obou jezerech, tak i v okolním moři.


Na mojí otázku mi později odpověděl až majitel potápěčské základny na Dingači Ing. Petr Kulan. Celé "kouzlo" prý spočívá v rozdílné salinitě vody obou lagun. Veliko Jezero je sice spojeno s mořem, ale Malé nikoli. Je to vlastně uzavřená laguna, přesto do ní neustále proudí voda z Velikého Jezera. Pokud tedy spočívá princip neustálého proudu v rozdílném osmotickém tlaku vody, musí mít Malé Jezero podzemní odtok vody. Jestli to tak v reálu opravdu je, nemohu soudit, ale z fyzikálního hlediska to jinak není možné - voda se rozhodně nemůže odpařovat ve stejném množství, ve kterém přitéká, protože pokud by tomu tak bylo, vzniklý oblak vodní páry by bezpečně zakryl nejenom ostrov Mljet, ale i přilehlé lokality a navíc opět z fyzikálního hlediska tu neexistuje žádný jiný rozumný důvod (např. v podobě sopečného ohřevu dna), který by způsoboval odpar vody v nadstandartním množství. Sladká dešťová voda z vápencových hornin proniká do obou jezer a snižuje tak koeficient jejich salinity. Veliké Jezero má ale větší objem a tak vstřebává sladkou vodu poněkud rychleji. Zvyšuje tak i rychleji svůj objem oproti Malému Jezeru a vzniklá disbalance se pak vyrovnává prouděním vody ve zmíněném kanálu na Malém Mostu. Takto vyvolaným tlakem se následně vstřebává voda Malého Jezera do půdy a odtud zpět do moře. Nejsem sice ani fyzik, ani geolog, ale logika mi říká, že by to tak mohlo fungovat) Už jenom z toho důvodu, že Malé Jezero je výrazně teplejší, než Veliké - chladnější voda u dna se vstřebává do porézních hornin a u hladiny se ohřívá slunečním zářením. Jak je vidět z levého obrázku dole, proud je opravdu silný.


Z hlediska čistě praktického vše vypadá tak, že si relaxujete na plážičce mezi oběma jezery a když zatoužíte po koupeli, přejdete přes silnici a vnoříte se do vln Velikého Jezera. Zde naplavete k začátku kanálu, proud vás do něj nasaje a vy proplavete do Malého Jezera. Tady vyplavete z proudu doleva do laguny a náhle vás omyje výrazně teplejší voda. (V kanálu často potkáte ryby, které vám ale ukázněně dají přednost ) Lehnete si na hladině na znak a prostě odpočíváte. Nádhera Když vás to omrzí, položíte se na plážičce zpět na slunce, oschnete a můžete pokračovat v "krasojízdě". Obrázek vpravo (nahoře) ukazuje pohled na Veliké Jezero cestou zpět do přístaviště lodí a stanoviště minibusů, jezdících do Polače. Zhruba hodinu před odjezdem trajektu jsme se vypravili zpátky do přístavu. Po zjištění, že nám žádný minibus nenavazuje na odjezd lodi, jsme se rozhodli pro pěší tůru po silnici. Ta netrvala ani dvacet minut a poté, co jsme prošli branou rezervace do městečka Polače, mohli jsme se opět nalodit a vydat na cestu do Trsteniku.


Ostrov Mljet je krásný a to jsem ho zatím neprojel na horském kole. Pokud nemusíte na dovolené šetřit každou korunou, potom vám návštěvu rezervace vřele doporučuji - určitě nebudete zklamáni. Podívejte se na ostrůvek Sv. Maria, vykoupejte se na Malém Mostě v obou lagunách, půjčte si kajak a po poklidné jízdě na hladině si zkuste proveslovat proudem v kanálu zpět do Velikého Jezera. Půjčte si horské kolo a objeďte ostrov kolem dokola. Myslím si, že zážitky, které si z tohoto zajímavého místa odnesete, za to rozhodně stojí...