Boreč - zelené rostliny na sněhu

České Středohoří je zcela ojedinělým útvarem a to nejen Evropského, ale dá se bezpochyby říci i světového významu. Typické kužely prastarých sopečných vrchů, nyní zcela pokryté bujnou vegetací , vytváří zvláštní přírodní ráz a pokud budu mít dostatek času, rád bych na těchto stránkách během roku o Středohoří napsal více článků. Mnozí z vás jste jistě slyšeli o neustálých sporech ekologů s vládou a Ústeckým krajem o dostavbě dálnice D8. Je to těžké - dálnice někudy vést musí a dle mého názoru její projektanti zvolili trasu, která je z hlediska zásahu do přírodního rázu ještě nejméně bolestivá. Těch nejhezčích míst se nijak nedotkne, dle mého názoru napáchá méně škod, než četné soukromé lomy, které zcela likvidují některé středohořské kopce necitlivou těžbou kamene. O tom ale více až v dalších článcích.

Přes Boreč vede turistický okruh z vesničky Režný Újezd, která leží několik kilometrů od Lovosic. Pohled na Lovoš z této vesnice vidíte na horním obrázku. A ještě jedno upozornění - na Boreč se vypravte v zimě, pokud možno v co největším mrazu a na sněhu. Jinak si totiž nevychutnáte hlavní důvod Vašeho výletu a tím jsou výrony teplého a vlhkého vzduchu, který proudí z děr na vrcholu kopce a "způsobuje" například to, že i v třeskutém mrazu uvidíte na sněhu růst květiny a trávu.


Pokud přijedete autem, zaparkujte v Režném újezdu na malém naměstíčku. Musíte ovšem počítat s tím, že zde bývá plno - lidé Boreč znají a rádi navštěvují. Je to krátký a velmi zajímavý výlet, který bez potíží zvládnou i děti. Malé odnesete na zádech a větší těch zhruba 200 výškových metrů přežijí bez újmy na zdraví


Jak je patrné z obrázků, cesta nahoru je poměrně pohodlná a příjemná a pokud si zvolíte slunečný den, tak i přes to, že je zimní období, zde uvidíte hodně barev. Boreč je typickým kopečkem Středohoří - je částečně zarostlý stromy, nahoře místy řidšími a otevírají se z něj krásné pohledy do okolní krajiny. To nejzajímavější na vás ale čeká až nahoře, kam vás dovede první polovina značeného turistického okruhu.


Z vrcholu kopce není vidět do kraje, je tu příliš mnoho stromů, jak je ostatně zřejmé z obou obrázků. To ale nevadí. Důvod vašeho výletu je jiný. Boreč je protkán systémem jakýchsi přirozených "komínů", tedy dutin, které začínají na jeho úpatí a končí na několika místech na vrcholu. Mohutná masa kamení a hornin se přes léto ohřívá a akumuluje teplo. V zimě pak proudí vzduch komínovým efektem skrze ohřáté průduchy a dostává se ven právě na vrcholu kopce. Tento přírodní úkaz na první pohled budí dojem dosud činné sopky, nicméně není tomu tak a můžete být zcela klidní - jedná se opravdu pouze o přírodní kondenzátor tepla a žhavá láva vám podrážky bot určitě neomyje


Na levém obrázku je zřetelná mlha, která se tvoří při styku teplého a vlhkého vzduchu s okolním, rozdíl teplot byl v okamžiku pořízení fotografie zhruba 25 stupňů. Nad několika otvory se v zimě neustále vznáší oblak páry a okolo nich rostou stále zelené mokřadní rostliny a tráva. Proud vzduchu je poměrně silný a pokud v něm budete stát, během minuty zjistíte, že jste pořádně navlhli. Porézní vnitřek kopce funguje také jako kondenzátor vlhkosti a spodní vody v něm vzlínají k průduchům, ve kterých pak proudící vzduch velmi účinně zvlhčují.


Cesta dolů vede po druhé straně Boreče, takže nebudete ochuzeni o výhledy i na opačnou stranu Středohoří, kterou jste předtím neviděli. Na dolní fotografii je ještě jednou Lovoš, tentokrát celý a i o tomto krásném vyhlídkovém "kopečku" napíšu (doufám brzy) na těchto stránkách několik zajímavostí.