Kdysi jsem u babičky našel krásné kapesní hodinky po dědovi, s porcelánovým ciferníkem a zlatými římskými číslicemi i ručičkami. Po revoluci jsem si je nechal opravit, ale příliš dlouho nefungovaly, opět prasklo pérko. Po čase následovala další oprava a za nějakou dobu nastala další závada. Teprve později mi léčitel vysvětlil, že hodinky na mě nemají příznivý vliv, protože jejich majitel nebyl příliš zdravý a jeho energie se z nich už téměř nikdy neztratí. Zřejmě mě před jejich nošením něco chránilo. Pojďme se podívat, jak je to s tzv. pamětí věcí. O co se vlastně jedná?

Příď kajaku i s kamarádkou vysunu přes hranu Staroměstského jezu a pádluji zpětně, aby nás voda nestrhla dolů. Pod námi hučí kalný proud a tříští se o zeď smíchovské plavební komory. "Já ti nevím", říkám nejistě, "moc se mi to nezdá." "Simtě," povídá sebevědomě kámoška Beran, "sjeli jsme Modřany, sjeli jsme Šítkovský jez, tohle bude do třetice všeho dobrého." S povzdechem couvám, vyberu si nejlepší možné místo pro splutí a... Ale nepředbíhejme a popišme si nejprve souvislosti, protože jsou samozřejmě hodně důležité. Ostatně z důvodu vysvětlení podstatných souvislostí tento článek vlastně vznikl.

Obávám se, že tento článek bude na řadu esotericky důvěřivých duší působit, jako studená sprcha, ale neklesejte na mysli, otužování je zdravé, shodují se 4,89 z pěti lékařů. Osud je lidským strašákem odedávna a zřejmě nejvíce s ním pracovaly církve a náboženská uskupení. Když budete hodní, tak prý budete mít dobrý osud a přijdete do nebe, v opačném případě se na vás těší sám ďábel kdesi v nehostinných pustinách křesťanského pekla a Bůh vás ochraňuj! (Což ale Bůh logicky dělat nebude, protože jeho moc do pekla nesahá a navíc jste stejně zlobili.) Tak jednoduché to samozřejmě není, osud existuje a někdo jej může ovlivnit více, někdo méně. Proč tomu tak je, se pokusím vysvětlit níže. Rozhodl jsem se raději napsat několik kratších článků, než jeden sáhodlouhý, spousta lidí totiž delší texty nečte vůbec. I taková je dnešní doba.

Poněkud podezřelý název článku jsem zvolil záměrně, ale vzápětí pochopíte, proč. Podléhají domácí mazlíčci okolním vlivům, nebo se jenom autor těchto stránek pokouší zvyšovat sledovanost? Je to naprosto jednoduché! Použijte "pana Gůůgla", (nebo Seznam cé zet), najděte si kontakt na libovolnou veterinu a zeptejte se tam, jestli čistě náhodou nezaznamenali celkový nárůst onemocnění domácích zvířátek za minulý rok a během letošního roku. A také se jich můžete zeptat na počet eutanázií za stejné období. Možná budete překvapeni, o jak vysoký nárůst se jedná v obou případech. Jak je to možné? Na to se pokusí odpovědět tento článek.

Každoroční záchvat tvořivosti, spojené s touhou po tajemnu, mě letos usnadnil prastarý keltský svátek - slunovrat. A tak jsem k večeru vyrazil do středočeských Klobuk, kde se k tajemnému večernímu nebi tyčí prastarý, tajemný menhir, stojící osaměle v poli a ohrazený rozpadajícími se dřevěnými kůly.

Počátek devadesátých let, k začínajícímu léčiteli p. Peškovi přichází zoufalá mladá matka s dítětem, které má na krku veliký, zhoubný nádor. Léčitel přemýšlí, co by měl udělat a v tom okamžiku slyší v hlavě tichý hlas: "udělej si kříž, z čehokoli tě napadne. A potom dítěti křížem objížděj okolo krku!" Pan Pešek v kanceláři nic vhodného nemá, vychází tedy ven a dělá kříž z vysoké trávy pod oknem. Pak dle pokynu pohybuje s křížem kolem krku nebohého děcka. Nádor se zmenšuje doslova před očima. Šťastná maminka pláče radostí a léčitel je sám v šoku z toho, co se právě stalo.

Smrt se často považuje za vykoupení z fyzického utrpení, je li uzdravení vyloučené. Již při mé předchozí praxi s odváděním duší jsem si všiml, že tomu tak nemusí být vždy, ale to se jednalo zejména o utrpení duševní, či psychické, ve kterém duše pokračovala i po smrti, protože konec fyzického těla prostě nezaregistrovala. V dubnu tohoto roku jsem ale učinil velmi negativní zkušenost s fyzickým utrpením, které smrt nijak nepřerušila.

Se souhlasem jedné z mých klientek mohu nyní rozebrat případ, nad kterým mě dodnes lehce mrazí v zádech. Nejzajímavější na něm ale je jedna podstatná věc. Osobní horoskop vždy ukazuje na karmu, neboli zákon příčiny a následku. Pak je tu řada nástrojů, jejich prostřednictvím se nám dostává spravedlnosti. I když nám to spravedlivé často vůbec nepřipadá. Pojďme se nyní na jeden z těchto nástrojů podívat.

S nesmírně zajímavým světem, který běžně nevidíme (a kterého se většinou bojíme), jsem se začal nesměle seznamovat před několika lety. Smrtelně nemocná kamarádka mě přivedla k technikám, které používám dodnes a snažím se je stále vylepšovat tak, abych mohl účinně pomoci všem, kteří takovou pomoc potřebují. V zimě jsem ale udělal zajímavou zkušenost, o kterou bych se s vámi nyní rád podělil. Ti, kterých se příhoda týká, s tím samozřejmě souhlasili, jinak vše, co se svými klienty dělám, je čistě jejich soukromá záležitost! Pojďme se tedy podívat, jak významné mohou být například narozeniny...

Nedávno mě vzbudil vlídný noční dialog dvou partnerů. Muž řval, jako gorila při obraně teritoria a vůči své milé používal velmi nehezká přirovnání. Partnerku označoval různými termíny, od zemědělských zvířat až po dámský pohlavní orgán. Ta nejprve situaci "řešila" pláčem a výčitkami a poté zvolila značně podobný slovník, člověk je tvor učenlivý a nic s tím nenaděláme Zavolal jsem na 156 a zavřel okno, doufaje, že ti dva přežijí alespoň do příjezdu ozbrojené hlídky. Proč se to děje a jak se dají tyto situace řešit?