Existuje osud? (I.)

Obávám se, že tento článek bude na řadu esotericky důvěřivých duší působit, jako studená sprcha, ale neklesejte na mysli, otužování je zdravé, shodují se 4,89 z pěti lékařů. Osud je lidským strašákem odedávna a zřejmě nejvíce s ním pracovaly církve a náboženská uskupení. Když budete hodní, tak prý budete mít dobrý osud a přijdete do nebe, v opačném případě se na vás těší sám ďábel kdesi v nehostinných pustinách křesťanského pekla a Bůh vás ochraňuj! (Což ale Bůh logicky dělat nebude, protože jeho moc do pekla nesahá a navíc jste stejně zlobili.) Tak jednoduché to samozřejmě není, osud existuje a někdo jej může ovlivnit více, někdo méně. Proč tomu tak je, se pokusím vysvětlit níže. Rozhodl jsem se raději napsat několik kratších článků, než jeden sáhodlouhý, spousta lidí totiž delší texty nečte vůbec. I taková je dnešní doba.

Značná část esoteriků s oblibou učí své klienty o tom, že mají neomezené možnosti a osud mohou změnit zcela od základu. To je samozřejmě naprostý nesmysl! (I když...) Proč? Vysvětlím jednoduše. Za totality jednou soudruzi vymysleli zajímavý druh zábavy pro široké masy. V televizi běžel seriál, ve kterém mohli diváci v určitém okamžiku rozhodnout, jakým směrem se bude děj vyvíjet. Hlasovalo se různě, nejčastěji zhasínáním osvětlení v bytě a energetický dispečink pak vyhodnotil odpovědi ve smyslu ano a ne. Později jsem četl rozhovor s tvůrci seriálu, kteří popisovali, kolik dílů museli natočit navíc tak, aby mohli děj zvolit dle výběru diváků. A nyní si zkuste představit jednu věc. Narodíte se svým rodičům, to je jedna část osudu. Vyvíjíte se vždy v nějakém kolektivu a váš osud je tak ovlivňován učiteli a spolužáky, plus kamarády, úředníky v daném městě atd. Stejně tak ovlivňujete osud těchto lidí i vy. Později je to zaměstnání, manželství a podobně. Není to tedy jenom váš osud, ale jste součástí osudů celé řady dalších lidí. Jedná se o nesmírně složité předivo vztahů, které do sebe dokonale zapadá, ale vidět jej v komplexní šíři je pro běžného člověka naprosto nemožné. Můj dotaz zní: opravdu si myslíte, že máte moc zásadně změnit svůj osud a s ním logicky i osudy řady dalších lidí? Aby to bylo možné, muselo by na světě v jednom okamžiku existovat prakticky nekonečně mnoho alternativních možností vývoje. A každý člověk by musel mít možnost provést tak zásadní změnu, aby se ubíral úplně jiným směrem a tím by ale samozřejmě změnil i osudy řady dalších lidí. Takže? Je to možné, nebo není?

Šokující odpověď zní: ano, je to nejenom možné, ale opravdu to tak je! Tento dar máme. Ale má to malý, leč podstatný háček. Abyste skutečně mohli zcela zásadně změnit svůj osud, potom byste nejprve museli zpracovat svojí karmu. A to už obvykle taková legrace není. Co je to karma? Karma je zákon příčiny a následku a vytváříte si jí nejenom každým svým okamžikem v tomto životě, ale pracovali jste na ní také ve všech svých životech minulých a těch mohly být tisíce. Neklesejte na mysli, karma vám to vyčíslí. A je to právě karma, co vás umístilo tam, kde momentálně jste a vy marně hledáte způsob, jak osud změnit. Když byste nehledali, zřejmě byste neměli potřebu číst tento článek. V kostce se po nás chce, abychom žili v souladu s univerzálními zákony a neubližovali druhým. Těmi druhými se ale myslí nejenom lidé, ale i zvířata a také rostliny, potažmo pak celá planeta. Když něco děláme špatně, karma nám to vrací tak dlouho, dokud nám nedojde, co opravdu způsobujeme sobě, nebo svému okolí. Jakmile nám to ale dojde, máme vyhráno, protože došlo k pochopení na úrovni duše a tím se můžeme podobnému jednání vyhýbat. Duchovně vyspělý člověk by například nikdy nevyhodil po Vánocích v mrazu do popelnice živé zvíře jenom proto, že jeho potomek nad tímto dárkem ohrnul nos. Řada lidí to ale s klidem udělá a vůbec jim nedojde, jak moc právě ublížili nešťastné a zcela bezbranné duši. Dostali šanci a nevyužili jí. Tímto jednáním pak vytváří negativní karmu sobě, dítěti i zvířeti a točí se v začarovaném kruhu. Podobných příhod si většina duší vyvářela bezpočet a žádná z nich jim není odpuštěna až do doby, než je člověku umožněno situaci prožít, pochopit a tím projevit účinnou lítost a změnit své chování. Teprve potom dojde ke zpracování karmy a uvolnění nějakého osudového bloku. Až pak se můžete posunout dál.

Jedna důležitá věc: když v životě dosáhnete nějakého postavení, ve kterém máte vliv na osudy druhých lidí, je to dar, který ne každý dokáže správně využít. Jestliže to nedokážete, obvykle v příštím životě nespadnete na úroveň neandertálce, ale dostanete příležitost své jednání napravit v podobné pozici. Jako příklad si uvedeme typického manažera nadnárodní firmy. Takový manažer musí především za každou cenu uspokojit akcionáře a nemá příliš prostor pro sociální politiku vůči zaměstnancům. Manažer predátor se snaží zejména zalíbit akcionářům a navýšit své konto. Vyspělejší duše se ale nebojí jít s akcionáři do konfliktu a dokáže jim vysvětlit přínos spokojených zaměstnanců z dlouhodobé perspektivy. Takových šéfů je sice málo, ale existují. Ti se pak snaží zlepšovat osudy svých podřízených a aniž by to věděli, zlepšují tak samozřejmě i osud vlastní. Takový šéf vnitřně pochopil, co je opravdu důležité a udělal tím pro svojí karmu a osud maximum. Podobně se ale samozřejmě může zlepšovat i obyčejný člověk, v každodenním životě. Jenomže ona je to pořádná práce, na kterou má jenom málo lidí opravdu chuť a náladu. Líný, nebo neduchovní člověk si pak ovšem osud změní jenom těžko. Mimochodem, většina současných špičkových manažerů si už v minulých životech prošla nějakou významnou řídící funkcí, třeba i jako vládci, nebo vyšší státní úředníci. To je poměrně dobrá ukázka práce osudu. Běžný člověk má jenom málokdy šanci změnit svůj osud zcela zásadně, protože ne vždy je tak vyspělý a navíc (což je nesmírně důležité) - ne každému je osudem dáno svůj osud výrazně změnit. Co jsem tím chtěl říci? Jenom to, že jeden člověk může mít výrazně vyšší možnost volby, než jiný, který se musí naučit vycházet s tím, co mu bylo osudem dáno. Nicméně, alespoň malou možnost má prakticky vždycky každý a pozor - vyhráno máme v okamžiku, kdy získáme pocit štěstí a vděčnosti právě za to, co momentálně máme! Štěstí je vnitřní pocit, nenaučíme se ho jako básničku, musíme vždy něco podstatného pochopit. Tomu se prosím říká duchovní vývoj.

Většina esoteriků tvrdí, že každé dítě má po porodu stejnou startovní pozici. To je pochopitelně další nesmysl. Každé dítě má odlišnou karmu, jiný osud a co je neméně důležité, také si vždycky přebírá řadu klíčových věcí od svých rodičů! V padesátých letech minulého století se radnice v New Yorku rozhodla zjistit, proč děti problémových rodičů v naprosté většině případů nemají šanci na lepší život, přestože jim bylo magistrátem poskytnuto dostatečné vzdělání. Zadali úkol vědcům a ti provedli zajímavý experiment na myších. Chovali odděleně dvacet samiček a dvacet samečků s tím, že samečkům vytvářeli negativní podmíněný reflex na chemickou třešňovou vůni. Samečci dostali přičichnout k chemikálii a potom jim byl do zadních nožek vpuštěn slabý elektrický proud. Během dvou týdnů stačilo, aby si samečci jenom přičichli k vůni a už vyděšeně nadskakovali, aniž by dostali ránu proudem. V tomto okamžiku vědci přestali myší kluky trápit a k jejich radosti je připustili k samičkám. No to byly orgie. A co myslíte, že se potom stalo? Tři generace mláďat zmíněných samečků trpěly hrůzou z třešňové vůně, aniž by kdy dostali slabý elektrický úder. Teprve čtvrtá generace myšiček měla reakci na aromatickou látku slabší. Vědci tím jednoznačně dokázali, jak silně ovlivňuje naladění rodičů jejich děti. Do té doby se mělo za to, že se čerstvé životní prožitky geneticky nepřenáší. Geny ale mají zásadní vliv naprosto na vše! Odbočíme li například k astrologii, dítě s ascendentem a Sluncem v Býku a s Měsícem v Raku bude spíše neohrabané, se sklony k nadváze a nebude sportovně založené, plus jeho imunita bude slabší. Naopak dítě s Ascendentem a Sluncem ve Střelci a s Měsícem ve Lvu poznáte dle štíhlé, sportovní postavy a značného množství energie. Tyto dvě děti se od sebe prostě liší na první pohled a změnit jejich tělesnou konstituci je prakticky nemožné. Musely by na sobě opravdu hodně pracovat, aby se změnila jejich genetika. Vědecky takový případ určitě doložený není, ale možné to paradoxně je. Takže ne, žádný člověk opravdu nemá stejnou startovní pozici, jako někdo jiný!


Na závěr prvního dílu bych ještě uvedl jeden technický příklad. Viděli jste někdy rozebranou převodovku z auta? Převodovka slouží k převodu otáček motoru na hnací nápravu, v kostce. V převodovce je značné množství ozubených koleček na hřídelích s různými funkcemi. Některá kolečka jsou statická, další mohou střídavě otáčet těmi statickými a ve výsledku vše řídí pohyb řadící páky. Páka rozhoduje a její "povely" se pak přenáší přes další prvky ke zmíněným statickým kolečkům, které se mohou pouze točit, bez možnosti volby. Některé prvky mají několik funkcí, jiné jenom jednu. Řadící páku pak obvykle ovládá člověk, tzn. vyšší inteligence, (tedy alespoň u někoho.) Podobně je tomu i v našich životech. Každý nemůže být řadící pákou, protože pak by nikdo nevykonával potřebnou práci. Nicméně, pokud vás to potěší, tak poslední kolečko v převodovce většinou neví, že by mělo mít možnost změnu svého osudu a úplně stejně je tomu u lidí! Jestliže někdo nemá výraznou změnu osudu danou, v naprosté většině případů o ničem podobném ani neuvažuje, prostě ho to vůbec nenapadne. Přemýšlíte li o lepším životě, pak je velmi pravděpodobné, že vám jsou dány zajímavé možnosti změny. V opačném případě by vám totiž byly podobné myšlenky odepřeny. Přesně jak to říká jeden známý duchovní citát: "nikdy vám není dáno přání, aniž by vám zároveň nebyla dána možnost si jej splnit. Je však možné, že pro to budete muset těžce pracovat."

Aby ale můj technický příklad nevypadal beznadějně, jak říkal socanský premiér Špidla, "možnosti tady jsou." I to poslední kolečko může být vyjmuto a (třeba) vyhozeno na smetiště, kde si ho někdo najde a dá mu jinou funkci. Případně může být recyklováno a v "příštím životě" bude na jiné pozici. Nic netrvá věčně, ani osud ne! Pravda ovšem je, že nám to často jako věčnost připadat může.

(Pokračování příště)