Karty a jak se s nimi naučit zacházet III.

Existují kartářky a kartáři s darem výborné intuice a ti podvědomě vědí, jak se mají správně zeptat. Ostatní to nevědí a potom se nemohou divit, že odpovědi nevyluští ani s pěti knihami, zakoupenými ve specializovaných esoterických obchodech. Problematiku lze rozdělit na dvě základní témata:

1) Zjišťování citlivých záležitostí, kde musíme být nesmírně opatrní.

2) Jak správně a efektivně položit otázku, abychom obdrželi pokud možno přesnou odpověď.

K prvnímu tématu si řekněme jednu zásadní věc, od které se odvíjí vše ostatní. Čím důležitější a osobnější téma zpracováváme, tím opatrnější musíme být a nikdy nesmíme zapomínat na pokoru, bez které bychom se v žádné duchovní metodě daleko nedostali! Co mám přesně na mysli? Je to jednoduché: jakmile k nám přijde někdo pro výklad z karet, v tom okamžiku nám dává důvěru a je velice jednoduché jí zneužít, třeba i nevědomě. Uvedeme si příklad. Klientka řeší potíže ve vztahu a při jednom z dotazů nám vyjde karta Ďábel, která může, v některých polohách, naznačovat na nevěru. V tomto okamžiku nás přirozená lenost svádí využít "jednoznačného" výkladu a klientce naše podezření sdělit. A nyní se zeptám - máme stoprocentní jistotu, že se skutečně jedná o nevěru? Není to třeba náš nesprávný výklad souvislostí, nebo podvědomé přání dobrat se jasného výsledku? Nevíme, že? Ale jakmile bychom klientce toto podezření sdělili, pak už není cesty zpět. Její vztah tím doslova "dorazíme", nebo v lepším případě zasejeme semínko pochybností, i kdyby na našich domněnkách nebylo zrnko pravdy. A přesně to si nesmíme dovolit! Proč?


Nemáme totiž právo tak zásadním způsobem měnit osudy lidí. Nejsme soudci, jsme kartáři a snažíme se pomoci. Pomohli bychom v okamžiku, pokus bychom o nevěře měli jasný důkaz, což tedy rozhodně nemáme! A i kdybychom ho měli, pak se ještě vždycky musíme zeptat, jestli vůbec smíme tuto informaci našemu klientovi, nebo klientce sdělit. Jedině tak se vyhneme případným následkům za to, že jsme někomu ublížili, i když v dobré víře. Je to prosím jasné a srozumitelné? Téma se netýká pouze nevěry, opatrní musíme být ve všem čím bychom mohli klienta jakkoli poškodit. Typickou oblastí je zdraví. Vytáhneme li si při dotazu na zdraví klienta obrácenou Věž, pak bychom mu určitě neměli s vážným výrazem říkat, že rozhodně musí zajít co nejdříve na důkladnou preventivní prohlídku. Opět se jedná o nesmírně citlivou oblast, kdy pouhý strach z nejhoršího může materializovat vše, čeho se dotyčný bojí a navíc naší zásluhou. Uškodili bychom tím našemu zákazníkovi, ale stejnou měrou i sami sobě, protože jsme to byli my, kdo u člověka spustil závažné zdravotní potíže (například).


A nyní přejděme ke druhé, neméně důležité věci, kterou je správně položená otázka. Ta je totiž základem úspěchu, protože karty nám budou těžko odpovídat na nejasné, dvojsmyslné, nebo dokonce protichůdné otázky. Uvedeme si hned příklady chyb a jejich nápravy.

- "Jsem zdravý, nebo nemocný?" Zcela špatně, protože dotaz na karty nesmí obsahovat dvě protichůdné otázky. Správně se ptáme "ukažte mi prosím můj celkový zdravotní stav."

- "Jsem zdravý?" Opět nevhodně položený dotaz, velmi neurčitý. Správně je to stejně, jako v předchozím případě.

- "Nejsem nemocný?" Nesprávný dotaz, nikdy se neptáme záporem! (Velmi důležité). Opět - viz dotaz v prvním příkladu.

- "Je mi partner nevěrný?" Nevhodně položený dotaz, na který těžko dostanete jasnou odpověď. Lepší je požádat karty, aby vám ukázaly skutečnou kvalitu vzájemného vztahu, potom váš vztah k dotyčnému (dotyčné) a ještě její (jeho) vztah k vám. Z těchto tří odpovědí sice nezjistíte jednoznačnou nevěru, ale můžete si udělat poměrně přesný obrázek, jak na tom jste. A nyní pozor, nevěra nemusí být pouze fyzická, i když o tu jde většině lidem především! (Máme to přirozeně v genech). Často nám karty naznačí na jasnou nevěru a přitom se může jednat "pouze" o platonický vztah, silnější, než k legitimnímu partnerovi! Tyto rozdíly obvykle nerozliší ani zkušená kartářka.

- "Udělám zítra tu zkoušku?" Toto není tak nesprávný dotaz, odpověď může být docela jednoznačná, ale pozor - karty často neříkají, jak zkouška skutečně dopadne, ale pokouší se vám dát šanci. Jestliže tento princip neznáme, potom budeme mít tendenci nechat se zdrtit negativní odpovědí, vzdáme to a zkoušku neuděláme. V depresi se pak budeme nesprávně utěšovat, že nám fungují alespoň ty karty. Mnohem lepší je zeptat se, jakou mám zítra šanci! Dostaneme odpověď, že ne moc velikou, zeptáme se proč, vyjde nám nedostatečná připravenost a je to - zopakujeme si problematické učivo a druhý den máme kladný výsledek v kapse! Takto vypadá správné používání karet. Nebo bude důvodem nepřátelsky naladěný zkoušející. Nic se neděje, máme čas se na něj připravit, zkusme třeba zjistit, co má rád a pak si ho přímo při zkoušce představujme, jak dělá milovanou činnost. Úžasně to zabírá! Někdy ale zjistíme, že něco opravdu nejde a "nejede přes to vlak". I to se stává a je potřeba se s tím smířit.

- "Umře mi v nejbližší době těžce nemocný příbuzný?" Zcela špatně položený dotaz! Mnohem lepší je zeptat se, jaký je jeho aktuální zdravotní stav, pak na psychický stav a teprve potom na pravděpodobný výsledek. Vychází li vám budoucnost negativně, ptejte se, jestli je dobré se zaměřit především na fyzické zdraví, nebo na psychiku, případně na obojí. A jaká je šance, že to pomůže. Ptejte se vždy na všechno, co vás napadne, často máte správné otázky a je potřeba si udělat obrázek! Obvykle se najde něco, co pomůže. Někdy však ne a je vhodné situaci přijmout, protože ne vždy osud změníme, ať uděláme cokoli.

- "Sakra, co pořád dělám špatně?" Takto se nikdy neptejte! Proč? Karty nám téměř nikdy neodpoví správně na negativně položený dotaz! Mnohem lepší je otázka "ukažte mi prosím, co bych měl udělat, abych situaci zlepšil." Ovšem pozor - jsme li začátečníci, budeme mít zřejmě problém s rozklíčováním odpovědi. Tarot je poměrně abstraktní a někdy je problém pochopit, co se nám snaží říci. Cvičení dělá mistra a není nutné stresovat se tím, že si momentálně nevíme rady! Postupně se budeme ve významu karet orientovat stále lépe a naše intuice se bude zlepšovat, to je přirozený vývoj.

- "Kdy budu mít konečně peníze?" Na hloupou otázku hloupá odpověď - nejspíš bude znít "nikdy", ale to je jenom projev nevole toho, kdo nám vede ruce. "Budu mít někdy peníze?" vypadá na první pohled lépe a nejspíš se třeba i dočkáme kladné odpovědi, ale má to jednu podstatnou vadu - vidíme v kartách datum, kdy to bude? Aha? A jsme u toho. Může to totiž být klidně až v příštím životě, atd. Ale karty vám tím nelžou! Správný dotaz zní, "jaké mám finanční dispozice v horizontu (třeba ) jednoho roku". Tady už bude odpověď docela jednoznačná a my víme, že nyní buď musíme šetřit i na toaletním papíru, nebo můžeme zítra odletět na Bahamy, přestože máme s bídou na letenku Ale opět připomínám, abyste používali zdravý rozum. Jestliže v kartách vidíme, že naše hmotná situace nemusí být růžová, nezpanikaříme, ale budeme se chovat pro jistotu opatrněji a dáme si pozor na výdaje, které bychom nemuseli ustát, kdyby by se nám snad přihodilo něco nečekaného. A naopak, naznačují li karty situaci výborně, pro jistotu nepodlehneme radostným nadějím a budeme přemýšlet, jestli to třeba není jenom zkouška naší finanční inteligence. Stále se bavíme v rovině karetního začátečníka! Zkušení karetníci tato "moudra" obvykle nepotřebují.


Zajímavou kapitolu tvoří dotazy na eutanázii domácího mazlíčka. V tomto případě téměř nikdy nedostaneme souhlas, i když se už zvířátko evidentně trápí, nepřijímá potravu a z oček mu vyzařuje utrpení. Z hlediska vyšších zákonů totiž nemáme právo rozhodovat o životě někoho jiného, ani když je to zvíře. Proto nemůžeme očekávat, že takový souhlas dostaneme. Nicméně jednou jsem ho obdržel, bylo to u umírajícího, devítiletého morčátka, které se už opravdu trápilo a nebyla šance, že by došlo ke zlepšení. Dokud se snažilo jíst (pan lidovec Bělobrádek si může trhnout nohou), přestože se už nemohlo hýbat, karty byly striktně proti uspání. Jakmile ale ráno odmítlo potravu, leželo na boku a těžce dýchalo, dostali jsme jasný souhlas a nastala rychlá jízda na veterinu.


Shrnuto a podtrženo, abychom se stali úspěšnými kartáři, měli bychom zvládnout tři věci. Neptat se na záležitosti, do kterých nám nic není. Neříkat lidem závažné skutečnosti, dokud si nejsme jisti, že jsou pravdivé a že jim je říci můžeme. A vždycky pokládáme jasnou otázku, bez dvojsmyslů a protikladů. Věřím, že vám tento stručný článek pomůže ve vaší cestě k cíli stát se dobrým kartářem, nebo kartářkou.