Důležité upozornění autora tohoto článku: níže popisovaný výlet je určen pouze pro samostatně uvažující a duševně zdravé jedince, kteří jsou sami za sebe plně zodpovědní. Chůze po železniční trati není dovolena a jedná se o činnost, ohrožující život. Zbyněk Slába se zříká jakékoli zodpovědnosti za případný těžký či smrtelný úraz, který si způsobíte vlastní nepozorností a nezodpovědným chováním v celém průběhu trasy! Místní osobní vlaky mají hmotnost cca 40 tun a dlouhou brzdnou dráhu, profil tratě neumožňuje strojvedoucímu vás spatřit včas. Na trať pak už vůbec nepatří nezletilí a domácí zvířata! Děti ponechte v péči babiček a pejsky doma. Vlaky zde jezdí cca jednou za hodinu a jízdní řád si určitě vezměte s sebou, ušetří vám starosti a umožní vhodně naplánovat zpáteční trasu. Příjemným aspektem výletu je to, že pokud už nebudete mít sílu šlapat pěšky, vrátíte se do Lovosic vlakem.

Koniklec otevřený je velmi vzácná, neobvyklá a krásná rostlina, značně choulostivá na vlivy okolního prostředí a náročná na podmínky, ve kterých se vyskytuje. Pravděpodobně jsme v Evropě již jedinou zemí, kde jej ještě můžete spatřit, jeho stavy se totiž v posledních dvaceti letech dramaticky snížily. Vyskytuje se na několika málo místech v Českém Středohoří, přičemž nejvýznamnější lokalitou byl vždy Dlouhý Vrch u obce Hlinná.

Labutí píseň, ozývající se již delší dobu z útrob mého poněkud přestárlého kompaktu Olympus C700 UZ, mě před koncem loňského roku konečně přiměla začít se věnovat opatrným úvahám na téma "měl bych si koupit nějaký pořádný foťák". Finanční situace byla momentálně příznivá a tak jsem začal pátrat na internetu po recenzích na vhodný stroj, doplněný odpovídající optikou a příslušenstvím. Už od začátku svého rozhodování jsem osciloval mezi "osvědčenými" značkami Canon a Nikon a o správnosti svých intuitivních pocitů jsem se definitivně přesvědčil ve výborném článku Ivo Lukačeviče na adrese http://ilblog.sblog.cz/2007/02/15/436, který vám opravdu doporučuji přečíst.