Pověstný americký spisovatel a výborný sportovní pilot Richard Bach byl nadąený, kdyľ si po letech, strávených v kabinách velikých letadel mohl sedout do malého otevřeného ultralehkého stroje a kochat se pohodovým letem nad krajinou v malé výące. Protoľe názory v jeho knihách byly mé ľivotní filozofii vľdy velmi blízké, rozhodl jsem se pro tuto rekreační aktivitu také a tak jsem si jednu červnovou neděli sbalil lyľařskou kombinézu, rukavice a spodní prádlo Craft a vyrazil jsem na beneąovské letiątě za účelem absolvování výąe zmíněné typové zkouąky. Na letiąti mě jiľ očekával velmi ochotný letecký inspektor F-Airu p. Rohel, předal mi letovou příručku a pak mě seznámil s letadlem v hangáru. Naučil mě správně provádět předletovou kontrolu, vysvětlil, proč musím vľdy kontrolovat suché zipy na dakronovém potahu hlavního křídla a pak mě nechal prostudovat příručku pro daný typ.

Můj letecký ULLa instruktor, PPL pilot a vzácný přítel Martin Mareček () mi v sobotu 3.6.06 nečekaně nabídl svezení v Cessně 182 RG. Přeąkoloval se totiľ loni na tento typ letadla a v rámci zmíněného přeąkolení se jeątě rozhodl nalétat v doprovodu instruktora určitý počet hodin navíc a zopakovat některé důleľité úlohy. Po deląí přestávce je taková akce pochopitelně rozumná, i kdyľ jí předpisy přímo nevyľadují. Pochopitelně jsem jeho nabídku s povděkem přijal a plný očekávání vyrazil svou věrnou sluľební Oktávií na letiątě do Beneąova u Prahy. Toto vnitrostátní veřejné letiątě je sídlem dvou zavedených pilotních ąkol - F-Airu a Bemo Airu a Martin se chystal pod taktovkou první soukromé české pilotní ąkoly, F - Airu (), v rámci praktického přeąkolení kvalifikace PPL (Private Pilot Licence - soukromý pilot letounů) na svou daląí náročnou zkouąku vzduchem:-)

S nastalým jarem je samozřejmě nutné provětrat mobilní létací zařízení ? motorový padák, který po celou zimu nečinně odpočíval, přikrytý igelitovým pytlem v rohu obývacího pokoje. Proto jedu z práce o hodinu dříve, doma nakládám motor s přísluąenstvím do kufru sluľební Oktávie a vyráľím na osvědčenou plochu roudnického letiątě, které svou rozlehlostí zaručuje padáčkáři snadnějąí starty, neľ relativně úzká dráha na sousední Sazené. Při proměnlivém, či nepříznivém směru větru neposkytuje Sazená tolik moľností ke změně směru startu, oproti stovkám metrů travnatých ploch v Roudnici.

V pátek 23.7.2004 jsem se "čistě náhodou" vzbudil ve čtyři hodiny a ihned mi bylo jasné, ľe je zapotřebí rázného činu. Nebe bylo jasné a vítr nefoukal ľádný, o čemľ svědčil i sloup kouře z kralupské chemičky, který stoupal kolmo vzhůru v poklidném ranním vzduchu. Naházení motoru, padáku a taąky s věcmi do auta bylo dílem okamľiku, nepochybně k radosti pokojně spících sousedů, které výtah, jezdící se mnou nahoru a dolů před pátou hodinou ranní, jistě nijak výrazně neruąil:-))

Na pátek 9.7.2003 meteorologové předpovídali slabý západní vítr o maximální rychlosti do tří metrů za sekundu. Mé letecké srdce zajásalo. Západní větry mají totiľ často jednoho společného jmenovatele a tím je jejich rychlost, která je často tak vysoká, ľe neumoľňuje motorovému padáku vůbec vzlétnout. Tentokrát to ale vypadalo slibně a zběľná ranní kontrola povětrnosti byla příslibem zajímavých letových záľitků. Hodil jsem do auta motorovou krosnu a jeątě v průběhu dne kontroloval na meteostanicích vývoj počasí. To se ale do večera naątěstí nezměnilo. Vítr stále foukal směrem k 85 kilometrů vzdálenému Liberci a tak jsem se rozhodl uskutečnit svůj malinko odváľný plán.

Skalní milovníci českého jazyka se pravděpodobně chytají za hlavu při spatření titulku této stránky, (jako bych uľ slyąel ty poznámky): "Kdyľ uľ si chodí na výlet s opeřencem, budiľ, ale ani tento známý český noční dravec si přeci nezaslouľí veliké písmeno na začátku." Tato Sovička si ale veliké písmeno rozhodně zaslouľí. Jednak se jedná o název malého, českého, moderního, ultralehkého letounu a jednak je tento stroj pod výąe uvedeným názvem zaregistrován na Úřadu pro Civilní Letectví (ÚCL, neboli jak říkají někteří zlí jazykové - Úřadu pro Celkovou likvidaci Letectví). :o)

Začátky jsou často těľké, jak ostatně praví i známé české přísloví. Téměř rok a půl jsem nevstoupil do letadla s padákem na zádech, od jedné tragické události v Monaku na jaře roku 2001. Nebylo uľ nikoho, kdo by mě vedl a hlavně - nikoho komu bych věřil. Navíc jsem zakoupil výbavu na paragliding a začal poletovat vlastní silou po vyhláąených českých i rakouských kopcích. Avąak jak praví daląí moudré české přísloví - stará láska nerezaví a tak se v mém srdci opět ozvala dávná touha po výjimečných situacích a adrenalinovém opojení...

aneb na vědomost se zde dává bankovním ouředníkům, účetním, počtářům i dráteníkům počitadlovým, jakoľ i vąem veselým kumpánům ostatním, ľe této soboty, jedenáctého dne měsíce prosince posledního roku století dlouhého byl jest Míąa "Mick" Slába přijat za člena slavného cechu paraąutistického, a kterak se to přihodilo.

Paraąutismus se stává zejména v posledních letech poměrně oblíbeným sportem a značný počet lidí přitahuje zejména krátká doba výcviku a přijatelná cena. Pro váľnějąí zájemce pak není ľádný problém pokračovat dále ve výcviku a stát se buď aktivním sportovním paraąutistou, nebo skákat jen tak pro radost. Doba Svazarmu, kdy bylo vąe řízeno přísnými předpisy a osnovami jiľ naątěstí skončila a dnes vám nikdo nebrání v rozvoji a zábavě, určitým omezujícím faktorem můľe být pouze výąe vaąich finančních prostředků.