Kokořínsko je krásný kraj a tento článek o něm určitě nebude poslední, ale na druhou stranu jak říkal kdysi v jednom populárním českém filmu neméně populární dětský herec: "Jů, tati, tady je to samá skála" a já bych nerad Internet zatěžoval nadměrným množstvím kamení) Pískovcové útvary jsou ale nádherné, odpočinek na cestách mezi nimi účinný a proč si neudělat hezký výlet, když se navíc jedná o místo strategicky položené přímo ve středu naší krásné země?

O jednom výletu do Krušných hor jsem psal už v tomto článku. Tenkrát bylo poněkud uplakané počasí, kdežto 29.6.2002 bylo krásně a hlavně jasno, což mě jednoznačně zlákalo k dalšímu pobytu na krušnohorských pláních.

Sobotní seminář Reiki 1 ve Veselí nad Moravou se chýlí ke konci a zbývá otázka, co s načatým večerem. Do Prahy je v krásném letním počasí škoda jezdit a tak s povděkem přijímám nabídku svých moravských přátel na malý nedělní výlet do Bílých Karpat. Původní úmysl využít služební Oktávii jakožto provizorní ložnici byl zamítnut mými hostiteli s tím, že na jejich chatě u potoka v Karpatech je místa dost. Po osmé hodině večerní jsme se tedy vydali všichni na půlhodinovou jízdu do našich pohraničních hor.

Labské pískovce zná snad každý občan naší poměrně mladé republiky, Pravčická brána a svezení loďkou v Soutěskách patří k "povinným" turistickým zkušenostem většiny Čechů obecných). O existenci méně známých, ale možná ještě krásnějších lokalit ví ale málokdo, což v pozitivním náhledu na věc zajišťuje dokonalý přírodní zážitek, jež není kažen hordami povykujících Sasíků a neukázněných mastňáků, kteří všude pohazují obaly od Tatranek...

V sobotu 9.6.2002, tedy na Medarda bylo tradičně krásné počasí - z šedivého nebe se lily proudy vody a po horách putovaly cáry mlhy. Přirozeností každého člověka je zalézt ke kamnům či kachlové peci a nevystrčit ani nos, ale malá procházka po horském lese může mít i v dešti svůj půvab. Záleží vždycky na tom, jak se umíte dívat...

Kacanovy jsou malá a spíše rekreační vesnička na kraji krásné přírodní rezervace - Českého ráje. Zajímavé jsou zejména skalními reliéfy, které v průběhu let 1939 až 1978 vytesal do okolních pískovcových skal místní sedlák Vojtěch Kopic. Přečtěte si záznam autentického rozhovoru s jeho dcerou, který natočila Česká Televize v dokumentu nazvaném "Příběh pískovcových skal":

Libereckou ZOO a přilehlou botanickou zahradu jsem navštívil už v dobách raného mládí a i když je pravda, že dnešní podoba obou zahrad se nedá s dřívejší srovnat (došlo k výraznému zlepšení), vždycky to bylo místo, kde jsme strávili prohlídkou značný počet hodin. Zahrady leží v klidné čtvrti a pokud budete někdy plánovat sobotní či nedělní výlet, rozhodně se sem zajeďte podívat. Vstupné do obou objektů vás vyjde na sto korun pro dospělého, dítě platí myslím poloviční cenu. Já jsem navíc měl letos, tj. v červenci 2002 veliké štěstí - viděl jsem totiž mláďata velmi vzácných bílých tygrů...