Faraónův holící strojek

V padesátých letech minulého století byli v naší zemi u moci komunisté a ti příliš nepřáli jakýmkoliv pochybným experimentům. Přesto však po deseti letech výzkumů přišel na svět pozoruhodný čs. patent číslo 91304.

existenci sedmi divů světa má většina lidí střední generace poměrně dobrý přehled. Starověký Egypt - velmi zajímavý národ, dal světu hned několik těchto pozoruhodností, z nichž se zachovala do dnešních dob pouze jediná - proslulé pyramidy. Záhadné stavby, dodnes držící pohromadě bez jakéhokoli pojiva právem budí zájem odborné i laické veřejnosti na celém světě. Nejstarší pyramidy se stavěly z menších kamenů a cihel, ale pozdější stavby z mohutných monolitických bloků by asi dnes nebyla schopna postavit žádná současná civilizace. Důvod? Stovky tun těžké kvádry, přesně opracované jsou zasazeny s milimetrovou přesností tak, že mezi ně nezasunete ani čepel dýky. Technologie "výroby", dopravy a hlavně transportu těchto obrovských monolitů do stametrové výše dodnes zůstává záhadou.


Ještě než se pustíme do vlastní historie zmíněného čs. patentu, krátce odbočíme a vysvětlíme si funkci jednoho zajímavého pánského orgánu - prostaty. Močová trubice prochází právě tímto orgánem, jehož základní funkcí je zadržet moč při pohlavním styku a zejména orgasmu, spojeném s ejakulací. Její funkčnost se u značné části mužské populace snižuje s přibývajícím věkem a je přímo úměrná míře "používání" penisu na příjemnější účely, než je prosté močení. Zbytnělá prostata však brání starším pánům hladce vykonávat jejich základní fyziologickou potřebu. Do období mezi dvěma světovými válkami znamenalo zbytňování prostaty v Evropě i USA poměrně značný zdravotní problém, ovšem s nástupem nového vynálezu - žiletek se situace zcela zásadně změnila. Ostré, leč méně bezpečné břitvy byly svižně vytlačovány modernějšími, ale tupějšími žiletkami. S výjimkou ortodoxních vousatých Arabů se celý mužský svět začal holit populárními strojky, jejichž náplň konečně přinesla úlevu všem trpícím mužům středního a vyššího věku - kdo se oholil vícekrát po sobě jednou žiletkou, ten se totiž zcela bezpečně bolestí počůral bez jakéhokoli předchozího cévkování. Konjunktura československé ekonomiky skončila ve čtyřicátých letech, čepelky byly drahé a levná domácí výroba proto později zcela vytlačila nákladný dovoz. Ovšem kvalita se nedala srovnat. Proslulé výrobky firmy Diu Jevíčko vešly do českých dějin jakožto dokonalá prevence zbytňování prostaty, protože oholit se jimi znamenalo značnou dávku odvahy a utrpení. Platinové břity byly hudbou vzdálené budoucnosti a spořivý český muž neměl na nákup sedmi žiletek na týden. Komunistický paradox výborně placených nekvalifikovaných sil versus špatně ohodnocená pracující inteligence přinesl svůj užitek a světlo světa tak spatřil zajímavý vynález, zvaný v hantýrce patentového úřadu "faraónův holící strojek".


Velmi schopného radiotechnického inženýra Karla Drbala totiž zajímaly tvarové rezonátory. Tento vědec pracoval na vývoji čs. rozhlasu i televize a tak měl volný přístup k odborné literatuře z celého světa. Při studiu mikrovlnného záření si náhodou přečetl knihu německého metalurga dr. Carla Benedicse, který dokázal podstatu snížení dynamické pevnosti oceli v závislosti na množství molekul vody v krystalické mřížce. Tento jev byl nazván "kapalinovým efektem" a projevoval se nejvíce na stěnách mikrodutin, ze kterých bylo prakticky nemožné molekuly vody vypudit, aniž by nedošlo k tepelnému, tedy dalšímu snížení pevnosti oceli. Ing. Drbal však jednu metodu objevil a tou bylo použití mikrovlnného záření. Spojitost otupování ostří žiletek a kapalinového efektu mu došla již při studiu knihy, otázkou však zůstávalo, jak problém vyřešit v praxi tak, aby se stal dostupným nejširší veřejnosti. Tehdejší zdroje mikrovln nepatřily totiž k nejlevnějším a tak nezbylo, než se pokusit zalovit v přírodních metodách. Při pátrání po vhodném tvaru rezonátoru vědec mimo jiné brzy zjistil to, co již mnozí další před ním - totiž zajímavou souvislost mezi velikostí základny pyramidy, její výškou a Ludolfovým číslem. Tento paradox jsem se ostatně učil již v šesté třídě základní školy v hodinách geometrie. Naskýtá se tak hypotetická otázka, zdali náhodou prapradědeček slavného pana Lufolfa nepobíhal po faraónově dvoře, ale to už se dostáváme do stadia spekulací, které rozhodně nejsou předmětem tohoto článku.


Ing. Drbal velmi rychle zjistil účinnost malých modelů Chufuovy pyramidy, přičemž jako nejúčinnější se jevily napodobeniny, kde se délka základny vypočítala dle vzorce (výška pyramidy dělená polovinou Ludolfova čísla). Pyramidka vysoká 8 centimetrů dokázala dehydratovat ocel během dvaceti čtyř hodin prakticky dokonale. Musela však být orientována stěnami přesně ve směru sever-jih a zkoumaný vzorek v jedné třetině výšky pyramidy byl přitom natočen ve stejném směru. Vědec dokázal, že mikrovlny zesílené rezonanční dutinou uvnitř pyramidy mají největší účinek právě v jedné třetině výšky. Zjistil také, že pyramida nesmí být umístěna poblíž kovu, či stěn a hlavně - musí být zhotovena z dielektrického materiálu. To vše z důvodu, aby jemné geomagnetické záření zemské a energie sluneční byly schopné projít do nitra pyramidy. Nejednalo se o žádnou duchařinu - své vědecké pokusy doložil Ing. Drbal stovkami strohých výsledků dlouholetých experimentů. Geniální vynález však byl na světě - holení je proces, kdy dochází k maximálnímu kontaktu oceli s vodou za současného značného mechanického namáhání. Sama kůže vykazuje vysokou míru smykového tření a například severoameričtí Indiáni brousili své nože a tomahawky zásadně o vlastní tělo. A nyní to nejlepší - tupá žiletka se po oholení vložila do pyramidky, orientované ve směru sever - jih a za dvacet čtyři hodin byla připravena k dalšímu použití. Hlavní oponent v patentovém úřadu byl předním odborníkem na metalurgii. S jednoduchým vynálezem Ing. Drbala provedl ke svému úžasu třistašedesát oholení jedinou žiletkou, aniž by při výkonu jindy velmi bolestivého procesu utrpěl duševní újmu. K žádosti o patent přiměli zmíněného vědce recesisticky založení kolegové, nicméně od jeho podání v roce 1949 uplynulo deset dlouhých let, než byl slavnostně zaregistrován pod výše uvedeným číslem 91304. Jedinou podmínkou úspěšné funkce byla elastická deformace ostří. Zuby, vytvořené mechanickým úderem se samozřejmě v pyramidě srovnat nemohly.


V souvislosti s experimenty Ing. Drbala ještě stojí za zmínku paralelní "výzkum" Francouze p. Bovise. Tento psychotronik pracoval se siderickým kyvadlem a často stavěl pyramidky se stejnými parametry, které český vědec pracně vypočítával pomocí nejmodernějších metod. Oba tak dokázali schopnost prudké dehydratace jakéhokoli materiálu v pyramidě a oba prováděli i pokusy s mumifikací materiálu organického. Zjistili, že například maso vydrží v malé pyramidě dlouhé měsíce, pouze dojde k jeho vysušení. Naskýtá se otázka, jestli nejsou známé katakomby v několika českých kostelích stejnými rezonátory, jako pyramidy. Mumifikovaná těla v nich vydržela dlouhá staletí, jakmile se však někdo pokusil je vynést ven, došlo k jejich hydrataci a hnilobnému procesu. V paměti mi zůstává případ malého chlapce, kterého zapoměl ve třicátých letech dvacátého století školní zájezd v katakombách kostela jednoho českého města. Našli ho na jaře, dokonale mumifikovaného. Rodina nechala tělo převézt do svého rodného města za účelem pohřbu, již druhý den však začal probíhat mrtvolný rozklad. Nakonec vrátili chlapcovy ostatky zpět do krypty, kde se zachovaly dodnes. Vlhkost vzduchu je přitom ve sklepení okolo padesáti procent!


Vraťme se ještě k vynálezu Ing. Karla Drbala. Při schvalovacích řízeních jasně prokázal existenci koncentrovaného záření v dutině pyramidy, které činilo v jeho modelech zhruba 1 až 1,5 elektronvoltu. Ostření žiletky probíhalo v závislosti na dehydrataci mikrodutin a následném zvýšení pevnosti materiálu až o dvacet čtyři procent. Vědec doložil stovky pokusů s nejrůznějšími tvary pyramid, prokázal také mumifikační a antiseptické účinky tvarových zářičů. Jak už jsem napsal výše, nejedná se o žádnou magii, ani nepodložená tvrzení. Ostatně - hladce oholená tvář hlavního oponenta, který celý jeden rok používal jedinou žiletku české výroby mluvila sama za sebe. Zpráva o vysoké úrovni české vědy se tak díky tomuto patentu dostala v padesátých letech do celého světa a jistě významně přispěla i ke značnému zájmu o české uprchlíky před komunistickým režimem. Pyramidy jsou oblastí natolik průkaznou a zajímavou, že jim v budoucnu zcela určitě vyhradím samostatnou stránku.