Zajímavosti

Vyjádření vedoucího Správy CHKO Kokořínsko

Reakce vedoucího Správy CHKO Kokořínsko na dotaz ohledně těžby dřeva v SPR Kokořínský Důl...

Po mém silvestrovském výletu do kokořínské přírody jsem se dotázal na Správě CHKO Kokořínsko, jaký význam má označovat určité území v CHKO jako Státní Přírodní Rezervaci, když v něm probíhá rozsáhlá těžba dřeva a původní účel SPR - ochrana stávající fauny a flóry je tak prakticky znemožněna, případně vážně narušena. Odpověď vedoucího Správy, Ing. Ladislava Pořízka s jeho souhlasem uvádím v tomto článku. Jakékoli komentáře pod článkem jsou velmi vítány a budou posuzovány jako cenné názory laické i odborné veřejnosti ke zmiňované problematice!





Dobrý den,
reaguji na Váš podnět a i na články Máme pro vás vstupenku a Reakce na Vstupenku, jejichž odkazy jste zaslal, tedy hlavně na Váš text. Se zveřejněním mé odpovědi samozřejmě souhlasím, píšu ji jako pracovník státní správy a ta by měla být skutečně veřejná. Jen žádám o zveřejnění odpovědi celé.


Zatím neznám konkrétní situaci těžby za Vojtěchovem u údolí Bílých skal, to teprve Správa prověří, je však pravděpodobné, že se bude jednat o záležitost podobnou jako případy diskutované ve Vašem článku. Jsem velmi rád, že na něj byla reakce "nestranné" osoby, pokud tak mohu nazvat studentku lesnictví. Její odpověď velmi dobře vysvětluje několik právních i odborných aspektů lesnické činnosti, tedy i těžby, a já tak nebudu napsané již opakovat. Spíše tedy několik poznámek z pohledu ochrany přírody.


Značná část lesů v CHKO má statut hospodářského lesa. Není tedy popřena produkční funkce lesa, protože ta zcela nepopírá ostatní funkce ekologické. Místo pojmu těžba můžeme použít pojem obnova lesa, a chápat ho jako dlouhodobější proces, ne záležitost vykácení lesa, odvezení dřeva a přípravy na novou výsadbu. To je ta nejméně estetická a v podstatě destruktivní činnost. Po ní ale následuje výsadba nového porostu, péče o něj, zprvu nutně intenzivní a posléze ustupující v souvislosti s dospíváním porostu. Je to velmi dobře popsáno v reagujícím článku. Lesy v CHKO nejsou pralesy, CHKO není území bez člověka, dokonce ani přírodní rezervace není územím bez lidské činnnosti. CHKO je územím, kde by lidská činnost měla být šetrná vůči přírodě, krajině, kulturně-historickému, přírodovědnému i estetickému významu a poslání místa. Co je ještě přijatelné se dosti často špatně vymezuje. Např. rozježděné lesní cesty jistě neodpovídají předchozím požadavkům, ale jak dřevo (o jeho přednostech bylo psáno) dostat z místa těžby? Koně vše nezvládnou (i když by jich mohlo být v lese více), jestli je nechceme strhat nebo mít v lese mnohaspřeží (to je praktický nesmysl). Takže nastoupí traktory, které na měkčích místech (třeba nezamrzlých) změní místo k nepoznání. Řešení? Čekat na suchou nebo zamrzlou půdu. Sucho je zpravidla v létě a to by škody na přírodě (té živé) byly mnohonásobně větší. A mrazu také neporučíme. Můžeme také všude postavit zpevněné cesty, asfalt, beton nebo aspoň kamení. A to asi také nechceme. Takže současná praxe, kdy po těžbě se poškození dá do pořádku, je relativně přijatelným zlem. Samozřejmě se nezastávám excesů a už vůbec ne těžařů, kteří odvezou dřevo a slehne po nich zem. Každý rok, s nárůstem těžby v zimním období, máme řadu podobných podnětů, které kontrolujeme a sledujeme nápravu nepříznivého stavu. Ví to vlastníci lesa, v problémových případech se to dozví i těžaři (někdy je třeba i oficiálně věc projednat, stanovit způsob a termín nápravy apod.) a v ojedinělých případech padne i pokuta, ale to musíme prokázat konkrétní poškození přírody, např. chráněných rostlin či živočichů.


Dalším problémem je hospodaření na borových stanovištích. Borovice lesní je místní přirozenou a také hospodářsky významnou dřevinou. Jenže obnova borovice, jak vyplývá z její podstaty pionýrské dřeviny (osidluje v první fázi uvolněná stanoviště ), je nejlepší na volném, osluněném prostoru (rozdíl oproti jiným dřevinám). Proto téma výběrného způsobu hospodaření či maloplošných obnovních prvků v borovém hospodaření je věcí diskutovanou bez jednoznačného závěru, že se jedná o vhodný způsob. To se týká samozřejmě porostů, u nichž předpokládáme produkční funkci, něco jiného je např. les ponechaný samovolnému vývoji v PR Kostelecké bory nebo lesy, kde by borovice neměla být hlavní dřevinou.


Zároveň si musíme uvědomit, že i paseka je pro přírodu přínosná. Na volném prostoru a později v mladém porostu (nejlépe mezerovitém, alespoň po okrajích) se vytváří životní prostor pro organismy, které ve starém, zapojeném porostu nenajdete. Je to řada rostlinných, ale zejména živočišných druhů (např. hmyz, motýli), mnohdy běžným člověkem nevnímaných. Pestrost živé přírody (biodiverzita) je vázána na pestrost stanovišť, tedy krajinná mozaika je pro ni nejlepší a jedním z prvků té mozaiky je i lesní paseka (tedy ne přímo v době těžby, ale následně). Paradoxně i v kalužích ve vyjetých kolejích se nejraději rozmnožuje třeba chráněný čolek horský. Na nezarostlých (odkácených) skalách hnídí například sokol. Takže opět - svět není černobílý.


Další zajímavostí je, že dnes těžené porosty při velikosti pasek ze zákona do 1 ha, na Kokořínsku však zpravidla výrazně menších, byly zakládány na několikahektarových výměrách. Takže před sto lety jsme zde měli třeba pěti až desetihektarové paseky zaujímající třeba celou jednu stranu údolí, ve svahu s nakopanými řádky. Z dnešního pohledu nepřijatelné, tehdy běžné a přece přírodu nezničující. Přes to všechno byla příroda tehdy daleko bohatší.


Trochu mě jako ekologovi vadí pozornost upjatá k lesu. Samozřejmě, že les si ochranu a pozornost zasluhuje, ale společenská situace je taková, že klasický vysoký les není ve své existenci ohrožen. To však neplatí pro mokřadní louky (kdo je seká kromě ochranářů?), suché stepní trávníky (nic tam neroste, tak to aspoň zalesníme), aleje a sady vysokokmenů ovocných stromů (kdo by lezl na žebřík) či v poslední době mezi ochranáři diskutovaný "jiný" les (nízký či pastevní). Ačkoliv jejich zánik (již proběhlý či hrozící v řádu několika málo desítek let) znamená i konec mnoha rostlinných i živočišných druhů, ohlasy veřejnosti jsou minimální. Velmi často mám dojem, že představa přírody spočívá u veřejnosti ve vysokém lese, což je velmi zjednodušující pohled.


Samozřejmě s Vámi souhlasím, že právě stát (tedy státní podnik Lesy České republiky hospodařící se státním majetkem) by měl být vzorem pro šetrné hospodaření v lesích a podobné případy mu nečiní dobrou vizitku. Jsem rád, že jste se nyní obrátil na Správu CHKO, která ve věci alespoň něco může učinit (viz výše), i když není orgánem státní správy lesa (zde právo rozlišuje ochranu lesa a ochranu přírody včetně různých institucí dokonce podřízených dvěma různým ministerstvům) a udělejte to i příště. Je potřeba zdůrazňovat i veřejně - rekreační funkce lesa (a krajiny v CHKO), protože s těmito názory Správa u jiných subjektů nenachází vždy pochopení.

S pozdravem

L. Pořízek



Autor: Ing. Ladislav Pořízek | Počet komentářů: 1 | Sdílet na: | | |


Napsat komentář

(Registrace nového uživatele)

  *Napište číslicemi jednadvasedm:


  *Jméno:


  Heslo: (Pouze pro registrované)


  *Titulek:


  *Text zprávy:




22.3.2008 10:55
Titulek: CHKO Kokořínsko

Od: Marek Bonovosk


V CHKO Kokořínsko se vůbec dějí věci. Chystám se v ní stavět a do stavebního povolení má co mluvit i CHKO a její kritéria. Stavba domu: jediný možný tvar stodola se vším co k tomu patří, nebudu se zbytečně rozepisovat. Když přijdu do jakékoli stavební firmy se žádostí o úpravu jejich typového projektu podle kritérií CHKO, řeknou mi: to vám mohli dát rovnou hotový projekt.
Ale já jsem vděčný, myslím si, že na tom, aby stavby zapadaly do kontextu ostatních mnohem starších - není nic v nepořádku, alespoň mám jistotu, že mi za plotem nikdo nepostaví palác.
Jenomže mám? NEMÁM. Až budete někdy parkovat pod hradem Kokořín, zkuste se vydat opačným směrem než na hrad. To, co po cestě uvidíte vám vezme dech. Nebo se zastavte na Harasově a prohlédněte si ten srub, co tam vzniká. Ne, tady si Správa musela s rukou v nadité kapse zakrýt tvář, jiné vysvětlení nemám...
Bodejť by z volby prezidenta na Hradě nečišel Balkán, když ho vidíte všude kolem sebe. Tfuj.
Jsem zvědavý, zda se se mnou skutečně


Diskuse - hlavní str.

Diskuse o energiích  Diskuse o astrologii  Diskuse o Tarotu  Diskuse o léčení, mystice




Související články:

Svépomocné řešení aktuální máslové krize (27.9.2017 18:13)
Léčení Alzheimerovy choroby (26.6.2017 20:52)
Změny na Oranžových stránkách (13.3.2017 16:52)
Zázrak české farmacie v praxi (29.1.2017 18:34)
Nedobrovolný kurs přežití ve volné přírodě (7.11.2016 18:48)
Skrytá rizika energetických nápojů (1.11.2016 15:29)
Zánět močových cest a přírodní farmacie (23.10.2016 17:35)
Těžké nemoci a konopí (14.10.2016 14:19)
Náboženství a fanatismus v praxi (29.9.2016 20:56)
Jak jsem hledal brýle pod vodou a jak to dopadlo (30.5.2016 14:34)
Změny na Oranžových stránkách (27.5.2016 11:21)
Jak (ne)léčit rakovinu (20.3.2016 10:34)
Jak na chřipku II. (17.11.2015 12:29)
Čínská medicína - ano či ne? (17.11.2015 11:20)
Dobročinná, (nejenom) vánoční sbírka (11.12.2014 12:13)
Jak účinně (a nesmyslně) zkrátit život vašeho morčátka (18.6.2014 21:06)
Jak na kuří oka? (3.2.2014 21:25)
Chce to klid a nohy v teple (3.2.2014 21:21)
Jak na tělesnou termogulaci? (26.1.2014 21:12)
Oranžové stránky miliónové:-) (3.1.2014 22:03)
Jak na lehké vyčištění těla po Svátcích? (1.1.2014 21:10)
Stáří a choroby (5.12.2013 21:21)
Když nám příroda dává mat (29.9.2013 12:01)
Neobvyklé setkání na staré E55 (24.8.2013 10:06)
Odpovědi na dotazy čtenářů v komentářích - k 15.6.2013 (15.6.2013 20:16)
Poděkování za pomoc dětskému domovu (19.12.2012 22:08)
Malá vánoční pomoc opuštěným dětem (22.11.2012 19:48)
Úplněk 31.8.2012 (1.9.2012 14:53)
Léčivé vzpomínky (25.8.2012 17:03)
Když udeří mrazy... (9.4.2012 18:34)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.7.2011 (7.1.2012 12:20)
Jak správně vyprat péřový spacák... (27.11.2011 18:09)
Teplický léčitel Jaroslav M. Pešek (3.7.2011 16:39)
Putování s pejskem (1.3.2011 21:07)
Úplněk 24.8.2010 (27.8.2010 07:25)
Reakce na komentáře čtenářů k 1.3.2010 (6.3.2010 12:54)
Klidně bych tam své dítě nechala (28.2.2010 11:34)
Až jednou budete umírat... (5.12.2009 11:04)
Já tu knížku ale opravdu potřebuju!! (31.5.2009 19:01)
Fotogalerie autora Oranžových stránek (3.4.2009 21:22)
Měla si tu blbou krávu poslat do prdele... (7.3.2009 10:08)
Magie Vánoc (20.12.2008 22:01)
Jaká je současná úroveň slušnosti a úcty k hodnotám v "malém českém rybníčku" ? (4.12.2008 21:23)
Myška (28.3.2008 15:18)
Jak jsem kupoval zrcadlovku (25.3.2008 21:13)
Svět není černobílý (19.12.2007 14:42)
Poslední jízda na trati č. 132 (14.12.2007 18:36)
Máme pro vás vstupenku... (22.6.2007 14:44)
Lze léčit neplodnost astrologickými metodami? (25.1.2007 20:20)
Jak se dají zdarma pořídit svaté obrázky... (29.12.2006 19:08)
Magicko-astrologický závod ve Staré Praze (21.11.2006 20:02)
Záchrana potápěče na volném moři po ztrátě vztlaku (28.9.2006 20:11)
Zvláštní setkání pod vodou (1.8.2006 14:44)
Zajímavosti o toxoplasmóze (24.4.2006 18:03)
Ptačí chřipka - hrozba nové pandemie? (6.3.2006 15:29)
Faraónův holící strojek (2.12.2005 13:54)
Nebojte se Nostradama (2.12.2005 13:40)
Backster efekt (2.12.2005 13:33)
Éčka v potravinách (2.12.2005 11:30)
Deodoranty vs antiperspiranty (2.12.2005 11:11)
Chřipka - opravdu trvá devět dnů? (1.12.2005 19:23)