Příroda

Koniklec otevřený (pulsatilla patens)

Nyní je pravděpodobně poslední příležitost spatřit tento kriticky ohrožený druh v květu

Koniklec otevřený je velmi vzácná, neobvyklá a krásná rostlina, značně choulostivá na vlivy okolního prostředí a náročná na podmínky, ve kterých se vyskytuje. Pravděpodobně jsme v Evropě již jedinou zemí, kde jej ještě můžete spatřit, jeho stavy se totiž v posledních dvaceti letech dramaticky snížily. Vyskytuje se na několika málo místech v Českém Středohoří, přičemž nejvýznamnější lokalitou byl vždy Dlouhý Vrch u obce Hlinná.



Při svém včerejším fotografování třech rozkvetlých rostlin jsem zažil zvláštní setkání. Právě jsem utíkal k nastavenému fotoaparátu, protože se momentálně ukázalo Slunce, jinak schované za mraky, které byly předzvěstí blížící se okluzní fronty, když mi do cesty vstoupila drobná paní s pejskem. Zasmála se mému tempu, já jsem zhotovil několik záběrů koniklece v hezkém večerním světle a potom jsme si chvíli povídali, ukázal jsem jí také dva nádherné exempláře, které jsem našel stranou od cesty na kameni a paní mi vyprávěla příhodu z jejího dětství, kerou zažila přímo na tomto místě. Ještě jako malá holčička přišla na jaře na Dlouhý Vrch a chvíli po ní se tam objevil starší muž, doprovázený postarší paní, velmi důstojného vzhledu, oblečenou v dlouhém kožíšku a s kloboukem na hlavě, vypadala prý trochu jako z jiné doby. Oba mluvili německy, pán byl ale Čech, který dotyčnou paní na lokalitu přivedl. Vznešeně vypadající dáma poklekla s užaslým výrazem k rozvinutým květům a potom začala plakat dojetím. Byla to baronka von Zeppelin, vdova po známém vynálezci vzducholodě, nadšená floristka, která přijela ze Švýcarska podívat se speciálně na český koniklec otevřený.


V sedmdesátých letech minulého století rostly na Dlouhém Vrchu tisíce trsů konikleců na stovkách metrů čtverečních. Ani bežná pastevecká činnost (zejména ovce) tuto populaci nikdy neohrožovala. Stav se však začal dramaticky měnit již v devadesátých letech minulého století a před deseti lety by se daly poslední koniklece otevřené, rostoucí na Dlouhém Vrchu, doslova spočítat na prstech. Na snižování jeho stavu se podepsaly nejenom změny klimatu a zhrošení ekologické situace, ale také bezohlední lidé, kteří se jej pokoušeli (a dodnes pokouší) vyrýt a přenést (pravděpodobně) na své skalky. Tato nezákonná činnost je však navíc zcela zbytečná a bezúspěšná, protože Pulsatilla patens má velmi hluboké kořeny, které je naprosto nemožné získat vcelku z půdy, ve které roste (čedičový štěrk a valouny). Proto při pokusu o vyrytí této velmi vzácné rostliny VŽDY dojde k jejímu zahubení!!! Je však také nutno připomenout, že citlivost na změnu prostředí je u tohoto koniklece natolik výrazná, že by přemístění těžko přežil i v případě, kdyby se jej podařilo získat i s kompletním kořenem. Tato vlastnost bohužel znemožňuje jeho případnou záchranu prostřednictvím přenesení sazenic z jiné lokality.


Předloni celou populaci koniklece otevřeného na Dlouhém Vrchu spásly ovce a mufloni, loni jsem se v době jeho květu na lokalitu nedostal, ale letos se mi zde podařilo nalézt POSLEDNÍ TŘI rostliny. Poslední také proto, že se opět někdo díky neznalosti pokusil několik rostlin odcizit a tak je spolehlivě zlikvidoval. Pouze několik hlubokých děr ve svahu svědčí o návštěvě lidí, kterým jde zřetelně pouze o vlastní zisk a prospěch, aniž by možná tušili, že tak zabíjí jedny z doslova posledních těchto dosud žijících květin, protože ty jim doma zcela spolehlivě uhynou!


Státní ochrana přírody v minulých letech postavila okolo Dlouhého Vrchu plot, který měl zamezit přístupu domácí i divoké zvěře, ten však letos na několika místech spadl. Na mé mailové urgence nikdo z ochranářů nezareagoval a nikdo nezvedal ani telefony, v sobotu jsme tedy s mojí dcerou plot velmi provizorně opravili a chybějící místa nahradili v několika vrstvách bytelnou prádelní šňůrou, která by měla být pro větší zvířata stěží průchodná. Není to ale systémové řešení, to by vyžadovalo spíše brigádu pro více dobrovolníků a zpevnění plotu na čtyřech poškozených místech plus obnovení původních vrátek na přístupové stezce.


Pokud chcete ještě letos (a bohužel možná naposledy) koniklec otevřený spatřít v květu, máte na to zhruba pět dní. Zaparkujte auto ve Lbíně nad Litoměřicemi, nejlépe nad obcí u místní pily, jděte ještě asi sto metrů po silnici do kopce a pak odbočte doleva na polní cestu, vedoucí okolo rybníčku. Pokračujte po cestě vzhůru, šikmo doleva po louce vzhůru až k rozhraní lesa a travnaté roviny. Zde se vydejte přes louku mírně doleva, orientačním bodem je myslivecký posed ve tvaru boudy, viditelný již zespodu. Vlevo od posedu se pak nachází oplocený Dlouhý Vrch. Opatrně překročte natažené šňůry a pozorně jděte po stezce až téměř na konec rovného hřebene. V dolíku u hřebene se po pravé straně nachází dvě rostliny, které nyní plně kvetou. Ještě před nimi je vlevo malý trs přímo u cesty, buďte opatrní, ať na něj nešlápnete! Pod dvěma kvetoucími konikleci můžete ještě sejít po prudkém svahu o zhruba patnáct metrů (směrem k obci) a tady rostou na kameni dva nádherné exempláře. Prosím - nepoškozujte je a nedotýkejte se jich! Každý mizející biologický druh má nevyčíslitelnou cenu a navíc tento si vážně nemůžete odnést, nepřežil by to! Podívejte se pozorně na jeho křehkou krásu a považujte tento zážitek za opravdu mimořádný, nic podobného ze vám zřejmě nikde jinde nepodaří! Uvědomte si, že máte před sebou opravdový přírodní klenot, který vám příští rok již nemusí podařit spatřit ani zde, ani kdekoli jinde...

Utrhl jsem květinu a ona mi zvadla. Chytil jsem motýla, ale on brzy zemřel.
Až pak jsem pochopil, že je třeba dotýkat se krásy srdcem...

John Lennon



Autor: Zbyněk Slába | Počet komentářů: 4 | Sdílet na: | | |


Napsat komentář

(Registrace nového uživatele)

  *Napište číslicemi jednadvasedm:


  *Jméno:


  Heslo: (Pouze pro registrované)


  *Titulek:


  *Text zprávy:




7.6.2008 21:24
Titulek: diky

Od: Libor


Diky za clanek, diky za alespon pokus o opravu plotu.
Kde jsou konce snah EU o ochranu vcacnych rostlin ...?
Z Bruselu zdravi do vlasti,
Libor Klapal

21.6.2008 20:57
Titulek: Re: diky

Od: Zbynek Slaba


Bohužel to byl jenom pokus, plot už opět leží a náš provizorní někdo rozřezal. EU chrání hlavně stavaře a dopravu, rostliny obávám se nikoho nezajímají, stejně jako hlubší hodnoty a kultura jednotlivých členů. Ale čemu se divit, když to nezajímá ani dotčené národy

15.10.2008 22:18
Titulek:

Od: čejny


To je moc smutný článek, je mi z toho dost ouzko... po přečtení jsem si vyhledala nějaké informace, tento koniklec se snad podle všeho vyskytuje i na několika málo dalších lokalitách, na Slovensku je pak v kategorii také chráněné, ale ne tolik (jako u nás) ohrožené rostliny, takže aspoň někde je na tom jeho populace lépe - zatím....

jukněte na: botany.cz/cs/pulsatilla-patens/ />
čejenka.

16.2.2011 18:16
Titulek:

Od:


Jsem rád, že mi jich pěkných pár desítek každoročně vyrůstá kousek od domova....


Diskuse - hlavní str.

Diskuse o energiích  Diskuse o astrologii  Diskuse o Tarotu  Diskuse o léčení, mystice




Související články:

Noc v závějích (16.1.2017 11:14)
Přírodní park Úpor (7.1.2017 16:29)
Pět příjemných zimních výletů (8.5.2013 21:34)
Po železniční trati č. 097 z Lovosic do Teplic pěšky (29.8.2008 21:17)
Silvestrovská noc a divoké husy (4.1.2008 10:57)
Na kole k bráně do pekel (29.4.2006 15:17)
Krušnohorská jarní běžecká padesátka (23.3.2006 15:09)
Na sněžnicích krušnohorskými pláněmi (3.3.2006 20:23)
Na sněžnicích na Železnou horu (14.2.2006 08:03)
Silvestr v kokořínské přírodě (3.1.2006 10:51)
Večer na Budči (3.1.2006 10:17)
Kokořínský okruh ze Střezivojic (30.12.2005 17:09)
Krušnohorské pláně v létě (30.12.2005 16:55)
Veliká Javorina (30.12.2005 15:07)
Skalní město v Tisé u Děčína (30.12.2005 14:42)
Krušné hory v dešti (30.12.2005 13:10)
Kacanovy - skalní reliéfy v Českém Ráji (30.12.2005 11:06)
Tři významné turistické cíle v Liberci (30.12.2005 08:38)
Zimním Kokořínskem (29.12.2005 17:46)
Boreč - zelené rostliny na sněhu (29.12.2005 17:19)
Podzimní nálady na Kokořínsku (29.12.2005 16:52)