Příroda

Kacanovy - skalní reliéfy v Českém Ráji

Skalní reliéfy okolo Kopicova statku v Kacanovech

Kacanovy jsou malá a spíše rekreační vesnička na kraji krásné přírodní rezervace - Českého ráje. Zajímavé jsou zejména skalními reliéfy, které v průběhu let 1939 až 1978 vytesal do okolních pískovcových skal místní sedlák Vojtěch Kopic. Přečtěte si záznam autentického rozhovoru s jeho dcerou, který natočila Česká Televize v dokumentu nazvaném "Příběh pískovcových skal":



Kopic se narodil poblíž Havlíčkova Brodu. Hrál na varhany v kostele na Hrubé Skále. Na Hromnice, když kopal studnu, ho to zachránilo. Váhal, jestli má do kostela jít. Když se pak odtud vrátil, část výkopu - několik metrů se utrhla, bylo by ho to jistě zasypalo. První sochy začal tesat v roce 1939 - sv. Václava a Masaryka. Lva vytesal poté, co se byl podívat v ZOO ve Dvoře Královém. Zjistil, že nechal málo kamene pro hlavu a tak jí musel doplnit betonem. U reliéfu varhan udělal i svůj autoportrét. Galerii chtěli po válce zakázat, že prý hyzdí skály. Na Kopicův statek byl proud zaveden až v roce 1962. Kopic doma zakazoval věšení záclon, kvůli světlu. Hodně četl, vesnickou knihovnu o 1200 svazcích přečetl celou. Když soused spravoval střechu, svázal mu 600 slaměných došků. Hrát se naučil sám. Otec mu to totiž zakazoval, že prý muzikanti jsou lumpové. Hrál na varhany v kostelích, hlavně pak na Hrubé Skále. Často hrál na harmonium. Když oral s kravami na poli a kolem šli rekreanti z Hrubé Skály, nechal krávy kravami a šel jim zahrát na harmonium.
  K výročí Národního Divadla chtěl ještě udělat sérii soch, stihl však už jen jedinou - Libuši. Hned po jejím dokončení v roce 1978 zemřel. Hrob má v Kacanovech. Při pohřbu bylo nejdříve moc ošklivo, pak se ale počasí změnilo, svítilo slunce a létaly včely.



Na fotografiích je vidět Kopicův statek, který teď patří soukromé osobě a ta zásadně nepouští na svůj pozemek žádné lidi, proto jej není možné vyfotografovat z větší blízkosti. Na levé je reliéf Svatého Václava, první výtvor, který se v kacanovském skalním městě v roce 1939 objevil.


Do Kacanov jsme přijeli s Jardou po skákacím dni v Mnichově Hradišti a původně jsme měli pokračovat do Jablonce, kde jsme měli domluvený nocleh u jeho sestry. Ta však byla na návštěvě právě v Kacanovech a krásná roubenka nás zlákala tak, že jsme využili nabídky noclehu. Musíte uznat, že vnitřek roubenky dýchá pohodlím a je velice útulný. Pohled ze dveří chaty brzy ráno byl ostatně také velmi zajímavý. Okolo domku jsou šťavnaté louky plné jetele a tudíž i včel. Sandály tak nejsou vhodnou obuví pro toulky ranní rosou. Na Kacanovy je hezký pohled i z polí nad vesnicí, krajina je tu typicky česká.


Vojtěch Kopic byl vlastenec a tak tesal do pískovců především národní motivy. Na obrázcích vidíte Komenského a Masaryka, symboly české státnosti a úspěchů. Zejména léta nesvobody za druhé světové války musela být pro svérázného sedláka značně krušná, i když o padesátých letech si také nedělám žádné iluze. Reliéfy jsou ve skalním městě dobře přístupné, cesta k nim je poměrně široká a dobře schůdná. Na levé dolní fotografii je stezka, vedoucí na malý skalní můstek, který po válce postavil soused pana Kopice. Pro nedostatek světla jsem ho ale nemohl vyfotografovat. Poblíž cesty je reliéf Cyrila a Metoděje, velmi výrazně vytesaný.


Cestou k můstku mě zaujal reliéf Horymíra na věrném Šemíkovi. Jak jsem si ho tak zaujatě prohlížel, vyděsil mě lev, zákeřně umístěný za rohem skály tak, že jsem ho uviděl na poslední chvíli. Skleněné oči vypadaly v lesním šeru obvzláště hrůzostrašně a prvotní dojem byl dokonalý.


Les je poměrně příjemně vlhký a čistotu okolního protředí svojí přítomností názorně demonstrují žáby ropuchy, které jsou přes svojí neoblíbenost a nepříliš vábný vzhled dokonalým indikátorem čistého životního prostředí. Roubenka na snímku vpravo dole má zajímavou historii. Pozemek s polorozpadlou chatou zakoupili nějací lidé k rekreačnímu užívání, ovšem netušili, že při opravě musí zachovat původní ráz. Chvíli zkoušeli domek rekonstruovat, ale po opakovaných problémech jej prostě strhli a postavili roubenku znovu, úplně novou a z nového materiálu. Vypadá velice stylově.


Když jsme vyšli z lesa, zaujalo mě malé čisté jezírko s leknínem. Myslím si, že protředí je v Českém ráji opravdu mimořádně čisté. Ropuchy jsou v naší zemi poměrně vzácné, ale tady je potkáte doslova na každém kroku. Kacanovy jsou i dobrou křižovatkou turistických cest, vhodné i pro cyklisty. Výlet do skalního města s reliéfy vám mohu jen doporučit a myslím si, že se vám tu bude líbit.

Kacanovy z pole na skalami komenský Masaryk Cesta nad reliéfy

Horymír Kamenný lev Ropuška Roubenka sousedů Leknín



Autor: Zbyněk Slába | Počet komentářů: 1 | Sdílet na: | | |


Napsat komentář

(Registrace nového uživatele)

  *Napište číslicemi jednadvasedm:


  *Jméno:


  Heslo: (Pouze pro registrované)


  *Titulek:


  *Text zprávy:




29.4.2008 22:52
Titulek: Historie obce Kacanovy

Od: michal


na www.kacanovy.cz


Diskuse - hlavní str.

Diskuse o energiích  Diskuse o astrologii  Diskuse o Tarotu  Diskuse o léčení, mystice




Související články:

Noc v závějích (16.1.2017 11:14)
Přírodní park Úpor (7.1.2017 16:29)
Pět příjemných zimních výletů (8.5.2013 21:34)
Po železniční trati č. 097 z Lovosic do Teplic pěšky (29.8.2008 21:17)
Koniklec otevřený (pulsatilla patens) (1.4.2008 16:50)
Silvestrovská noc a divoké husy (4.1.2008 10:57)
Na kole k bráně do pekel (29.4.2006 15:17)
Krušnohorská jarní běžecká padesátka (23.3.2006 15:09)
Na sněžnicích krušnohorskými pláněmi (3.3.2006 20:23)
Na sněžnicích na Železnou horu (14.2.2006 08:03)
Silvestr v kokořínské přírodě (3.1.2006 10:51)
Večer na Budči (3.1.2006 10:17)
Kokořínský okruh ze Střezivojic (30.12.2005 17:09)
Krušnohorské pláně v létě (30.12.2005 16:55)
Veliká Javorina (30.12.2005 15:07)
Skalní město v Tisé u Děčína (30.12.2005 14:42)
Krušné hory v dešti (30.12.2005 13:10)
Tři významné turistické cíle v Liberci (30.12.2005 08:38)
Zimním Kokořínskem (29.12.2005 17:46)
Boreč - zelené rostliny na sněhu (29.12.2005 17:19)
Podzimní nálady na Kokořínsku (29.12.2005 16:52)