Vzpomínka na skvělého člověka s darem od Boha
Počátek devadesátých let, k začínajícímu léčiteli p. Peškovi přichází zoufalá mladá matka s dítětem, které má na krku veliký, zhoubný nádor. Léčitel přemýšlí, co by měl udělat a v tom okamžiku slyší v hlavě tichý hlas: "udělej si kříž, z čehokoli tě napadne. A potom dítěti křížem objížděj okolo krku!" Pan Pešek v kanceláři nic vhodného nemá, vychází tedy ven a dělá kříž z vysoké trávy pod oknem. Pak dle pokynu pohybuje s křížem kolem krku nebohého děcka. Nádor se zmenšuje doslova před očima. Šťastná maminka pláče radostí a léčitel je sám v šoku z toho, co se právě stalo.
|
O mnoho let později. Mladá žena se ráno budí s poruchami stability, dostává závratě a stav se dále zhoršuje. Odpoledne jí přítel odváží do nemocnice, kde jí okamžitě hospitalizují na neurologii. Vyšetření nejprve nic neprokazuje, ale dotyčné je stále hůře. Vyděšený partner volá v neděli večer panu Peškovi, který zvážní a rychle si ho zve k sobě domů. Diagnostikuje nádor na mozku a ihned se pouští do léčení. Zjišťuje, že na dotyčnou se "nabalila" duše jejího otce, při návštěvě hřbitova a odvádí duši do Světla. Provádí korekci situace, vyrovnává energie a ženě se okamžitě ulevuje. Pozdější MR potvrzuje nádor, který se dále zmenšuje, až po nějaké době úplně zmizí. Zhruba po roce se novotvar objevuje znovu a léčitel je nyní dokáže zmenšit ze třech centimetrů na sedm milimetrů. Známý vojenský neurochirurg později vztekle zavrčel, že "v té Motole neumí pořádně udělat ani blbou rezonanci". Netušil, jak zásadně se mýlil.
Mladý pár, kterému pan Pešek pomohl s nemocným dítětem, se dozvídá, že jejich mladý příbuzný ošklivě havaroval na motorce. Ta na něj navíc při pádu spadla a způsobila mu těžká, vnitřní zranění. Motorkář leží v nemocnici a lékaři nejsou schopni zastavit vnitřní krvácení. Volají tedy rodině, aby se raději dostavila do nemocnice. Mladá paní dostává nápad a volá léčiteli. Ten okamžitě reaguje a říká, že nešťastného mladíka k sobě táhne jeho dávno zemřelý strýc, se kterým má společnou karmu. A říká, ať se mladá žena v nemocnici postaví za hlavu dotyčného a pak hned zavolá na mobil. Jakmile to dotyčná udělá, pacient náhle dostává barvu do tváří, otevírá oči a krvácení se zastavuje. Od té doby je mu stále lépe a nebezpečný stav se již neobjevuje. Lékaři udiveně kroutí hlavami a konstatují, že takový obrat nečekali. Dokonalá ukázka přesné léčby na dálku! Pan Pešek byl skromným člověkem s opravdovým darem od Boha. Nikdy jsem přesně nepochopil, jak to všechno dělal, i když asi tuším. Ale snažil se pomoci opravdu každému, nikoho neodmítl, pořádal i kursy, napsal knihu Devět klíčů. Zpočátku mu člověk mohl volat prakticky kdykoli. S postupujícím věkem si pak moudře začal na víkend a noci vypínat mobilní telefony, aby si také odpočinul. Kdykoli jsem si nevěděl s někým rady, tak jsem ho posílal do Teplic. A lidé byli většinou spokojení. Nikdy mě nepřestávalo překvapovat, jak úžasné měl výsledky a co všechno dokázal. Byli jsme přátelé, občas jsme se sešli na "pokec", jezdili jsme na výlety na kolo, s Rybami jsem si vždy dobře rozuměl. Ještě nedávno jsem k němu stačil poslat dva klienty, kterým pomohl, jako obvykle, se svým skromným úsměvem. To vše je již bohužel minulostí. Pan Pešek zemřel náhle, dne 23.7.2019, v plné síle a zdraví. Jardo, děkuji Ti moc za všechno! Za léčení mé i mých přátel a klientů, za záchranu jejich životů, za obětavou pomoc, za naději a za změnu! Nikdy na tebe nezapomenu! |