První se týká vztahu ke zvířatům. Pracujeme na vztahu matky a dcery, protože dcerka má nepříjemné psychosomatické potíže a jejich vztah jsme našli, jako klíčovou příčinu. Po rozkrytí okolností zjišťujeme, že v minulosti byly tyto dvě ženy velmi dobré kamarádky a došlo ke kritické situaci - jedna z nich se před zraky druhé nečekaně a velmi rychle utopila v řece. Duše utopené ženy pak trpěla pocitem výčitek vůči kamarádce, protože jí nepomohla a v současném životě jí tak podvědomě neustále "trestá" a snaží se jí řídit život po svém, což dotyčná samozřejmě špatně snáší. Takže jsme provedli odpovídající korekční metody pro to, aby kdysi utopená duše dokázala na podvědomé úrovni pochopit příčiny svého současného vztahu a změnit vzorec myšlení. Následně nás napadlo, podívat se na příčinu tragické smrti. Zjištění? V předchozím životě byla dotyčná bohatým farmářem, který ale měl absolutně nulový vztah ke zvířatům a často je nechával umírat v otřesných podmínkách, protože jich měl hodně a jejich osud mu byl naprosto lhostejný. Vytvořil tak obrovské množství negativních emocí týraných, bezbranných zvířat a v dalším životě se na něj za to snesl karmický trest, ve formě tragické smrti vodou. Přiznám se, že jsme se na to oba dívali značně překvapeně. Poučení - chovejte se ke komukoli tak, abyste mu neubližovali. Je li na vás někdo závislý, dejte mu maximum, co dát můžete. Vyplatí se vám to!
Druhý poznatek pro změnu šokoval mě, protože mě objasnil souvislosti, které jsem nikdy nebyl schopen pochopit. Kdysi jsem byl ženatý a bývalá žena byla pro mě v mnoha věcech absolutně nelogická. Jedna z věcí, která mi vůbec nebyla jasná, byl její zuřivý boj proti tomu, abych změnil práci. Dalo by se ještě pochopit, že se jí nelíbila nabídka v Praze, kde byl sice šestinásobný plat, ale zároveň také pracovní cesty po polovině Evropy. Nicméně naprosto stejným způsobem se stavěla i ke změně místa v rámci podniku, kdy jsem si pomohl o téměř trojnásobek současného výdělku a v podstatě se jí tato změna naprosto nijak netýkala. Přesto však byly doma každodenní hysterické scény, ve smyslu že "jsem naprosto nezodpovědný a určitě jí chci časem opustit, díky nové práci nebudu vůbec s nimi" atd. Pravdu měla v jedné věci - žít s ní nebylo únosné a časem jsem vztah rozchodem vyřešit musel. Ale s prací to nesouviselo. Dnes jsme se podívali na některé věci z minulosti a pozor, kamarádka nevěděla o mé minulosti vůbec nic, nikdy jsme o tom nemluvili. Podívala se tedy hluboko do minula a sama potvrdila, že jsem kdysi už s touto ženou byl a opustil jsem jí, protože jsem se vydal cestou víry a stal se knězem. Překvapení přišlo vzápětí, kdy mi mé "médium" k naprostému úžasu řeklo následující věc: "ty jsi je ale původně neopustil kvůli víře, žili jste ve strašné bídě, nemohl jsi se na to dívat a šel jsi vydělat peníze do jiného okresu. Byl jsi úspěšný, ale ona to vůbec nepřijala ani přesto, že jsi jí dával peníze a už netrpěla s dcerou hlady. Brala to jako zradu, byla podezřívavá, žárlivá a vůbec nechápala, že jsi nějak peníze vydělat musel a v blízkém okolí to nešlo. Nakonec se váš vztah kvůli tomu rozpadl, ale ty jsi dělal jenom to, co jsi mohl." A byl jsem doma. Změna práce nám nesmírně pomohla i v tomto životě, ale absolutně jsem nechápal šílené, hysterické scény, které s ní souvisely. Po dnešku vím, že se jedná o traumata z minulosti a o nezpracované vzorce myšlení, které je potřeba řešit, protože svému "majiteli" přináší jenom škodu a trápení. Takže zatímco já jsem se profesně rozvíjel a rozvíjím, dotyčná je i přes vyšší vzdělání dlouhé roky bez práce a nikdy neměla uspokojivou pracovní pozici. Zkusíme se na ní příště podívat, ačkoli z její strany jsem v podstatě nepoznal nikdy nic jiného, než nenávist, žárlivost a naprosté nepochopení základních životních pravidel.
Proč o tom všem ale píšu? Nikdy se nic neděje bezdůvodně! Nejsme nevinnou obětí zlého osudu, to ani náhodou! Na všech svých problémech jsme intenzivně pracovali a nikdo je za nás nevyřeší! Co to znamená? Musíme se především sami vnitřně rozhodnout, že chceme jít dál a chceme si nechat pomoci. Bez toho je veškeré snažení marné. Potom můžeme obíhat lékaře, psychology a léčitele a nadávat, že máme "štěstí na neschopné blbce", ale opak je pravdou - ztrácíme čas, protože ve skutečnosti nechceme nic měnit, bojíme se nových věcí, stávající stav vnímáme jako "bezpečný", i když nám vůbec nic dobrého nepřináší. Změna je život, ale když sami nechcete, nikdo jiný jí za vás neudělá, tečka. Důležitá je vášeň, chtít to a přát si to, cítit se dobře v nové, vytoužené situaci, představovat si, považovat jí za vlastní. Pak se věci změní, potom vám může být pomoženo. Když se rozhodnete, všechno se spojí, aby vám pomohlo, tak je to jednoduché! Ale někdy je strašně těžké, přestat se vymlouvat a udělat i maličký krok ven z bludného kruhu. Jde to, jenom musíte vnitřně chtít, víc vlastně není třeba:-)
