Zjiątění zeměpisné polohy v ČR

V poslední době jsem zaregistroval značné zvýąení zájmu zejména o určení zeměpisné polohy pro výpočet horoskopu. Protoľe se jedná o zajímavé téma a můľe se prakticky pouľít i v daląích oblastech (turistika, plavba, autodoprava, létaní atd.), na této stránce bych rád velmi stručně zmínil základní informace o současných moľnostech navigace.

Nejprve trochu moľná nezáľivné, ale velmi důleľité teorie: Země je víceméně koule, by» na pólech poněkud zploątělá, ale z globálního a hlavně z navigačního hlediska jí můľeme bez obav za kouli povaľovat. Oběma zeměpisnými póly a zemským středem prochází pomyslná zemská osa, kolem které se Země otáčí. Na zemské kouli máme tzv. "rovník", coľ je kruľnice o průměru Země a se zemskou osou svírající úhel 90 stupňů. Rovník je tedy kruľnice o největąím průměru a rozděluje Zemi na jiľní a severní polokouli. Rovník se povaľuje za nultý stupeň a směrem na sever a na jih se od něj počítají tzv. "rovnoběľky", coľ jsou pomyslné vodorovné čáry (kruľnice o zmenąujícím se poloměru - čím dále od rovníku, tím menąí poloměr), rovnoběľné s rovníkem a na zemské polokouli (severní a jiľní) se nachází na kaľdém stupni devadesát severních a devadesát jiľních rovnoběľek. Rovnoběľky vidíme na mapce ČR jako vodorovné čáry, o hodnotě 49 aľ 51 stupňů. Systém rovnoběľek je tedy jasný a podívejme se na systém tzv. "poledníků". косметические наборы оптом


Poledníky jsou opět pomyslné kruľnice (s vľdy stejným poloměrem), svírající úhel 90 stupňů s rovníkem. Podobně jako rovník dělí zemskou kouli na dvě polokoule - jiľní a severní, poledníky jí dělí na západní a východní. Toto dělení "obstarává" tzv. "nultý poledník", který dle mezinárodní dohody prochází hvězdárnou v anglickém městě Greenwiche. Poledníky jsou číslovány od nultého směrem na východ i západ a jejich počet je 360 (360 stupňů). Rozeznáváme 180 západních a 180 východních poledníků. Naąe republika se nachází na severní polokouli a východní délce, systém rovnoběľek a poledníků vidíte poměrně zřetelně na obrázku pod tímto textem. Z tohoto obrázku by pro vás neměl být problém určit hrubou polohu kteréhokoli města na území ČR, pokud alespoň rámcově víte, kde se nachází. Vidíte tak, ľe například Praha má zeměpisnou polohu 50,05 severní ąířky a 14,3 východní délky. Brno pak 49,1 są a 16,4 vd. Tolik snad zejména pro ty z vás, kdo jste mi často psali maily s dotazem, jak správně určit polohu vaąeho města a nevěděli, jak na to:-) S desetinami stupňů si v případě astrologického programu nedělejte těľkou hlavu, protoľe nemají na přesnost vaąich výsledků ľádný podstatný vliv.

Trocha stručné historie:
Navigace je metoda prakticky stejně stará, jako doprava sama, tedy řádově několik tisíc let. Staří Summerové, Egyp»ané, Číňané, Řekové, Římané a daląí rozvinuté starověké civilizace pouľívaly v hojné míře zahraničního obchodu ke zkvalitňování své ekonomiky a nedílnou součástí tohoto obchodu byla samozřejmě doprava. Paralelně s vývojem dopravy se rozvíjela navigace, jejíľ úroveň a kvalita byla přímo úměrná úrovni vědy přísluąné starověké mocnosti. Úroveň znalostí terénu byla v dávných dobách poměrně nízká a například i staří Řekové věřili, ľe Země je plochá a vyskytují se na ní pouze tři kontinenty. Ostatně objevení Ameriky Kryątofem Kolumbem o tisíce let později nesvědčí sice právě o vynikajících komplexních zeměpisných znalostech té doby, nicméně vzhledem k neexistenci letecké dopravy a daląím okolnostem lze zejména tehdejąí mořeplavecké výkony povaľovat za kvalitní a to i při znalosti faktu, ľe za vyslovení správného názoru o tvaru Země se veřejně upalovalo na hranici jeątě v ąetnáctém století. Za zmínku snad jeątě stojí i fakt, ľe Vikingové byli na svých primitivních lodích v Americe dávno před Kolumbem, klasické a osvědčené starověké obchodní cesty, dlouhé tisíce kilometrů, se pouľívaly od vzniku lidstva a před znalostmi a schopnostmi dávných mořeplavců, kteří obepluli polovinu Tichého oceánu na primitivních balzových vorech, smeká s úctou i v dneąní době prakticky kaľdý, kdo zná jenom trochu problematiku námořní navigace. Známého Thora Heyerdahla a jeho posádku stál pokus o jejich následování málem ľivot a to přitom měl veąkeré logistické zajiątění, o kterém si dříve nemohl nikdo nechat ani zdát. Nemám ovąem nyní na mysli moderní technické pomůcky na prámu, protoľe tam stylově ľádné nebyly, ale případné zajiątění ve formě podpory z "vnějąku".


Starověkou dopravu můľeme rozdělit na dva základní druhy: pozemní a námořní. Zejména námořní doprava prodělala v historii lidstva zajímavý vývoj - od původně poměrně dokonalé, kdy se jiľ dle nejasně dochovaných zpráv pouľíval i primitivní kompas a astronavigace, doąlo později k pouhému "plíľení" lodí na dohled od pobřeľí a teprve ve dvanáctém století se díky znovuobjevení kompasu začaly lodě pouątět i do větąích vzdáleností na otevřené moře. Starověké civilizace pouľívaly magnetickou i astronomickou navigaci poměrně běľně.


Princip kompasu je známý - magnetická střelka, zavěąená, plovoucí v kapalině či uloľená na jehlovém loľisku se stáčí ve směru siločar magnetického pole Země. S kompasem se sice nedá určit zeměpisná poloha, pokud neznáme zároveň délku dráhy svého pohybu a jeho směr, ale umoľňuje zejména na otevřeném moři nebloudit v kruhu a udrľovat smysluplný kurs. Jeho nevýhodou je značná citlivost vůči okolním vlivům a tudíľ občasná nepřesnost - (magnetické bouře), magnetická anomálie, ovlivňování výchylky jiným kovem atd.


Sextant se pouľíval (jeątě i dlouho po druhé světové válce) k určení přesné zeměpisné pozice dle polohy hvězd či Slunce, při přesně známém času a také směru měření. Moderní sextanty dosahovaly při určení zeměpisné polohy přesnosti cca deset kilometrů, čehoľ se vyuľívalo zejména v letectví a zkuąený navigátor provedl své výpočty během několika minut. Při dlouhých nočních přeletech strategických letadel byl zejména za druhé světové války sextant jedinou spolehlivou pomůckou k přesnějąímu určení polohy, protoľe uletěná vzdálenost se díky povětrnostním vlivům nedá dle rychloměru a kompasu spolehlivě určit. Starověkým a středověkým kapitánům trvalo vlastní určení polohy poněkud déle a dnes se při pohledu na kapítána a jeho důstojníky v historických filmech, jak se sklánějí nad nepřesnými mapami a zuřivě počítají, pouze blahosklonně usmíváme, ale já osobně se před jejich odvahou a znalostmi obdivně skláním.


Pozemní doprava sestávala zejména z karavan zvířat a teprve později z vozů, taľených zvířaty. Vozy bylo ale moľné pouľít zejména v rovinatějąích krajích, Saharu proąli pouze velbloudi, obtěľkaní zavazadly se zboľím a přechod Alp, Himalájí či Kordiller zvládali pouze osli a muly, méně častěji pak koně. Kůň je ale stepní zvíře, do pouątě se nehodí vůbec a v horách si není přílią jistý. Známá paličatost oslů sice přivedla nejednoho "oslovoda" k ąílenství, nicméně osli a muly snáąely horské přechody a často kruté meteorologické podmínky nejlépe. Jak uľ jsem uvedl, pozemní doprava nevyľadovala zvláątních navigačních schopností, pokud se odehrávala v intencích osvědčených obchodních stezek. Orientace se prováděla dle význačných terénních bodů (hory, jezera atd.) a za neuvěřitelné výkony lze dodnes povaľovat zejména přesuny velbloudích karavan napříč Saharou, kde je spolehlivá terénní navigace prakticky nemoľná, o nelidských klimatických podmínkách ani nemluvě. Obecně se přesnějąí navigace v terému začala pouľívat aľ později, v době objevování nových kontinentů, zejména Afriky a Ameriky. Zde se totiľ ľádné osvědčené obchodní stezky nenacházely a tak bylo nutné vědět, kde se cestovatel alespoň rámcově právě nachází.
  Vra»me se ale zpět do součanosti a pojďme se podívat na naąe moľnosti, kterých rozhodně není málo a dá se říci, ľe poskytují i značné sportovní vyľití a zábavu při jejich vyuľívání.

Moderní doba klade nároky na tři hlavní druhy navigace - pozemní, leteckou a námořní. Námořní dále dělíme na hladinovou a ponorkovou - tato je vąak sloľitá a nebudeme se jí proto zde nijak zabývat.


Nejvíce propracovaná je navigace dopravy letecké, která zaznamenala zejména od války bouřlivý rozvoj a jejíľ řízení dnes probíhá převáľně ze země, systém radarů, radiomajáků, ILS a daląích prvků se komplexně řídí počítači a pokud počítač krátkodobě vypadne, nastávají kritické situace, protoľe člověk jiľ není schopen sloľitý provoz zvládat s odpovídající rychlostí. Letadla létají v tzv. "letových hladinách", coľ jsou předepsané a mezinárodně dodrľované výąky, v těchto hladiných absolvují stroje maximální část letu. Přitom jsou sledovány z mnoha míst ze země, navíc se umí radaru identifikovat kódem a radar ihned předává do řídícího systému aktuální polohu a případně informaci pro potřebnou korekci kursu. Navíc letadlo samotné pouľívá i vlastní navigační zařízení, kterými jsou přijímače signálů majáků, kompas, gyrokompasy, rychloměry, výąkoměry a samozřejmě GPS. Co je to systém GPS si probereme podrobněji níľe. Málokdo ví, ľe například ČSR, ČSSR a nyní ČR měla a má jeden z nejlepąích a nejpruľnějąích systémů řízení letového provozu na světě a tato sluľba měla a má tradičně vysokou úroveň. I přes veąkeré snahy vedoucí KSČ naątěstí nedoąlo k zásadní orientaci naąeho ŘLP na nekvalitní a nekompatibilní sovětské zařízení. Za zmínku určitě stojí i výborný předválečný naváděcí rádiový systém, který fungoval na základě vysílání rozdílně modulovaného signálu dvou vysílačů na okrajích dráhy. Pilot, který se blíľil k prahu dráhy, slyąel ve sluchátkách spojitý tón, pokud se přibliľoval správně, v opačném případě slyąel spíąe tečky, kdyľ byl přílią vpravo a čárky, pokud byl naopak přílią vlevo. Trénovaní piloti pak bezpečně nalétávali na dráhu ve správném směru i za značně ztíľených meteorologických podmínek.


Dnes je letecká navigace ve své podstatě jednoduchá - letadlo podá tzv. "letový plán", po startu se stočí do směru letu, vystoupá do letové hladiny, piloti zapnou autopilota a odchází na kafe:-)) To je samozřejmě pouze hrubý a ľertovný nástin, ale podívejme se pro ilustraci na autentický záznam rozhovoru s věľí při ąkolení nových leteckých kádrů:
Pilot: "Ruzyně Delivery, OK-MLR, ľádám letové povolení na let IFR (dle přístrojů) do Ostravy...."
Řídící: "OK-MLR, jste povolen po trati letového plánu IFR z Ruzyně do Ostravy. Po vzletu z dráhy 31 pokračujte přímo a stoupejte do 3500 ft, poté točte doprava na kurz 360 a stoupejte do 5000 ft. Po dosaľení 5000 ft točte doleva na kurz 250 a stoupejte do letové hladiny sedm nula, po dosaľení letove hladiny 70 točte doleva na kurz 120 a ve vzdálenosti 30 námořních mil od VOZ točte přímo na VLM a stoupejte do letové hladiny 90 a přelaďte na Praha radar 127,0....."
Pilot: "Ruzyně Delivery, OK-MLR, rozumím a ruąím plán IFR...."


Navigace námořní je výrazně jednoduąí ze dvou důvodů - jednak není loď na své trase snáąena větrem a jednak je hustota lodní dopravy oproti letecké prakticky zanedbatelná. Navíc i lodě pouľívají radary k ochraně před střetem s jinou lodí, či překáľkou a systém GPS zaručuje kromě přesného záznamu trasy i okamľité stanovení aktuální zeměpisné polohy. Věřím odváľnému tvrzení, ľe pokud by Titanik pouľíval radar, nikdy by do ledovce nenarazil, ale to je opět pouze předmětem názoru. Navíc současné mapy jsou propracované, se zaznamenanými překáľkami a lodě se pohybují po známých lodních trasách dle obvyklých kurzů.


Navigace pozemní je z výąe uvedených pravděpodobně nejjednoduąąí, ovąem pokud přihlédneme ke skutečnosti, ľe letadla i lodě se mohou oproti pozemním strojům pohybovat přímočaře. Nicméně na rozdíl od letadel a lodí se mohou vozidla daleko lépe orientovat dle významných přírodních útvarů (hory, jezera, řeky) atd. Záměrně neuvádím dle měst, nebo» tato nelze povaľovat za přírodní útvar, i kdyľ časem nám to moľná uľ ani nepřijde:-). Z vlastní zkuąenosti mohu ovąem potvrdit, ľe města či vesnice, které jsou opatřeny identifikačními cedulemi s názvem, patří mezi pozemní útvary, dle kterých se určení aktuální polohy provádí velmi snadno, pokud je současně splněna alespoň jedna ze dvou základních podmínek:
1) poloha města je nám dostatečně známá (např. Praha, Brno, New York :-) )
2) máme s sebou mapu státu, ve kterém právě nacházíme a název naąeho města v ní lze nalézt.

Obrázek a mapa Roudnice nad Labem by vám měla poskytnout poměrně dobrou představu o tom, jak dokonalé dneąní mapy jsou a co vąechno je v nich zaneseno. Pro lepąí orientaci jsem označil významné body červeně, s pokud moľno stejným tvarem čar na obou obrázcích. Most a pole vzadu určitě vąichni poznáte, ale opravdu zajímavé je rozdělení polí v dolní části. Pokud se podíváte pozorně dolů na mapu, vidíte mezi souběhem silnic pole, rozdělené čárkovanou čárou, coľ jsou polní cesty. Na obrázku je pak jasně vidět, ľe kaľdé pole vlastní jiný majitel a provádí na něm pěstování odliąných plodin. Z obrázku a mapy je patrné, jak přesná dnes kartografie je a také způsob, jakým mapy vznikají - letecké snímkování je v současné době pravděpodobně nejrychlejąí a nejspolehlivějąí metoda, která se k tvorbě podrobných map pouľívá.


Mapy jsou vľdy orientovány k severu, takľe pokud máme mapu bez turistických značek a momentálně nevíme, odkud a kam jdeme, bez kompasu, nebo bez jiné moľnosti určení světových stran se v ní přílią dobře nezorientujeme. Tento problém víceméně odpadá u automapy, pokud se pohybujeme po silnici a pokud alespoň rámcově tuąíme, odkud jedeme. Víme li, ľe město před námi je Praha, nebudeme pracně natáčet mapu k severu a hledat, kde to vlastně jsme, protoľe víme, ľe jedeme například od Beneąova a směr a silnice nám budou jasné. Vzpomínám si na úsměvnou historku, kdy si můj kamarád Jarda, zatíľený na různé nepotřebné hračky, vylepąil svojí sluľební Oktávii krásným lodním kompasem, nalepeným na palubní desku. Ovąem po nastartování motoru se kompas roztočil jak káča a nebyl k zastavení. Moderní vůz bohuľel díky své elektronice produkuje takové mnoľství elektrosmogu, ľe kompas spolehlivě vyřadí z činnosti. Pokud hodláte navątívit jakoukoli lokalitu v ČR, ve které jste jeątě nebyli, vřele vám doporučuji zajít do vhodného obchodu s mapami a zakoupit turistickou speciálku od firmy Shocart. Dle mého laického a subjektivního názoru nemůľete v současné době zakoupit nic lepąího. Tyto mapy obsahují záznamy cest, cyklotras, turistických značek, vrstevnic, terénních zajímavostí atd. Pokud víte alespoň přibliľně, kde se momentálně nacházíte, zorientujete se v této mapě snadno a bez problémů. V obchodě si vyberete z podrobného plánku republiky odpovídající mapu, zaplatíte cca 80 korun a můľete bez obav cestovat. Malý kompas, či buzola pro jistotu, se dnes dají sehnat coby doslova haléřové poloľky. V souvislosti se světovými stranami nemohu nevzpomenout na mého mladąího bratra, hledajícího kdesi na periferii Prahy adresu podnájmu a zoufale volajícího na můj mobil: "Hele, podívej se mi do mapy, prý je to v severní části ulice, ale copak na tom paneláku roste sakra nějaký liąejník?" Liąejník na stromech nám opravdu můľe občas napovědět, kde se asi sever přibliľně nachází, ale nespoléhejte se na to a uľ vůbec ne například v údolích Kokořínska, nebo lesích ©umavy, kde roste liąejník úplně vąude a věřte tomu, ľe sever je opravdu pouze na severu a ne okolo dokola:-). Na Kokořínsku se ale na rozdíl od ©umavy nemůľete ztratit, protoľe celá tato oblast je opravdu výborně označená značkami a rozcestníky, v kaľdé vesničce navíc naleznete veliký panel s mapou celé chráněné oblasti a přilehlého vesmíru:-). ©umava je zrádná i s mapou a rozhodně se v tomto kraji nepouątějte do lesů, které jsou často plné výborně zamaskovaných a o to nebezpečnějąích močálů, tyto navíc často paradoxně najdete i ve stráni a potom děj se vůle Boľí. O bývalých cvičiątích naąich statečných pohraničníků ani nemluvím a kdo by chtěl ąlápnout na minu, nebo dělostřelecký granát, ľe? Cedulky "Nechoďte mimo cestu, nebezpečí ohroľení ľivota" uľ jsou často zrezavělé...
  Na závěr článku nemohu vynechat stručnou zmínku o nejmodernějąím a dnes jiľ i obecně dostupném systému GPS, který je dnes vyuľíván vąemi sloľkami vąech států na celém světě, od armád a tajných sluľeb aľ po soukromé osoby.

GPS znamená ve zkratce Global Positioning System, tedy globální systém k určování polohy. Pokud jste si za posledních několik let zakoupili turistickou mapu, moľná jste si na ní vąimli poznámky, ľe je kompatibilní s GPS. Co to znamená? Pouze to, ľe v mapě jsou souřadnice označeny jedním ze systémů, ve kterém GPS vypočítává polohu. Pokud jste majiteli GPS přijímače, můľete si pak v takovéto mapě určit svou polohu naprosto přesně.


Systém GPS vyvinuly Spojené Státy a skládá se ze tří základních "prvků": prvním z nich je soustava druľic, obíhajících Zemi, druhým řídící středisko těchto druľic a třetím pak vlastní GPS přijímače. Pro velmi zjednoduąenou představu to vypadá tak, ľe druľice vysílají na Zemi velmi sloľitý signál, který se pak vyhodnocuje v přijímači a z příjmu signálu minimálně tří druľic se následně vypočítává přesná poloha přijímače na zemském povrchu. Řídící středisko "dohlíľí" na správnou činnost satelitů a také pomocí sloľitého řídícího systému koriguje jejich správný směr pohybu na oběľných drahách. Spojené Státy pochopitelně vyvinuly systém GPS k vojenským účelům, ale později bylo jeho pouľívání uvolněno i pro civilní sféru. K tomuto kroku jistě přispěla i ekonomická stránka věci, finanční prostředky, plynoucí z licenčních práv, se alespoň v malé míře podílejí na údrľbě a provozování systému GPS.


Běľný moderní GPS přijímač je nejčastěji kapesní přístroj o velikosti menąího mobilního telefonu. I ty nejlevnějąí přijímače umoľňují kromě výpočtu polohy i řadu daląích zajímavých funkcí, například umoľňují vkládat do vnitřní mapy vlastní orientační body a tak plánovat trasu, zaznamenávají trasu, měří délku vaąeho pohybu, provádějí výpočty plochy atd. Nejlevnějąí přístroje se cenově pohybují okolo pěti tisíc korun a od draľąích se liąí zejména tím, ľe nemají integrovanou mapu. Jste li váąniví a zároveň nepřílią majetní turisté, bohatě vám postačí nejlevnějąí přístroj a vhodná turistická mapa. Určíte si v terénu polohu a přesně víte, kde se nacházíte. GPS přijímače mají pouze jednu, ale zato dost podstatnou nevýhodu: jsou velmi závislé na dobrém výhledu na oblohu. Ani s draľąím kapesním přístrojem nezachytíte signál druľic, pokud se budete nacházet v hlubokém údolí, uzavřené místnosti, hustém lese, či na úzké ulici, obklopeni vysokými domy. Větąinou se mi ale nestalo, ľe bych v přírodě nenalezl místo, kde by se mi svou polohu nepodařilo zaměřit.


Co získáme nákupem draľąího GPS přijímače, např. E-Trex Legend?. V první řadě nás zaujme svými příznivými rozměry a snadným ovládáním. Je menąí, neľ např. mobilní telefon Nokia 6210 a má následující funkce:
1) indikaci stavu příjmu signálu z druľic, zde je mimo jiné vidět i vaąe aktuální nadmořská výąka s přesností na cca 15 metrů a přesná zeměpisná poloha ve zvoleném formátu s přesností aľ na ąest metrů!
2) integrovanou mapu světa, přičemľ lze nahrát podrobnou mapu kteréhokoli státu či lokality přes počítač. V mapě lze libovolně zoomovat.
3) Kompas a navigaci, kde vidíte směr pohybu, rychlost pohybu a vzdálenost k případnému, předem zadanému cíli.
4) Trasové výpočty, kde se zobrazují vzdálenosti, časy, průměrné a statistické údaje a dokonce vám přístroj jakýmsi záhadným způsobem dokáľe určit vhodné časy k lovu ryb a vysoké zvěře. Výpočty doby východu a západu Slunce jsou samozřejmostí.


Já osobně pouľívám GPS přijímač zejména při létání na motorovém padáku, kdy mi jeho integrované funkce umoľňují přesně stanovit trasu letu, dále pak komplexní navigaci, počítají permanentně polohu, vzdálenost k cíli i k letiąti, atd. Správná letecká navigace se sice provádí klasicky kompasem, mapou a letovým plánem, to jsou ovąem v případě létání "mopedu s hadrem", jak říkává cynicky spoluletec Jarda, pouze obtíľně realizovatelné záleľitosti. Zkuste se posadit na ľidli, na klín si poloľte polątář coby záloľní padák a nyní jeątě někam smysluplně umístěte kompas a mapu. GPS navíc bezpečně vylučuje i případný boční snos letadla větrem. Pokud byste letěli pouze podle kompasu zadaným směrem a při bočním větru, minete svůj cíl o značný počet kilometrů. Jedinou nevýhodou letecké GPS navigace je skutečnost, ľe sloľitý přijímač můľe vysadit, nebo vám dojdou baterie, coľ se v případě kompasu a mapy pochopitelně nikdy nestane.


Malý GPS přijímač vám udělá výborné sluľby například i při deląích cestách do cizích zemí. Loni jsem bloudil nočními horami v Chorvatsku a se zapnutým přijímačem na palubní desce jsem správný směr nalezl velmi rychle. Speciálně v tomto případě bych si zajel minimálně ąedesát kilometrů, protoľe silnice byla nová, zcela neznačená a v mapě jeątě nebyla zakreslena.


Předpokládám a doufám, ľe Vám celý článek alespoň částečně pomohl pochopit základní aspekty problematiky navigace a také určení přibliľné zeměpisné polohy libovolného místa na naąem území. V případě nejasností jsem vám k dispozici na mailu Zbynek.slaba@email.cz