Zejména po teroristických útocích ve Spojených Státech velmi vzrostla "obliba" zmíněného věštce, jehož hrůzné předpovědi po tragickém datu 11. 9. 2001 v podání novodobých šarlatánů plnily stránky světových médií a to jak konvenčních, tak i elektronických. Zejména ty elektronické doslova řádily, například jsem viděl i věštby typu: "Až lesklí kovoví ptáci zboří vysoké budovy na Novém kontinentu, pak třetí a poslední válka vypukne...." Zděšení důvěřivci si pak kupovali masky a místa v krytech, tisíce dalších se stěhovaly houfně na venkov.
Pojďme se však na celou záležitost nyní podívat z čistě racionálního hlediska: Nostradamus byl velmi schopný astrolog a na století dopředu si dokázal pomocí standartních astronomických výpočtů určit dny, významné jak z hlediska astronomie, tak i astrologie. V té době byli lidé více spojeni s přírodou a v kombinaci s vírou, vnucovanou autoritativně církvemi přirozeně věřili v nevyhnutelnost svého osudu. Zmíněné problematičtější dny pak měly sloužit jako boží oznámení následné katastrofy. Člověk má obrovskou schopnost svým myšlením ovlivňovat okolí a doslova přitahovat do svého života všechno, čeho se bojí, nebo čemu věří. Spustit lavinu negativních myšlenek není vůbec obtížné, podívejme se například do hitlerovského Německa, jaké zlo se podařilo iniciovat doslova několika fanatikům. Situace ve středověku byla podobná - lidé si ani nepřipustili, že by v astrologicky těžších dnech nemusela proběhnout nějaká předem avizovaná katastrofa a tak následné války, požáry a hladomory byly už jenom logickým výsledkem davového šílenství. Úloha církví v té době byla ze značé části politická, početné davy věřících byly ovládány důmyslným systémem víry a poslušnosti s vědomím následků za případné činy proti víře. Světské moci toto uspořádání významně napomáhalo udržovat pořádek a přitom se stačí podívat na tehdejší poměr vládnoucí složky versus řadoví občané.
Situace je dnes naštěstí výrazně odlišná. Lidé myslí většinou racionálněji a rámcovým předpovědím nejrůznějších novodobých šarlatánů již nepřikládají mnoho významu. Významnější astrologické události nemají podstatnější globální vliv zejména z důvodu, že lidé o nich už dávno téměř nic nevědí a pokud jsou obvzláště napjaté, pocítí je nejvýše jako jednodenní psychické, či fyzické nepohodlí. Proklamované katastrofy se nekonají, k velkému zklamání menšiny lidí, kteří na spolehlivost zmíněných metod slepě věří, namísto toho, aby se snažili věřit zejména sami sobě. Ovšem situace se radikálně změní, dojde li k něčemu opravdu vážnému. Počet lidí, kteří osudného jedenáctého září v Americe zahynuli nebyl větší, než počet obětí současných válek. Když zabila srbská armáda v bosenské Srebrenici během několika hodin téměř osm tisíc civilistů, svět tomu nepřikládal téměř žádný význam zrovna tak, jako vyvražďování tisíců Čečenců, či Somálců. Ale obrazy řítících se mrakodrapů, symbolu absolutně neporazitelného státu, který náhle s hrůzou zjistil, že proklamovaná vnitřní bezpečnost se stala v nekolika osudných sekundách pouhou chimérou, se vrývaly díky aktivním médiím velmi bolestně do podvědomí stamiliónů lidí po celé planetě. A rázem mají prostor současní šarlatáni, kteří nás neváhají zaplavit nejrůznějšími hrůzostrašnými předpověďmi. Jedná se většinou o lidi, kteří jsou sami extrémně nejistí a svoje strachy si kompenzují jejich přenášením na široké vrstvy lidí.
Nostradamus psal své předpovědi většinou v prakticky nesrozumitelných čtyřverších, z nichž lze určit pouze význam problematických aspektů, v žádném případě neobsahují až na drobné vyjímky detailní popisy katastrof, ani států, v nichž má událost proběhnout. Nejsou tam žádné zmínky o specifikách katastrof a už vůbec ne o lesklých kovových ptácích, bořících americké WTC. Pokusíme si celou věc vysvětlit na malinkém příkladu - dni 11.8.1999. O tomto dni mluvil Nostradamus jako o počátku apokalypsy, kdy "sestoupí z nebe král hrůzy, aby probudil na Zemi krále děsu." Na toto zareagovali novodobí vykladači nejhrůznějšími předpověďmi, které jako vždycky nevyšly. Tohoto dne se nestalo vůbec nic, co by zaujalo světová média, s výjimkou celkového zatmění Slunce. Všimněte si, že s Nostradamem vyrukují věštci vždycky až po průběhu nějaké významnější události. Stránky většiny časopisů byly před 11.8. 1999 plné nejrůznějších nesmyslů, od přírodních katastrof po globální válečné konflikty. Se škodolibou radostí si dokážu představit zklamání samozvaných prognostiků, když se do konce roku nestalo vůbec nic, co by jejich domněnky potvrdilo. Podívejte se na polohy planet v tomto dni:
Většina planet v tento den stála v kvadraturách a opozicích, negativní jsou červené a tmavomodré čáry. Navíc Měsíc a Slunce byly v konjunkci se severním uzlem, což bylo vidět jako úplné zatmění, viditelné ze Země. Ve středověku by následovala klasicky nějaká válka, či hladomor, ostatně historie o tom hovoří poměrně jasnou řečí. Nebylo nic jednoduššího, než po podobném úkazu chytře zmanipulovat davy věřících a vyrazit do sousedních zemí rabovat. V naší moderní době jsou lidé vytíženi spíše prací, politikou a starostí o své zajištění, na masové šílenství už nikdo nemyslí a tak se globálně neděje nic negativního.
Jak že je to tedy vlastně s oním proklamovaným králem děsu, který na Zemi probudí 11.8.1999 krále hrůzy? Na tomto výkladu zase není nic významně těžkého k vysvětlení. Lidskému podvědomí se při prvním nádechu novorozence vtiskne jakási energetická matrice, která pak ovlivňuje veškerý následný fyzický i dušení vývoj. Mnozí z vás jste již zjistili, jak přesná charakeristika lze určit z pouhého data a hodiny narození, jaké věci se dají z osobního horoskopu zjistit. A teď malá matematika:
Na světě se dle údajů globálních statistik narodí denně deset miliónů lidí. Na jednu hodinu tak připadá 416667 právě narozených lidí!!!! Toto množství je tedy silně ovlivněno právě tou jednou hodinou, po kterou zatmění trvalo. Zhruba dvě třetiny jich při současném trendu vývoje zemřou ještě před dosažením dospělosti, nicméně dostatečné množství lidí, kteří se narodili 11.8.1999 se dožijí produktivního věku. Asi před půl rokem se na mě obrátila mladá maminka, která mi charakterizovala svého synka: "On je hrozně aktivní, často až agresivní. Naplácání na zadek nepomůže, naopak mi to často vrátí. V noci nespí, pořád se mu něco nelíbí a připadá mi, že nemá vůbec žádný cit." Maminka dostala doporučení snažit se proniknout přes citovou bariéru, na násilí odpovídat citem a za chvíli bylo všechno v pořádku. Co dodat? Tito lidé skutečně mají většinou tak silné citové bloky, že se navenek vůbec neprojevují pozitivně. V případě "vhodné" výchovy se z nich mohou stát bezohlední a bezcitní diktátoři, případně fanatičtí sebevrazi. A to může být onen král hrůzy, který se projeví až po letech. Bude záležet jen na lidech samotných, jak ovlivní svůj osud a svojí budoucnost. Američané to pochopili víc než jasně a aktivně vyrazili do boje, byť s neznámým nepřítelem. Důležité je, že jsou lidé v činnosti, pasivita plodí vždycky strach a pocit bezmoci. A na nás všech záleží, jestli aktivně ovlivníme svůj život a nedáme zelenou negativistům, kteří si neváží ani svého vlastního života. O mém životě si rozhoduji sám a proto se nejrůznějším vykladačům Nostradama jenom směji. A třeba vám tento článeček pomůže nastínit vlastní, produktivní cestu...
