Letos se mi nepodařilo kontaktovat člověka, kterému jsem předminulé Vánoce pomáhal organizovat nákup dárků pro dětský domov, ale zmíněný článek přišel jako na zavolanou, mimo jiné také proto, že se mi hned druhý den ozval kamarád a pozval mě na již tradiční adventní koncert, který se bude konat 9.12. v Praze ve prospěch nadačního fondu Klíček. Život mě už naučil, všímat si některých jasných znamení a proto bych vás rád požádal o drobnou pomoc, speciálně pro tento dětský hospic. Proč? Jestliže nemáte čas se podívat na zmíněný text, pak prosím čtěte dále.
Myslím si, že dítě je největší dar, jakého se nám může dostat. Dílem osudu však není každému dopřáno to štěstí, své děti přežít. Nikdo z nás se samozřejmě nepřeje setkat s takovou hrůzou, jakou ztráta dítěte bezpochyby je. Přesto se to stává a když už taková situace nastane, potom dotyčná rodina rychle zjistí, jak zoufale v této zemi chybí jakákoli systémová, paliativní péče. Naštěstí jsou mezi námi doslova nadšenci, kteří si tento stav uvědomují a snaží se ho vlastními silami, často za využití vlastních prostředků, změnit. Jakým způsobem to dělají v Klíčku, to se dočtete na výše uvedených stránkách nadačního fondu. Pokud ani to nemáte čas číst, ale přesto byste rádi pomohli, potom snad několik vět na stručné vysvětlení.
Jestliže se ve vaší rodině setkáte se ztrátou, či vážným onemocněním dítěte, pak kromě toho, že se vám zhroutí svět, nemáte příliš na výběr, jak tento problém opravdu citlivě řešit tak, aby jste byli v relativní pohodě vy i postižené dítě, aniž by vás přitom nesemlela poměrně necitlivá mašinérie našeho zdravotnictví. Proto považuji za zázrak, že existují lidé, kteří jsou ochotni se tomuto problému věnovat na profesionální úrovni, takže u nich naleznete pomoc nejenom pro své dítě, ale také pro sebe. A věřte mi, že taková pomoc je v krizových situacích opravdu k nezaplacení. Kamarád, který mě na koncert pozval, už věnoval Klíčku obrovské množství svého volného času a to i přes skutečnost, že sám má malé děti, které jsou naštěstí zdravé, jak příslovečná řípa. Čas je velmi vzácná komodita a proto si velmi vážím každého, kdo se části svého volného času dovede vzdát ve prospěch dobré věci. Nicméně pomáhat lze v dnešní, moderní době i jinak a neméně účinně. Jak? Jestliže nemáte čas si přečíst ani jeden z výše uvedených odkazů, potom bych zde rád uvedl číslo bankovního účtu nadace Klíček. , které jsem převzal přímo z jejich stránek, je to 21130111/0100 Pokud si tento článek otevřete třeba po roce a rozhodnete se pomoci, potom si ale pro jistotu číslo na stránkách Klíčku ověřte, jestli se náhodou číslo z jakýchkoli důvodů nezměnilo.
Asi se mě zeptáte, proč bychom vlastně měli suplovat roli státu a pomáhat soukromým subjektům v jejich nelehké roli. Je to jednoduché - protože oni pomáhají dobrovolně, s obrovským osobním nasazením a protože potřebují naši pomoc hned teď, nemohou si dovolit čekat, jestli to sebestředným politikům možná jednou dojde. A také proto, že jednoho dne třeba budete jejich pomoc potřebovat i vy, což samozřejmě opravdu nikomu nepřeji!
Dovoluji si vás tedy tímto poprosit o pomoc pro Klíček, protože věřím, že jakožto čtenáři těchto stránek vnímáte věci v širším kontextu a hlavně také proto, že pomoci opravdu dokážete. Díky vám jsme například pomohli opatřit jedné zoufalé mamince speciální invalidní vozík pro jejího těžce zraněného syna, díky vám jsem mohl před dvěma lety naložit své auto vánočními dárky pro děti, kterých se jejich rodiče zřekli a odvézt je člověku, který tuto sbírku nezištně pořádal ve svém volném čase. Jste úžasní, milí čtenáři a já věřím, že si v tomto adventním čase najdete chvíli na zamyšlení nad tímto článkem a pomůžete opravdu velmi dobré věci. Pokud se navíc rozhodnete navštívit adventní koncert, pak to máte jednoduché - nemusíte se obtěžovat internetovým bankovnictvím, zažijete úžasnou atmosféru starého kostela a blížících se Vánoc a věřte mi, že nebudete litovat. V tomto případě přijďte 19.12. v půl osmé večer do kostela Sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze, viz pozvánka níže. Já tam určitě budu, Klíčku rozhodně přispěji svým drobným dílem, stejně jako zcela zásadním dílem přispějí i umělci, kteří se svého honoráře zřekli ve prospěch nemocných, či umírajících dětí.
Vážení čtenáři Oranžových stránek, všem těm, kteří pomohou, dopředu moc a moc děkuji! A na případné setkání s vámi se budu v kostele sv. Ignáce 19.12. těšit osobně:-)
